Chybí plán konsolidace financí, varovala Moody's. Podle ekonomů bude nutné zvyšovat daně

28 minut
Byznys ČT24: Obří státní deficit ohrožuje renomé Česka
Zdroj: ČT24

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Moody’s sice letos potvrdila dosavadní hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem, ale nyní přidala varování – v rozpočtových plánech vlády jí chybí cíle v oblasti konsolidace veřejných financí. Zadlužení státu nyní stoupá nebývalým tempem.

„Mezinárodní investorská komunita začíná být znepokojena, byť ještě nějakou dobu bude shovívavá. Ale začíná být znepokojena z toho, že strategii nemáme,“ shrnul podstatu varování člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Obává se, že se ani tak vývoj brzy nezmění, protože letos budou parlamentní volby. „Blíží se období, kdy podle mého soudu navzdory radám všech možných ekonomů politika vyhraje a bude se rozdělovat na dárcích,“ míní.

Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel se domnívá, že i když podobné potíže jako Česko řeší v důsledku koronavirových restrikcí i další státy, je pozice české vlády komplikovanější. Za problém považuje i snížení daní po zrušení superhrubé mzdy.

Je přesvědčen, že jedinou možnou cestou nyní je daň z příjmu zase zvýšit. „Je v evropském kontextu i kontextu OECD nadměrně nízká, což paralyzuje nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajské a obecní,“ uvedl Jan Pavel.

Letošní rozpočet má schválený půlbilionový schodek a na konci dubna již dosáhl 192 miliard. Podle Pavla by nynější vláda měla především připravit konsolidační strategii nabízející různé scénáře, z nichž si bude moci vybrat následující kabinet. „Je nutné na tom začít pracovat už teď, a ne od toho alibisticky dávat ruce ve smyslu ‚ti, co přijdou za námi, si to vyřeší'. Jde o to, mít scénáře – tipy, které daně se dají zvyšovat, kolik by to vyneslo,“ apeloval na politiky.

Cílem této strategie by nemělo být jen udržení ratingu, který má vliv na ochotu věřitelů státu půjčovat a také na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Vládě – tedy té příští – totiž hrozí, že brzy narazí na dluhovou brzdu. Spustí se, když zadlužení dosáhne 55 procent hrubého domácího produktu, a její princip je jednoduchý – donutí úřadující kabinet sestavit rozpočet vyrovnaný či přebytkový.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout z loňských 38,1 procenta na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

Ekonomové se shodují, že jediná cesta, jak zadlužování zpomalit, je zvýšení daní. Zatímco Jan Pavel hovoří hlavně o dani z příjmu, podle Lukáše Kovandy jsou i jiné možnosti. Ostatně očekává, že politici naplní svůj slib, že po dvou letech se vrátí superhrubá mzda.

„Ale z hlediska mezinárodního srovnání jsou velmi nízké majektové daně – daně z nemovitostí. Nevolám po jejich zvyšování, ale sem mohou politici sáhnout. Stejně tak mohou kouzlit s daní z přidané hodnoty,“ dodal.

Především by se ale měla podle něj zásadně změnit struktura české ekonomiky. Varoval, že do budoucna nebude možné počítat s dosavadními oporami. „Budeme muset jako ekonomika najet na úplně jiný ekonomický model. Třeba automobilový průmysl už nebude tím, čím byl v posledních dvaceti letech. To přinese nutnost celkově přeměnit daňový model, aby to byly daně 21. století,“ uvedl Kovanda.

Ministerstvo financí uvedlo, že v současnosti připravuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.
06:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
před 3 hhodinami

Resort chce zálohování PET lahví a plechovek do dvou let

Ministerstvo životního prostředí chce spustit zálohování PET lahví a plechovek nejpozději v lednu 2027. Podle návrhu by zálohový systém fungoval v prodejnách a u benzinových pump – celkem na jedenácti tisících místech. Zálohu resort životního prostředí stanovil na čtyři koruny. Některé obce a podnikatelé jsou ale proti. Není navíc jisté, zda zákonodárci stihnou předlohu schválit do konce současného volebního období. Pokud nyní Česko zálohování nespustí, stejně se mu v budoucnu kvůli nařízení Evropské unie pravděpodobně nevyhne. Členským státům už příští rok vznikne povinnost sesbírat osmdesát procent PET lahví a také plechovek. Ty, které to nesplní, budou muset od roku 2029 povinně zavést zálohový systém.
25. 3. 2025

Výroba aut za leden a únor meziročně klesla

Automobilky v Česku vyrobily v lednu a únoru 234 341 osobních aut. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o 10,9 procenta méně. Výrazný vzestup zaznamenala výroba elektromobilů, jejich podíl na celkové produkci meziročně stoupl ze sedmi na téměř sedmnáct procent. Dařilo se také výrobě autobusů, která stoupla o více než čtvrtinu. V úterý to oznámilo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
25. 3. 2025

Vláda chce navýšit rozpočet resortu obrany na rekordní částku

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.
24. 3. 2025

Česko se od ruské ropy možná odstřihne dřív, než plánovalo

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.
23. 3. 2025

Internetové bankovnictví využívá stále více lidí

Obsluha bankovních účtů přes internet se stále rozšiřuje, počet uživatelů se blíží sedmi milionům. Za poslední dekádu se číslo téměř zdvojnásobilo. Česko tak v rámci Evropské unie patří dle údajů statistického úřadu do první desítky. Některé finanční domy zároveň sledují menší návštěvnost poboček, které nahrazují konzultacemi na dálku.
23. 3. 2025

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
21. 3. 2025Aktualizováno21. 3. 2025
Načítání...