Jihoafrický prezident zahájil vyšetřování letu s 153 Palestinci na palubě

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pátek uvedl, že jeho země začala vyšetřovat původ letadla, které za neobvyklých okolností ve čtvrtek ráno přistálo v Johannesburgu se 153 Palestinci na palubě. Úřady pustily cestující z letadla až po dvanácti hodinách. Vysvětlily to tím, že žádný z pasažérů neměl v pasu potvrzení, které by za normálních okolností vydaly izraelské úřady lidem opouštějícím Pásmo Gazy. Cestující rovněž neměli zajištěné ubytování v zemi ani zpáteční letenky, informovala v pátek agentura AFP.

„Jsou to obyvatelé Pásma Gazy, kteří se záhadným způsobem dostali do letadla. To po mezipřistání v Nairobi přiletělo k nám,“ uvedl Ramaphosa. Jeho země je podle něj přijala ze soucitu a nyní bude vyšetřovat pozadí letu.

Ministerstvo vnitra povolilo vstup palestinským mužům, ženám a dětem na území Jihoafrické republiky ve čtvrtek večer poté, co nevládní organizace Gift of the Givers zaručila, že se o ně postará a zajistí jim ubytování. Její zakladatel Imtiaz Sooliman uvedl, že za podobných okolností přistálo jiné letadlo v Johannesburgu už 28. října. Na jeho palubě bylo 176 Palestinců.

Z celkového počtu 153 Palestinců vstoupilo 130 osob na jihoafrické území s dočasným 90denním vízem. Zbývajících 23 se rozhodlo pokračovat letecky do jiných destinací.

Palestinská ambasáda viní „podvodnou organizaci“

Podle palestinské ambasády v Jižní Africe je za oba lety zodpovědná „neregistrovaná a podvodná organizace, která zneužila tragickou humanitární situaci našeho lidu v Gaze, oklamala rodiny, vybrala od nich peníze a zajistila jim cestu nelegálním a nezodpovědným způsobem“. Palestinci z Pásma Gazy i Západního břehu Jordánu nemohou kvůli izraelské blokádě a okupaci snadno vycestovat do zahraničí, píše agentura Reuters.

Jihoafrická republika se dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším podporovatelům Palestinců v konfliktu v Pásmu Gazy, který začal 7. října 2023 útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších na 250 osob unesli. Izraelská armáda při následné operaci v Pásmu Gazy zabila podle úřadů ovládaných Hamásem nejméně 69 180 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké příměří, které ale bylo už několikrát porušeno.

Kvůli konfliktu v Pásmu Gazy Jihoafrická republika obvinila Izrael z páchání genocidy a v prosinci 2023 kvůli tomu podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu dvoru (ICJ) v Haagu. ICJ zatím v této věci nerozhodl a Izrael obvinění z genocidy odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelský parlament schválil zákon o amnestii

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
před 1 hhodinou

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 1 hhodinou

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 3 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 5 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 7 hhodinami
Načítání...