Evropské státy jsou odzbrojeny, míní Turek. Zdechovský chválil Bílou knihu

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Ve středu zveřejněný dokument Evropské komise Bílá kniha, který se věnuje posílení evropské obranyschopnosti, je podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jedním z nejvíce propracovaných dokumentů, které během svého působení v Evropském parlamentu viděl.

„Věřím, že Bílá kniha bude dobrý základ k diskuzi. Vidím spoustu míst, které je potřeba zkonkretizovat,“ prohlásil europoslanec KDU-ČSL. Dodal, že evropský obranný průmysl potřebuje zaručené půjčky, aby mohl vyrábět. „Je důležité v tom najít shodu a systematicky to podporovat,“ řekl Zdechovský.

„Bílá kniha je dobrým podkladem pro další debatu,“ shoduje se se Zdechovským europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). „Je to dobrý základ, abychom se posunuli dál, abychom v rámci stávajících pravidel, které rozvolníme, a v rámci stávajících zdrojů, které máme k dispozici, přeskládali naše priority,“ dodal.

„Evropské státy jsou odzbrojeny, naše armády nejsou v perfektním stavu. Měli bychom normalizovat stav, který máme s USA,“ prohlásil Turek. Podle jeho názoru někteří evropští politici dělají vše pro to, aby se vztah s USA zhoršil.

Pro evropskou obranyschopnost je podle Turka klíčová pozice evropských států v Severoatlantické alianci, která má silnou vyjednávací pozici. Pro posílení evropské obrany by využil soukromé investice. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z NATO považuje za zdvižený varovný prst. „Američané nám tvrdým vyjadřováním a tvrdým chováním dávají jasně najevo, že bychom se měli vzpamatovat,“ dodal.

„Přestože nemusíme se vším, co říká Donald Trump, souhlasit, tak ten jeho budíček je velmi zásadní. Myslím si, že bychom si z toho měli vzít ponaučení a konečně investovat do naší obranyschopnosti, co jen bude v našich silách,“ míní Krutílek.

„Na Evropské radě se navrhuje to, že se dluhová brzda odbrzdí a že se státy budou moci díky ReArm Europe zadlužovat mnohem rychleji a mnohem více. Přitom my víme, že Evropská unie a eurozóna jsou již extrémně zadluženy,“ varoval také Turek. Připomněl, že dosud všechny evropské státy měly dohodu, že se mohou zadlužovat pouze určitým tempem.

„Byla by chyba si myslet, že to, co jsme ztratili v oblasti digitalizace, moderních technologií, vykompenzujeme v oblasti zbrojních technologií. Musíme urychlit rozvoj těch oblastí, ve kterých Evropa za svými konkurenty zaostala,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Konkurenceschopnost Evropské unie

„Evropská unie potřebuje reformu. Je potřeba se na ni kouknout, aby byla štíhlou štikou v rybníku plném líných kaprů,“ prohlásil Zdechovský. Zdůraznil, že EU je obchodní partner, který „drží slovo“. Důležité je také podle něj zvýšit konkurenceschopnost v oblasti IT.

Podle Zdechovského lze snížení byrokracie dosáhnout revizí starších regulací. „Při cestě po českých firmách jsem narazil na dvě evropské regulace, které byly přijaty v devadesátých letech. V současné době nemají žádný význam, ale protože ty regulace stále existují, tak komplikují vývoz zboží do třetích zemí,“ dodal.

Evropa má řadu agentur, které neslouží k ničemu, prohlásil dále europoslanec. Některé z celkem 37 agentur by proto zrušil a jejich pole působnosti převedl pod Evropskou komisi. Na světové dění lze podle něj reagovat více dynamicky.

Podle Turka USA berou jako nepřijatelné, že EU dává v rámci Green Dealu peníze čínským firmám na výrobu baterií do elektromobilů. V listopadu 2024 napsal deník Financial Times, že EU chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům.

Niedermayer prohlásil, že změny, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost EU, blokují členské země. Zmínil například prohloubení společného evropského trhu nebo podporu pro vyjednávání obchodních smluv se třetími stranami. Jedná se podle něj o body, které mohou kompenzovat ztráty v případě, že by Trump zavedl cla proti EU.

Zachování práva veta

V otázce zrušení práva veta a jednomyslnosti při rozhodování členských států je podle Zdechovského potřeba zcela změnit koncept Unie, což je debata na několik let, dodal. „Já bych byl rád, kdyby se jednota EU udržela,“ řekl k tomu Niedermayer. Podle něj ji není možné vynutit změnou pravidel. „Zároveň úplně chápu, že trpělivost s lidmi, jako je Viktor Orbán má své limity,“ dodal.

Evropská unie si už zvykla, že Maďarsko nepodporuje pomoc pro Ukrajinu, dodal k věci Zdechovský. Důležitější je podle něj to, že se 26 států shodlo, že chce s Kyjevem úzce spolupracovat v otázce evropské obrany nebo hospodářské spolupráce.

„Viktor Orbán se rozhodl izolovat. Je dvacátým sedmým státem. Když dvacet šest států se na něčem shodne a najde ten evropský soulad, tak přeci není možné, aby jeden stát ten soulad zničil, zablokoval, a tak i ohrozil zájmy celé Evropy,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN).

„Vždycky za hnutí ANO jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme, aby měla prostředky se bránit, odsoudili jsme Rusko jako agresora,“ uvedla europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Podle ní v rámci summitu Evropské unie či Evropské rady by mělo dojít ke společnému konsenzu. Proto by podle ní ještě stálo za to jednat s maďarským premiérem. „Jsem vždycky zastánce toho, že každá země Evropské unie má právo mít svou vlastní zahraniční politiku, obrannou politiku a tak dále,“ dodala.

Pokud se premiér Maďarska domáhá toho, že na Ukrajině má zavládnout mír, tak je v pořádku, že se nepřidal k závěrům summitu EU, míní europoslanec Ivan David (SPD). „Naopak vidím problém ve snaze vést válku do posledního Ukrajince,“ dodal.

Územní celistvost Ukrajiny

„Pokud budeme jednat o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tak pravděpodobně bude muset docházet k nějakým kompromisům. Pokud Evropská unie tvrdohlavě stojí za tím, že musí být zachována plná územní celistvost, tak se vzdalujeme od mírových rozhovorů,“ míní Dostálová. Během vyjednávání příměří v rusko-ukrajinské válce by Evropské unie měla podpořit iniciativu Trumpa, míní Turek, ale nepovažuje za nezbytné, aby se sama zapojila.

Podpora územní celistvosti Ukrajiny podle Farského znamená, že EU trvá na mezinárodním právu. „To není důležité pro velké země, které si svou vůli prosadí. To je zásadní pro země, jako je Česká republika,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Istanbulu vyšli třetí den protestovat proti zadržení starosty

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýnské letiště Heathrow obnovuje po požáru provoz

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vyhoštěný francouzský vědec měl v mobilu tajné informace, tvrdí americké úřady

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.
před 7 hhodinami

Odvolání šéfa izraelské kontrarozvědky pozastavil nejvyšší soud

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stíhačky šesté generace bude vyrábět Boeing, oznámil Trump

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Když se probudíme, nebudeme mít s Putinem problém, míní Votápek

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.
před 8 hhodinami
Načítání...