Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.
Moody’s sice letos potvrdila dosavadní hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem, ale nyní přidala varování – v rozpočtových plánech vlády jí chybí cíle v oblasti konsolidace veřejných financí. Zadlužení státu nyní stoupá nebývalým tempem.
„Mezinárodní investorská komunita začíná být znepokojena, byť ještě nějakou dobu bude shovívavá. Ale začíná být znepokojena z toho, že strategii nemáme,“ shrnul podstatu varování člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Obává se, že se ani tak vývoj brzy nezmění, protože letos budou parlamentní volby. „Blíží se období, kdy podle mého soudu navzdory radám všech možných ekonomů politika vyhraje a bude se rozdělovat na dárcích,“ míní.
Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel se domnívá, že i když podobné potíže jako Česko řeší v důsledku koronavirových restrikcí i další státy, je pozice české vlády komplikovanější. Za problém považuje i snížení daní po zrušení superhrubé mzdy.
Je přesvědčen, že jedinou možnou cestou nyní je daň z příjmu zase zvýšit. „Je v evropském kontextu i kontextu OECD nadměrně nízká, což paralyzuje nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajské a obecní,“ uvedl Jan Pavel.
Letošní rozpočet má schválený půlbilionový schodek a na konci dubna již dosáhl 192 miliard. Podle Pavla by nynější vláda měla především připravit konsolidační strategii nabízející různé scénáře, z nichž si bude moci vybrat následující kabinet. „Je nutné na tom začít pracovat už teď, a ne od toho alibisticky dávat ruce ve smyslu ‚ti, co přijdou za námi, si to vyřeší'. Jde o to, mít scénáře – tipy, které daně se dají zvyšovat, kolik by to vyneslo,“ apeloval na politiky.
Cílem této strategie by nemělo být jen udržení ratingu, který má vliv na ochotu věřitelů státu půjčovat a také na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Vládě – tedy té příští – totiž hrozí, že brzy narazí na dluhovou brzdu. Spustí se, když zadlužení dosáhne 55 procent hrubého domácího produktu, a její princip je jednoduchý – donutí úřadující kabinet sestavit rozpočet vyrovnaný či přebytkový.
Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout z loňských 38,1 procenta na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.
Ekonomové se shodují, že jediná cesta, jak zadlužování zpomalit, je zvýšení daní. Zatímco Jan Pavel hovoří hlavně o dani z příjmu, podle Lukáše Kovandy jsou i jiné možnosti. Ostatně očekává, že politici naplní svůj slib, že po dvou letech se vrátí superhrubá mzda.
„Ale z hlediska mezinárodního srovnání jsou velmi nízké majektové daně – daně z nemovitostí. Nevolám po jejich zvyšování, ale sem mohou politici sáhnout. Stejně tak mohou kouzlit s daní z přidané hodnoty,“ dodal.
Především by se ale měla podle něj zásadně změnit struktura české ekonomiky. Varoval, že do budoucna nebude možné počítat s dosavadními oporami. „Budeme muset jako ekonomika najet na úplně jiný ekonomický model. Třeba automobilový průmysl už nebude tím, čím byl v posledních dvaceti letech. To přinese nutnost celkově přeměnit daňový model, aby to byly daně 21. století,“ uvedl Kovanda.
Ministerstvo financí uvedlo, že v současnosti připravuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.
