Bundestag schválil obří balík na obranu a infrastrukturu

3 minuty
Události: Německo mění ústavu
Zdroj: ČT24

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili v úterý na mimořádné schůzi obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) a také Zelení.

Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.

Opatření poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

Povolební spolupráce

CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje.

Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP). V současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.

Kromě obranných výdajů byly na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.

Velká injekce do infrastruktury

Ze schváleného zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích dvanácti letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství.

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebovaly dvoutřetinovou většinu, kterou samy ve Spolkovém sněmu nemají, a to ve starém ani novém složení. Ucházely se proto o podporu Zelených, kteří si výměnou za ni vymohli přesunutí sta miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami.

Hlasování v německém Spolkovém sněmu (vpravo pravděpodobný příští kancelář Friedrich Merz)
Zdroj: Reuters/Liesa Johannssen

Dosáhli také toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako „dodatečné“, tedy že jimi nebude možné financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.

Merz balík v debatě obhajoval. Argumentoval mimo jiné ohrožením, které představuje pro mír v Evropě Rusko, ale i slábnoucím spojenectvím se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa. Obří dluhový balík podle něj přitom neznamená, že Německo nemusí konsolidovat veřejné rozpočty. Podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila, který by se mohl stát v příští vládě vicekancléřem, čeká Německo zásadní modernizace.

Ústavní soud odmítl námitky

Sněm opatření schválil hlasy poslanců, kteří byli zvoleni v předcházejících volbách v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude výrazně složitější. AfD se profiluje jako zastánce dluhové brzdy, Levice je kritická k dalšímu zbrojení.

AfD, Levice, ale například i Svobodná demokratická strana (FDP) kritizovaly svolání mimořádných schůzí a hlasování ve starém složení sněmu, když už je po volbách jasné, jak bude vypadat ten nový. Podaly proto stížnosti k ústavnímu soudu, v nichž žádaly, aby schůzím zabránil.

Ústavní soud je ovšem zamítl, část minulý týden a část v pondělí. Podle soudu končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. FDP avizovala, že podá proti schváleným opatřením ústavní žalobu. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.

Po Spolkovém sněmu bude muset reformu dluhové brzy a zvláštní investiční fond schválit dvoutřetinovou většinou i druhá parlamentní komora, Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, ke schválení nestačí. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. V pondělí ale bavorská CSU uvedla, že se jí podařilo přesvědčit jejího koaličního partnera, Svobodné voliče (FW), a svými hlasy tak dluhový balík podpoří i Bavorsko. To by mělo zajistit jeho schválení. Hlasovat se bude v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecké úřady zatkly Erdoganova soka, omezily internet i dopravu v Istanbulu

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.
07:49Aktualizovánopřed 40 mminutami

Evropská komise zveřejnila „Bílou knihu“ pro posílení obrany Unie

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie Evropské komise na posílení obrany Unie do roku 2030. Takzvaná Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany a doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení.
15:14Aktualizovánopřed 58 mminutami

Zelenskyj bude mluvit s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ještě ve středu hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého očekává podrobnosti z jeho úterního telefonátu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové není Moskva ochotná dělat ústupky. Jednání o příměří budou pokračovat v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedla vláda USA. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.
05:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět udeřil v Pásmu Gazy. Tisíce lidí protestují v Jeruzalémě proti vládě

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestují tisíce lidí.
13:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ficova vláda našla řešení k obnovení většiny ve sněmovně

Novým slovenským ministrem investic, regionálního rozvoje a informatizace bude nyní nezařazený poslanec Samuel Migaľ, potvrdil dřívější oznámení slovenský prezident Peter Pellegrini. Jmenován členem vlády bude ještě ve středu. Personální změna je součástí kroků tříčlenné vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) k obnově její původní většiny ve sněmovně.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světová zpráva o klimatu. Rok 2024 byl rekordní ve většině ohledů

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.
před 4 hhodinami

Rusko z požadavků neslevilo, míní Lipavský. Okamura si přeje zintenzivnění jednání

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.
11:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Národní archiv USA zveřejnil poslední utajované dokumenty o vraždě JFK

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Prezident USA Donald Trump v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících spisů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty zřejmě nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.
před 4 hhodinami
Načítání...