Po amerických prezidentských volbách začíná složité dvouměsíční předávání moci, kdy bude současný demokratický prezident Joe Biden předávat administrativu republikánovi Donaldu Trumpovi. Ten si již vybral členku svého štábu nebo velvyslankyni při OSN. Spekuluje se však, že Trumpovo okolí chce k prověřování minulosti jmenovaných osob využívat soukromé firmy a obejít tak FBI – a po nástupu do funkce jim okamžitě umožnit přístup k utajovaným informacím.
Trump sestavuje administrativu. Existuje možnost obejití FBI při prověřování kandidátů
Nově zvolený prezident má nyní sedmdesát dní přechodného období na to, aby vybudoval svůj tým, než se 20. ledna znovu ujme prezidentského úřadu. Jednou z hlavních položek na seznamu úkolů je obsazení zhruba čtyř tisíc vládních pozic politickými nominanty, tedy lidmi, které pro svou práci speciálně Trumpův tým vybírá.
Patří sem všichni od ministra zahraničí a dalších šéfů resortů až po ty, kteří jsou vybíráni pro práci v radách a komisích na částečný úvazek. Přibližně dvanáct set z těchto prezidentových jmenování vyžaduje potvrzení Senátem, ve kterém budou mít většinu republikáni, a proces by tak měl být snazší.
(Ne)Dohody se Správou obecných služeb
Na rozdíl od kampaně demokratické kandidátky a současné viceprezidentky Kamaly Harrisové Trumpův tým v den voleb nepodepsal žádnou dohodu o přechodu se Správou obecných služeb (GSA), která v podstatě funguje jako pronajímatel federální vlády. Proto již promeškal termíny, kdy se měl s GSA dohodnout na logistických záležitostech, jako jsou kancelářské prostory a technická podpora, a s Bílým domem na přístupu k agenturám, včetně dokumentů, zaměstnanců a zařízení.
Tyto dohody obsahují i etické požadavky, včetně záruk proti střetu zájmů a limitů pro získávání finančních prostředků.
„Právníci přechodné vlády Trumpa a JD Vance pokračují v konstruktivní spolupráci s právníky Bidenovy a Harrisové administrativy ohledně všech dohod, které předpokládá zákon o prezidentském přechodu,“ uvedl v prohlášení mluvčí Trumpovy přechodné vlády Brian Hughes. „Jakmile bude přijato rozhodnutí, budeme vás informovat.“
Bez ohledu na to, zda Trumpův tým přijme „služby“ GSA na své přechodné období, Donald Trump přísahu na konci ledna složí. Max Stier, výkonný ředitel Partnerství pro veřejnou službu – nestranické skupiny, která pomáhala kampaním při minulých přechodech – však v pátek varoval, že nová administrativa nebude „připravena převzít vládu způsobem, který by byl bezpečný pro nás všechny“, pokud nedojde k dohodám. „To prostě není možné,“ sdělil. „I kdyby se jim podařilo uzavřít tyto dohody nyní, mají s nimi zpoždění,“ dodal Stier.
Přechodná vláda bude nyní pracovat na vytvoření politických plánů a určení personálu na klíčové pozice, než Trumpova administrativa převezme rozlehlou výkonnou moc. Operaci vede generální ředitel společnosti Cantor Fitzgerald Howard Lutnick a bývalá Trumpova administrátorka pro malé podniky Linda McMahonová. Koncem října Lutnick pro CNN naznačil, že přechodná vláda nakonec dohod s GSA dosáhne: „Pravděpodobně je podepíšeme. Ale je to, jak jsem řekl, na právnících, aby to vyřešili.“
Nová přechodná pravidla
V roce 2020 Trump tvrdil, že se prezidentem nestal kvůli volebním podvodům, ke kterým ale ve skutečnosti nedošlo, což o několik týdnů zdrželo zahájení přechodu z jeho odcházející administrativy na nastupující Bidenovu.
Před čtyřmi lety také Trumpem jmenovaná šéfka GSA Emily Murphyová rozhodla, že ona nemá právní nárok na určení vítěze prezidentských voleb, jelikož Trump stále napadal výsledky u soudu. To zdrželo financování a spolupráci při přechodu.
Aby se předešlo podobným průtahům při budoucích přechodech, nařizuje nyní zákon o zlepšení prezidentského přechodu z roku 2022 zahájit proces přechodu pět dní po volbách – i kdyby se o vítězi stále vedly spory. Znamená to také, že „‚proces prokázání výsledku‘ ze strany GSA již není podmínkou pro získání podpůrných služeb při přechodu“, uvádí se v pokynech agentury k novým pravidlům.
Sestavování Trumpovy administrativy
Trump již svou novou administrativu sestavuje, a to ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. O volební noci tam byl například guvernér Severní Dakoty Doug Burgum, o němž se mluví jako o potenciálním ministrovi energetiky. Stejně tak byl přítomen bývalý náčelník štábu amerického ministerstva obrany Kash Patel.
Elon Musk, nejbohatší muž světa, byl po boku Donalda Trumpa v sídle Mar-a-Lago během rodinných večeří a hovorů se světovými lídry. Oba se zaměřili na myšlenku, že by Musk vedl nové „ministerstvo pro efektivitu vlády“, kde by snížil náklady a zefektivnil to, co Musk nazývá „obrovskou, dusivou federální byrokracií“. Roli by však mohl hrát i v globální diplomacii.
První ženou v čele štábu se stane Susie Wilesová, která vedla Trumpovu kampaň. Ve svém vítězném projevu ji Trump nazval „ledovou pannou“ – což je narážka na její klid – a řekl, že ráda zůstává v pozadí. Sedmašedesátiletá Wilesová pracovala v republikánské politice celá desetiletí – od úspěšné prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980 až po zvolení Ricka Scotta a Rona DeSantise guvernéry Floridy.
Klíčovou roli v oblasti hranic a imigrace bude mít Tom Homan, jenž sloužil už v prvním Trumpově období. Jedná se o kritický úkol, protože zahrnuje odpovědnost za masové deportace milionů migrantů bez dokladů, což byl hlavní slib Trumpovy kampaně.
Jako velvyslankyni Spojených států při OSN si Trump vybral republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Elise Stefanikovou. V prohlášení ji označil za houževnatou bojovnici za americké zájmy. Agentura Reuters poznamenala, že Stefaniková patří ve sněmovně k nejvěrnějším Trumpovým spojencům.
Možné obejití prověrek FBI
V souvislosti se jmenováním nových osob do funkcí list The New York Times v říjnu napsal s odkazem na „tři informované osoby v této záležitosti“, že v okolí Donalda Trumpa koluje memorandum, podle kterého by měl využívat soukromé firmy k prověřování minulosti jmenovaných osob a po nástupu do funkce jim okamžitě umožnit přístup k utajovaným informacím. V takovém případě by došlo k obejití tradiční prověrky prováděné orgány činnými v trestním řízení.
Návrh prosazuje malá skupina, jejíž součástí je i Boris Epshteyn, Trumpův hlavní právní poradce, který měl podle těchto tří lidí vliv na jeho vypracování. Není jasné, zda Trump návrh viděl nebo zda je nakloněn jeho přijetí.
Umožnilo by mu to však rychle dosadit na významné posty své věrné, aniž by byli vystaveni riziku dlouhodobých a náročných prověrek FBI, což by mohlo zvýšit riziko, že vlivné funkce v Bílém domě získají lidé s problematickou minulostí nebo vazbami na jiné národy.
Mluvčí Trumpovy kampaně Steven Cheung na informace o tomto návrhu reagoval útokem na viceprezidentku Kamalu Harrisovou, podle něj ona a demokraté „vyzbrojili ministerstvo spravedlnosti k útokům na prezidenta Trumpa a jeho příznivce“ a Trump využije „všech prezidentských pravomocí“ k vybudování své administrativy počínaje dnem inaugurace.
Řada Trumpových poradců – i sám bývalý prezident – se na bezpečnostní prověrky federálních úřadů dlouhodobě dívá s hlubokým podezřením. Tvrdí, že tento proces je navržen tak, aby ztížil zpochybňování výsledků, a že osobní informace předložené během prověřování mohou být později šířeny se škodlivým výsledkem.
Skutečnost, že prezidenti podrobují jmenované osoby prověrce FBI, je normou, nikoliv zákonným požadavkem. Z hlediska ústavního práva prezidentovi nic nebrání v tom, aby FBI vynechal a prověrku pro přístup k utajovaným informacím udělil komukoli na základě vlastního uvážení.
