Evropské státy jsou odzbrojeny, míní Turek. Zdechovský chválil Bílou knihu

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Ve středu zveřejněný dokument Evropské komise Bílá kniha, který se věnuje posílení evropské obranyschopnosti, je podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jedním z nejvíce propracovaných dokumentů, které během svého působení v Evropském parlamentu viděl.

„Věřím, že Bílá kniha bude dobrý základ k diskuzi. Vidím spoustu míst, které je potřeba zkonkretizovat,“ prohlásil europoslanec KDU-ČSL. Dodal, že evropský obranný průmysl potřebuje zaručené půjčky, aby mohl vyrábět. „Je důležité v tom najít shodu a systematicky to podporovat,“ řekl Zdechovský.

„Bílá kniha je dobrým podkladem pro další debatu,“ shoduje se se Zdechovským europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). „Je to dobrý základ, abychom se posunuli dál, abychom v rámci stávajících pravidel, které rozvolníme, a v rámci stávajících zdrojů, které máme k dispozici, přeskládali naše priority,“ dodal.

„Evropské státy jsou odzbrojeny, naše armády nejsou v perfektním stavu. Měli bychom normalizovat stav, který máme s USA,“ prohlásil Turek. Podle jeho názoru někteří evropští politici dělají vše pro to, aby se vztah s USA zhoršil.

Pro evropskou obranyschopnost je podle Turka klíčová pozice evropských států v Severoatlantické alianci, která má silnou vyjednávací pozici. Pro posílení evropské obrany by využil soukromé investice. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z NATO považuje za zdvižený varovný prst. „Američané nám tvrdým vyjadřováním a tvrdým chováním dávají jasně najevo, že bychom se měli vzpamatovat,“ dodal.

„Přestože nemusíme se vším, co říká Donald Trump, souhlasit, tak ten jeho budíček je velmi zásadní. Myslím si, že bychom si z toho měli vzít ponaučení a konečně investovat do naší obranyschopnosti, co jen bude v našich silách,“ míní Krutílek.

„Na Evropské radě se navrhuje to, že se dluhová brzda odbrzdí a že se státy budou moci díky ReArm Europe zadlužovat mnohem rychleji a mnohem více. Přitom my víme, že Evropská unie a eurozóna jsou již extrémně zadluženy,“ varoval také Turek. Připomněl, že dosud všechny evropské státy měly dohodu, že se mohou zadlužovat pouze určitým tempem.

„Byla by chyba si myslet, že to, co jsme ztratili v oblasti digitalizace, moderních technologií, vykompenzujeme v oblasti zbrojních technologií. Musíme urychlit rozvoj těch oblastí, ve kterých Evropa za svými konkurenty zaostala,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Konkurenceschopnost Evropské unie

„Evropská unie potřebuje reformu. Je potřeba se na ni kouknout, aby byla štíhlou štikou v rybníku plném líných kaprů,“ prohlásil Zdechovský. Zdůraznil, že EU je obchodní partner, který „drží slovo“. Důležité je také podle něj zvýšit konkurenceschopnost v oblasti IT.

Podle Zdechovského lze snížení byrokracie dosáhnout revizí starších regulací. „Při cestě po českých firmách jsem narazil na dvě evropské regulace, které byly přijaty v devadesátých letech. V současné době nemají žádný význam, ale protože ty regulace stále existují, tak komplikují vývoz zboží do třetích zemí,“ dodal.

Evropa má řadu agentur, které neslouží k ničemu, prohlásil dále europoslanec. Některé z celkem 37 agentur by proto zrušil a jejich pole působnosti převedl pod Evropskou komisi. Na světové dění lze podle něj reagovat více dynamicky.

Podle Turka USA berou jako nepřijatelné, že EU dává v rámci Green Dealu peníze čínským firmám na výrobu baterií do elektromobilů. V listopadu 2024 napsal deník Financial Times, že EU chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům.

Niedermayer prohlásil, že změny, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost EU, blokují členské země. Zmínil například prohloubení společného evropského trhu nebo podporu pro vyjednávání obchodních smluv se třetími stranami. Jedná se podle něj o body, které mohou kompenzovat ztráty v případě, že by Trump zavedl cla proti EU.

Zachování práva veta

V otázce zrušení práva veta a jednomyslnosti při rozhodování členských států je podle Zdechovského potřeba zcela změnit koncept Unie, což je debata na několik let, dodal. „Já bych byl rád, kdyby se jednota EU udržela,“ řekl k tomu Niedermayer. Podle něj ji není možné vynutit změnou pravidel. „Zároveň úplně chápu, že trpělivost s lidmi, jako je Viktor Orbán má své limity,“ dodal.

Evropská unie si už zvykla, že Maďarsko nepodporuje pomoc pro Ukrajinu, dodal k věci Zdechovský. Důležitější je podle něj to, že se 26 států shodlo, že chce s Kyjevem úzce spolupracovat v otázce evropské obrany nebo hospodářské spolupráce.

„Viktor Orbán se rozhodl izolovat. Je dvacátým sedmým státem. Když dvacet šest států se na něčem shodne a najde ten evropský soulad, tak přeci není možné, aby jeden stát ten soulad zničil, zablokoval, a tak i ohrozil zájmy celé Evropy,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN).

„Vždycky za hnutí ANO jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme, aby měla prostředky se bránit, odsoudili jsme Rusko jako agresora,“ uvedla europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Podle ní v rámci summitu Evropské unie či Evropské rady by mělo dojít ke společnému konsenzu. Proto by podle ní ještě stálo za to jednat s maďarským premiérem. „Jsem vždycky zastánce toho, že každá země Evropské unie má právo mít svou vlastní zahraniční politiku, obrannou politiku a tak dále,“ dodala.

Pokud se premiér Maďarska domáhá toho, že na Ukrajině má zavládnout mír, tak je v pořádku, že se nepřidal k závěrům summitu EU, míní europoslanec Ivan David (SPD). „Naopak vidím problém ve snaze vést válku do posledního Ukrajince,“ dodal.

Územní celistvost Ukrajiny

„Pokud budeme jednat o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tak pravděpodobně bude muset docházet k nějakým kompromisům. Pokud Evropská unie tvrdohlavě stojí za tím, že musí být zachována plná územní celistvost, tak se vzdalujeme od mírových rozhovorů,“ míní Dostálová. Během vyjednávání příměří v rusko-ukrajinské válce by Evropské unie měla podpořit iniciativu Trumpa, míní Turek, ale nepovažuje za nezbytné, aby se sama zapojila.

Podpora územní celistvosti Ukrajiny podle Farského znamená, že EU trvá na mezinárodním právu. „To není důležité pro velké země, které si svou vůli prosadí. To je zásadní pro země, jako je Česká republika,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 37 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...