S nadcházejícím návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se Čína chystá na celní válku. Nejtřaskavějším ohniskem mezi dvěma největšími ekonomikami světa ale zůstává Tchaj-wan. Peking ho považuje za odpadlickou provincii a nevylučuje sjednocení silou. V úžině mezi ostrovem a pevninou pořádá stále častěji vojenská cvičení – včetně letošní první bojové hlídky.
Manévry, o kterých se nemluví. Peking zkouší u Tchaj-wanu novou taktiku
3 minuty
Události: Čínská smyčka kolem Tchaj-wanu
Čína zkouší novou taktiku. Pořádá manévry u Tchaj-wanu, aniž by o nich mluvila. Vyšší vojenská přítomnost se stává normou. Peking dává najevo, že může proti ostrovu zasáhnout, kdykoli se mu zachce. Cituje přitom z Umění války starověkého vojenského stratéga Sun-c'.
„Stejně jako voda nemá stálý tvar, ani ve válce neexistují stálé podmínky. Je na nás, abychom se samostatně rozhodli, zda a kdy cvičení uspořádáme s ohledem na naše potřeby a bojovou situaci,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien.
Je to změna oproti dřívější praxi, kdy vojenská cvičení provázela mohutná propaganda.
„Čína se předvádí před USA a jejich spojenci. Nejde o Tchaj-wan. Je to prostředek, jak ukázat, že může kontrolovat první ostrovní řetězec a otestovat situaci v přechodném období, kdy se střídají američtí prezidenti,“ míní tchajwanský analytik Su C’-jün.
USA jsou nejdůležitějším spojencem Tchaj-wanu
Politika jedné Číny je největším zdrojem napětí ve vztazích mezi Pekingem a Washingtonem. To se nezmění ani po nástupu nové americké administrativy. „Tchaj-wan má podporu demokratů i republikánů. Tchajwanská otázka je jednou z politik, na nichž je v USA možná největší shoda,“ popisuje analytik Čchen Fang-jü.
Spojené státy jsou nejdůležitějším politickým a bezpečnostním partnerem Tchaj-wanu. Trump v minulosti ostrov kritizoval, že krade Americe polovodičový průmysl, ale také schválil více dodávek zbraní Tchaj-peji než kterýkoliv z jeho předchůdců.
Žádá, aby ostrov zečtyřnásobil výdaje na obranu. Vláda tamního prezidenta Laje kvůli tomu plánuje velké nákupy. Má zájem o stíhačky F-35 a torpédoborce Aegis za 15 miliard dolarů (asi 366 miliard korun). Vyspělé zbraňové systémy se přitom předchozí americké administrativy zdráhaly Tchaj-wanu poskytnout, aby nehrotily napětí.
