Chybí plán konsolidace financí, varovala Moody's. Podle ekonomů bude nutné zvyšovat daně

28 minut
Byznys ČT24: Obří státní deficit ohrožuje renomé Česka
Zdroj: ČT24

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Moody’s sice letos potvrdila dosavadní hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem, ale nyní přidala varování – v rozpočtových plánech vlády jí chybí cíle v oblasti konsolidace veřejných financí. Zadlužení státu nyní stoupá nebývalým tempem.

„Mezinárodní investorská komunita začíná být znepokojena, byť ještě nějakou dobu bude shovívavá. Ale začíná být znepokojena z toho, že strategii nemáme,“ shrnul podstatu varování člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Obává se, že se ani tak vývoj brzy nezmění, protože letos budou parlamentní volby. „Blíží se období, kdy podle mého soudu navzdory radám všech možných ekonomů politika vyhraje a bude se rozdělovat na dárcích,“ míní.

Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel se domnívá, že i když podobné potíže jako Česko řeší v důsledku koronavirových restrikcí i další státy, je pozice české vlády komplikovanější. Za problém považuje i snížení daní po zrušení superhrubé mzdy.

Je přesvědčen, že jedinou možnou cestou nyní je daň z příjmu zase zvýšit. „Je v evropském kontextu i kontextu OECD nadměrně nízká, což paralyzuje nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajské a obecní,“ uvedl Jan Pavel.

Letošní rozpočet má schválený půlbilionový schodek a na konci dubna již dosáhl 192 miliard. Podle Pavla by nynější vláda měla především připravit konsolidační strategii nabízející různé scénáře, z nichž si bude moci vybrat následující kabinet. „Je nutné na tom začít pracovat už teď, a ne od toho alibisticky dávat ruce ve smyslu ‚ti, co přijdou za námi, si to vyřeší'. Jde o to, mít scénáře – tipy, které daně se dají zvyšovat, kolik by to vyneslo,“ apeloval na politiky.

Cílem této strategie by nemělo být jen udržení ratingu, který má vliv na ochotu věřitelů státu půjčovat a také na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Vládě – tedy té příští – totiž hrozí, že brzy narazí na dluhovou brzdu. Spustí se, když zadlužení dosáhne 55 procent hrubého domácího produktu, a její princip je jednoduchý – donutí úřadující kabinet sestavit rozpočet vyrovnaný či přebytkový.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout z loňských 38,1 procenta na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

Ekonomové se shodují, že jediná cesta, jak zadlužování zpomalit, je zvýšení daní. Zatímco Jan Pavel hovoří hlavně o dani z příjmu, podle Lukáše Kovandy jsou i jiné možnosti. Ostatně očekává, že politici naplní svůj slib, že po dvou letech se vrátí superhrubá mzda.

„Ale z hlediska mezinárodního srovnání jsou velmi nízké majektové daně – daně z nemovitostí. Nevolám po jejich zvyšování, ale sem mohou politici sáhnout. Stejně tak mohou kouzlit s daní z přidané hodnoty,“ dodal.

Především by se ale měla podle něj zásadně změnit struktura české ekonomiky. Varoval, že do budoucna nebude možné počítat s dosavadními oporami. „Budeme muset jako ekonomika najet na úplně jiný ekonomický model. Třeba automobilový průmysl už nebude tím, čím byl v posledních dvaceti letech. To přinese nutnost celkově přeměnit daňový model, aby to byly daně 21. století,“ uvedl Kovanda.

Ministerstvo financí uvedlo, že v současnosti připravuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 5 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...