Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.
Nový blok může být jeden i čtyři, řekl Stanjura. Opozice chce o tendru více informací, dostane je až později
Vláda v uplynulém týdnu začala hovořit o možnosti, že místo jednoho nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany by vznikly v Česku až čtyři jaderné bloky. Ministr financí Zbyněk Stanjura však zdůraznil, že požadavek na předložení závazných nabídek na čtyři bloky neznamená, že by všechny čtyři musely nezbytně vzniknout. Vláda podle něj zatím nabídky chce hlavně proto, aby si mohla rozmyslet, kolik bloků by stát dokázal zaplatit.
„Rozhodli jsme, protože jsme viděli závaznou nabídku na dostavbu jednoho bloku a nezávaznou na tři další, abychom to měli závazné, abychom to měli černé na bílém – abychom mohli rozhodovat, jestli se postaví jeden, dva nebo čtyři bloky,“ řekl Stanjura. „Neznamená to, že budou, ale neznamená to, že nebudou,“ dodal.
Podle Stanjurovy předchůdkyně ve funkci a nynější stínové ministryně financí Aleny Schillerové by ale také bylo potřeba, aby o tom všem vláda více hovořila s opozicí. „Mělo by se s námi mluvit. Kdo je v opozici, může být příště ve vládě,“ prohlásila.
To ale podle současného ministra financí není zatím možné. „Tendr není uzavřený, všichni jsme vázáni mlčenlivostí. Nemůžeme k tomu nic říct ani za zavřenými dveřmi, ani v přímém přenosu České televizi. Ale v okamžiku, kdy bude jasno a budeme moci předložit varianty opozici, tak jednání určitě proběhne,“ přislíbil.
Případná výstavba všech čtyř zvažovaných bloků by ovšem byla mimořádně nákladná. Bývalý ředitel energetické společnosti ČEZ Jaroslav Míl odhadl cenu na dva biliony korun, někdejší ministr financí Miroslav Kalousek se domnívá, že by cena stavby mohla odpovídat rozpočtu České republiky na jeden rok.
„Je to v silách české ekonomiky, ale za celé řady podmínek. (…) Možná budeme muset platit o něco větší daně,“ nastínil.
Schillerová věří, že zvyšovat daně kvůli jaderným blokům nutné nebude, považuje to ale za další důvod k tomu, aby vláda co nejvíce hovořila s opozicí. „My to politicky podporujeme, ale protože to může být velká částka (…), mělo by se s námi mluvit. Kdo je v opozici, může být příště ve vládě,“ uvedla.
Zbyněk Stanjura připustil, že výstavba jaderných bloků i bez ohledu na cenu stanovenou v původní smlouvě nebude bez rizika. „Nikdo netvrdí, že to není rizikový projekt. Je to vysoce rizikový projekt,“ zhodnotil.
Obrovské náklady versus dluhová brzda
Alena Schillerová upozornila, že peníze potřebné na stavbu nových jaderných bloků nebudou jediné, které vláda plánuje v dlouhodobém horizontu vydat. Kromě těchto odhadovaných dvou bilionů se zmínila o dalším bilionu na vysokorychlostní tratě a asi 400 miliardách na stíhačky F-35. Pozastavila se proto nad tím, že ministr financí začal hovořit o novém pokusu zavést dluhovou brzdu jako ústavní zákon.
„Máme tady v dlouhodobém horizontu investice. Je to taková pastička připravená na budoucí vlády, že by byl ústavní zákon (…). Musíme si vybrat. Buď budeme jedna z nejméně zadlužených zemí EU, což stále ještě jsme, anebo budeme dělat něco pro budoucnost této země a budeme investovat,“ prohlásila exministryně financí.
Stanjura však takovou charakteristiku svého návrhu odmítl. „Není to pastička na hnutí ANO. Je to rozumná brzda pro všechny budoucí vlády včetně vlád, ve kterých budou naše politické strany,“ řekl. Odmítl, že by například investice do obrany mohly představovat vážnější problém, protože závazek dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP nakonec vždy závisí na jeho výši. „Jak se bude dařit ekonomice, tak vysoké budou výdaje na obranu,“ podotkl s tím, že ona dvě procenta zahrnují i náklady na nová letadla.
Podotkl, že i kdyby měla dluhová brzda charakter ústavního zákona, stále bude možné ji „vypnout“, jako se to v době covidové pandemie stalo s její současnou podobu, která je jenom běžným zákonem. Jenom k tomu budou potřeba hlasy více zákonodárců. „Může nastat okamžik, kdy se pravidla z dobrých důvodů změní. Ale ústavní většina předpokládá mnohem širší společenskou shodu, že ta situace nastala,“ poznamenal Stanjura.
Podle Kalouska by bylo potřeba mít takovou ústavně zakotvenou brzdu. Míní, že kdyby se ji podařilo prosadit již dříve, měla by dnes vláda mnohem větší starosti s hospodařením. Nynější výše strukturálního deficitu je podle něj dítětem covidového „vypnutí“ brzdy, k čemuž tehdy stačilo 101 poslaneckých hlasů. „Kdyby to nemohli udělat, tak by dnes strukturální problém, který máme ve státním rozpočtu, byl poloviční,“ míní bývalý ministr financí.
Nový pokus o ústavní zakotvení bude podle Zbyňka Stanjury záviset na tom, jak dopadnou jednání o podobných pravidlech na evropské úrovni. „Pevně doufám, že se to stihne do evropských voleb. Pak budeme mít stabilizovaný evropský text a pak má smysl napsat k tomu český zákon,“ shrnul. Věří, že bude moci návrh předložit vládě na podzim a koncem roku by se mohl dostat do Poslanecké sněmovny, aby začalo první čtení.
Zjednodušení výpovědí může podle Stanjury pomoci i zaměstnancům. Schillerová se obává zneužívání
Vláda nedávno dostala od své ekonomické rady (NERV) sadu nových návrhů, jak by se mohla ekonomická kondice státu zlepšit. Současného šéfa resortu financí nejvíce zaujaly návrhy na zrychlení povolovacího řízení a také zpružnění pracovního trhu mimo jiné prostřednictvím znovuzavedení výpovědi bez udání důvodu.
Míní, že kdo chce propouštět, si k tomu i dnes najde cestu, i když to formálně bez udání důvodu není. „Často se dělají umělé změny organizační struktury, místa zanikají. Takže bavme se o výši odstupného,“ řekl Stanjura.
Míní, že zjednodušení výpovědí by mohlo být zajímavé i pro zaměstnance. „Často dostanete zajímavou pracovní nabídku, která je časově omezená. Pokud nenastoupíte, tak tu nabídku nemůžete využít,“ poukázal.
Alena Schillerová dala však najevo, že se jí taková změna vůbec nelíbí. Nemyslí si, že by zjednodušení výpovědí pomohlo trh práce rozhýbat. „Mohlo by to postihnout lidi, kterých by se firmy rády zbavily. Jsou to například matky s často nemocnými dětmi, starší zaměstnanci s vyššími platy. Nevidím v tom benefit, že to zpružní trh práce,“ podotkla.
Mezi návrhy NERVu jsou ale podle ní jiné, které by stály za pozornost. „Jsou tam věci, které vláda měla dávno udělat, protože je má v programovém prohlášení – a ne teď objevovat Ameriku. Debyrokratizace a podobně,“ poukázala Schillerová. Věří, že další věci jako jednotné inkasní místo se ve skutečnosti již dávno připravují.
Pozastavila se naopak nad myšlenkou jednotného kontrolního místa, která se Stanjurovi rovněž líbí. Firmám by to zjednodušilo situaci, protože by za nimi střídavě nechodily kontroly z různých úřadů. „Každý zákon má jiná procesní pravidla, každý kompetentní orgán. Nemůžete zakázat, že když tam byla finanční správa, že tam nemůže přijít správa sociálního zabezpečení, protože ta postupuje podle jiných předpisů,“ řekla šéfka většího z dvojice opozičních poslaneckých klubů.
