Zvyšme tlak na Rusko, vyzval Zelenskyj při historické návštěvě JAR

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Ramaphosa po jednání prohlásil, že je mu ctí přivítat v JAR Zelenského. Podle jihoafrického prezidenta jde o „historický den“, jelikož jde o první návštěvu ukrajinského lídra v zemi za více než tři dekády. Prezident JAR dále připomněl, že jeho země se účastnila rozhovorů o míru na Ukrajině a že podporuje komplexní příměří, cituje Ramaphosu BBC. Jižní Afrika věří, že jediná cesta k míru vede přes diplomacii, zdůraznil.

„Naše schůzka byla příležitostí k diskusi o našem společném zájmu o prosazování míru, bezpečnosti a stability na Ukrajině a po celém světě,“ pokračoval jihoafrický lídr, který je „hluboce znepokojen pokračujícím konfliktem na Ukrajině a pokračující ztrátou civilních životů“.

Zelenskyj řekl novinářům, že Kyjev je připraven podepsat memorandum o nerostné dohodě s USA a že dělá vše, co mu partneři navrhli – kromě věcí, jež jsou v rozporu s ukrajinskými zákony. Prezident USA v týdnu kritizoval Zelenského za to, že Ukrajina neuzná ruskou kontrolu nad Krymem, což podle Kyjeva neumožňuje ukrajinská ústava.

Nutný tlak na Moskvu

Zelenskyj dále zdůraznil, že je třeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby přistoupilo na klid zbraní. Zopakoval, že Ukrajinu „napadlo“ Rusko a už ochota usednout s Moskvou k jednacímu stolu je samo o sobě kompromisem. Ramaphosa k tomu poznamenal, že USA, Evropa a Afrika by byly ochotny a připraveny hrát produktivní roli v rozhovorech.

Zelenského návštěva JAR přišla v době, kdy Ukrajina čelila masivnímu ruskému leteckému úderu, jenž si v Kyjevě vyžádal mrtvé a desítky zraněných. Prezident vzápětí na Telegramu oznámil, že kvůli útoku zruší část programu v JAR a po setkání s Ramaphosou se „okamžitě“ vrátí do vlasti. Ostatních důležitých schůzek v Jižní Africe se místo něho zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Mluvil jsem s prezidentem Donaldem Trumpem, abychom projednali mírový proces na Ukrajině. Oba jsme se shodli, že válka by měla skončit co nejdříve, aby se tak předešlo dalším zbytečným ztrátám na životech,“ uvedl Ramaphosa krátce poté, co Zelenskyj oznámil svůj předčasný návrat na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě JAR
Zdroj: Reuters/Jacoline Schoonees/DIRCO

„Je zásadní přiblížit spravedlivý mír. Pracujeme na tom, abychom zajistili, že země G20 se aktivně zapojí do diplomatického úsilí,“ uvedl ještě před schůzkou s Ramaphosou Zelenskyj podle serveru Kyiv Independent. „Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ dodal ukrajinský prezident.

Napjaté vztahy s Trumpem

Zelenského pozval na návštěvu jihoafrický lídr letos v únoru několik dnů poté, co byl Kyjev vyloučen z americko-ruských rozhovorů v Saúdské Arábii o ukončení tříleté plnohodnotné války, všímá si BBC. JAR stejně jako Evropská unie trvá na tom, že Ukrajina musí být zapojena do mírových jednání.

Vztahy JAR s USA jsou nyní napjaté. Trump zemi zmrazil finanční podporu s tím, že se špatně chová k bělošským farmářům. Složité vztahy má přitom s Trumpem i Zelenskyj. Prezident USA jej dokonce nedávno nazval „diktátorem“ a hádka mezi oběma státníky v Bílém domě obletěla celý svět.

Ukrajinského lídra doprovází i vysoce postavení ukrajinští činitelé, píše server The Citizen. Zelenskyj považuje Jihoafrickou republiku za klíčového hráče v Africe, s nímž chce prohloubit spolupráci.

Kyjev aktuálně hledá ve světě diplomatickou podporu před případnými mírovými rozhovory s Moskvou. Zelenskyj v únoru na síti X poděkoval za „jihoafrickou podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. „Všichni doufáme, že letos dosáhneme spravedlivého a trvalého míru,“ dodal.

Vztahy postavené na pšenici

Ukrajinský prezident přiletěl do JAR poprvé od navázání vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1991. Návštěva signalizuje novou éru ve vztazích mezi Kyjevem a Pretorií, uvedl The Citizen. Očekávají se jednání o globálním míru i energetice a možné prohloubení spolupráce v oblasti digitalizace či potravinové bezpečnosti.

Jihoafrická republika je největší ekonomikou na kontinentu a předním představitelem „globálního Jihu“. Letos předsedá skupině G20. Partnerství mezi Kyjevem a Pretorií se posledních třicet let rozvíjelo především v oblasti vývozu zemědělských produktů do JAR, který byl pro Ukrajinu poměrně lukrativní, uvádí web AllAfrica.

Afrika v oblasti potravinové bezpečnosti jako hlavního dovozního zdroje pšenice spoléhá právě na Ukrajinu a Rusko, podle statistik je nicméně ruský příspěvek více než dvojnásobný oproti tomu ukrajinskému, konstatoval bruselský web EU Reporter.

„Vztahy s Ukrajinou jsou minimální, snad trochu obchodní. Vojenská či jiná pomoc Ukrajině neexistuje. V tisku se jí věnuje minimální pozornost,“ poznamenal k návštěvě Zelenského afrikanista Otakar Hulec. Po ruské invazi se Kyjev snažil snížit vliv Moskvy a obchod v oblasti, to se mu ale nepodařilo.

„Vazalské“ vztahy Pretorie a Moskvy

Jihoafrická republika oficiálně tvrdí, že zastává neutrální postoj k rusko-ukrajinské válce. „Návštěva je pokračováním trvajících jednání prezidenta Ramaphosy s Putinem a Zelenským o inkluzivním mírovém procesu, který vydláždí cestu k míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl začátkem března mluvčí Ramaphosy Vincent Magwenya.

Jihoafrický lídr stál předloni spolu s Egyptem, Senegalem, Zambií a Ugandou za africkou mírovou iniciativou. Během návštěvy Kyjeva 16. června 2023 představil desetibodový mírový plán, africká mise ale nepřinesla konkrétní výsledky, připomíná The Kyiv Independent. Ramaphosa se tehdy sešel i s Putinem, dvojici pojí vřelá vazba.

Pretorie má silné historické vztahy s Moskvou už od dob Sovětského svazu. JAR sice před třemi lety velkou ruskou invazi do sousední země odsoudila a vyzvala Rusy ke stažení vojáků, Ramaphosa ale později změnil kurz a Pretorie se zdržela v řadě důležitých hlasováních na půdě OSN týkajících se kritiky ruské agrese. Některé průzkumy přitom ukázaly, že valná většina společnosti je proti vpádu sil Kremlu na Ukrajinu, upozorňuje Politico.

Pretorie navíc v posledních letech posilovala své ekonomické i politické vztahy s Moskvou. Země je spolu s Ruskem a Čínou členem hospodářského bloku BRICS a s těmito státy pořádá i společná námořní cvičení. O lavírování tak nemůže být ani řeči, zdůraznil Hulec. „JAR obdivuje Rusko i Putina. Vzájemné vztahy mezi JAR a Ruskem jsou až vazalské,“ upozornil expert.

Ruský vládce Vladimir Putin a prezident JAR Cyril Ramaphosa v Petrohradu v červnu 2023
Zdroj: Reuters/Ramil Sitdikov/Host photo agency RIA Novosti

Jihoafrická vláda vedená Africkým národním kongresem (ANC) v roce 2023 čelila dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na Putina v souvislosti s vojenskou agresí na Ukrajině. JAR je členem ICC a jako taková měla povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vládce tehdy plánoval do JAR přijet na summit BRICS.

Nejvyšší soud v Pretorii tehdy nařídil jihoafrické vládě, aby splnila rozhodnutí ICC a zatkla šéfa Kremlu, jakmile přiletí. K tomuto kroku tlačily kabinet některé opoziční síly v zemi v čele s Demokratickou aliancí. Ramaphosa tehdy požádal ICC o výjimku, připomíná agentura Reuters. Nakonec JAR Putina od návštěvy odradila.

Protesty proti Zelenskému

Příjezd ukrajinského lídra vyvolává v JAR rozporuplné reakce. Proti návštěvě Zelenského se postavila třeba opoziční levicově populistická strana MK založená před pár lety exprezidentem a dlouholetým lídrem Afrického národního kongresu (ANC) Jacobem Zumou. Generální tajemník strany Floyd Shivambu nazval Zelenského „loutkovým prezidentem“ a kritizoval Ramaphosu, že státníka do země pozval, píše jihoafrický server IOL.

Šéf MK řekl, že strana považuje pozvání za jasné spojení s evropskými imperiálními zájmy a urážku historické neangažovanosti a antiimperialismu Jižní Afriky. „V souladu s tím se strana rozhodla formálně oponovat jakékoli oficiální návštěvě Zelenského v Jižní Africe,“ prohlásil Schivambu, přičemž avizoval uspořádání protestů.

Proti návštěvě brojí i Jihoafrická komunistická strana (SACP). „SACP odmítá neuvážené rozhodnutí pozvat Zelenského do Jihoafrické republiky. Tento krok musí být bezodkladně zvrácen. Zelenského mandát prezidenta Ukrajiny vypršel,“ řekl podle serveru Eyewitness News mluvčí strany Alex Mashilo s tím, že na Ukrajině se neuskutečnily žádné volby. To přitom během války není možné. Mluvčí také označil Zelenského za „loutku imperialistického bloku vedeného USA“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 2 mminutami

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým, uvádí agentury. Izraelská média uvedla, že jde o společnou izraelsko-americkou operaci. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael. Tamní revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků s využitím raket a dronů, píší agentury.
07:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 32 mminutami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Pentagon označil Anthropic za bezpečnostní riziko, firma se obrátí na soud

Společnost Anthropic se obrátí na soud. Reaguje tím na rozhodnutí ministerstva obrany USA, které ji označilo za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce. Firma v pátek nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Americký prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií.
před 6 hhodinami
Načítání...