Zvyšme tlak na Rusko, vyzval Zelenskyj při historické návštěvě JAR

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Ramaphosa po jednání prohlásil, že je mu ctí přivítat v JAR Zelenského. Podle jihoafrického prezidenta jde o „historický den“, jelikož jde o první návštěvu ukrajinského lídra v zemi za více než tři dekády. Prezident JAR dále připomněl, že jeho země se účastnila rozhovorů o míru na Ukrajině a že podporuje komplexní příměří, cituje Ramaphosu BBC. Jižní Afrika věří, že jediná cesta k míru vede přes diplomacii, zdůraznil.

„Naše schůzka byla příležitostí k diskusi o našem společném zájmu o prosazování míru, bezpečnosti a stability na Ukrajině a po celém světě,“ pokračoval jihoafrický lídr, který je „hluboce znepokojen pokračujícím konfliktem na Ukrajině a pokračující ztrátou civilních životů“.

Zelenskyj řekl novinářům, že Kyjev je připraven podepsat memorandum o nerostné dohodě s USA a že dělá vše, co mu partneři navrhli – kromě věcí, jež jsou v rozporu s ukrajinskými zákony. Prezident USA v týdnu kritizoval Zelenského za to, že Ukrajina neuzná ruskou kontrolu nad Krymem, což podle Kyjeva neumožňuje ukrajinská ústava.

Nutný tlak na Moskvu

Zelenskyj dále zdůraznil, že je třeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby přistoupilo na klid zbraní. Zopakoval, že Ukrajinu „napadlo“ Rusko a už ochota usednout s Moskvou k jednacímu stolu je samo o sobě kompromisem. Ramaphosa k tomu poznamenal, že USA, Evropa a Afrika by byly ochotny a připraveny hrát produktivní roli v rozhovorech.

Zelenského návštěva JAR přišla v době, kdy Ukrajina čelila masivnímu ruskému leteckému úderu, jenž si v Kyjevě vyžádal mrtvé a desítky zraněných. Prezident vzápětí na Telegramu oznámil, že kvůli útoku zruší část programu v JAR a po setkání s Ramaphosou se „okamžitě“ vrátí do vlasti. Ostatních důležitých schůzek v Jižní Africe se místo něho zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Mluvil jsem s prezidentem Donaldem Trumpem, abychom projednali mírový proces na Ukrajině. Oba jsme se shodli, že válka by měla skončit co nejdříve, aby se tak předešlo dalším zbytečným ztrátám na životech,“ uvedl Ramaphosa krátce poté, co Zelenskyj oznámil svůj předčasný návrat na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě JAR
Zdroj: Reuters/Jacoline Schoonees/DIRCO

„Je zásadní přiblížit spravedlivý mír. Pracujeme na tom, abychom zajistili, že země G20 se aktivně zapojí do diplomatického úsilí,“ uvedl ještě před schůzkou s Ramaphosou Zelenskyj podle serveru Kyiv Independent. „Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ dodal ukrajinský prezident.

Napjaté vztahy s Trumpem

Zelenského pozval na návštěvu jihoafrický lídr letos v únoru několik dnů poté, co byl Kyjev vyloučen z americko-ruských rozhovorů v Saúdské Arábii o ukončení tříleté plnohodnotné války, všímá si BBC. JAR stejně jako Evropská unie trvá na tom, že Ukrajina musí být zapojena do mírových jednání.

Vztahy JAR s USA jsou nyní napjaté. Trump zemi zmrazil finanční podporu s tím, že se špatně chová k bělošským farmářům. Složité vztahy má přitom s Trumpem i Zelenskyj. Prezident USA jej dokonce nedávno nazval „diktátorem“ a hádka mezi oběma státníky v Bílém domě obletěla celý svět.

Ukrajinského lídra doprovází i vysoce postavení ukrajinští činitelé, píše server The Citizen. Zelenskyj považuje Jihoafrickou republiku za klíčového hráče v Africe, s nímž chce prohloubit spolupráci.

Kyjev aktuálně hledá ve světě diplomatickou podporu před případnými mírovými rozhovory s Moskvou. Zelenskyj v únoru na síti X poděkoval za „jihoafrickou podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. „Všichni doufáme, že letos dosáhneme spravedlivého a trvalého míru,“ dodal.

Vztahy postavené na pšenici

Ukrajinský prezident přiletěl do JAR poprvé od navázání vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1991. Návštěva signalizuje novou éru ve vztazích mezi Kyjevem a Pretorií, uvedl The Citizen. Očekávají se jednání o globálním míru i energetice a možné prohloubení spolupráce v oblasti digitalizace či potravinové bezpečnosti.

Jihoafrická republika je největší ekonomikou na kontinentu a předním představitelem „globálního Jihu“. Letos předsedá skupině G20. Partnerství mezi Kyjevem a Pretorií se posledních třicet let rozvíjelo především v oblasti vývozu zemědělských produktů do JAR, který byl pro Ukrajinu poměrně lukrativní, uvádí web AllAfrica.

Afrika v oblasti potravinové bezpečnosti jako hlavního dovozního zdroje pšenice spoléhá právě na Ukrajinu a Rusko, podle statistik je nicméně ruský příspěvek více než dvojnásobný oproti tomu ukrajinskému, konstatoval bruselský web EU Reporter.

„Vztahy s Ukrajinou jsou minimální, snad trochu obchodní. Vojenská či jiná pomoc Ukrajině neexistuje. V tisku se jí věnuje minimální pozornost,“ poznamenal k návštěvě Zelenského afrikanista Otakar Hulec. Po ruské invazi se Kyjev snažil snížit vliv Moskvy a obchod v oblasti, to se mu ale nepodařilo.

„Vazalské“ vztahy Pretorie a Moskvy

Jihoafrická republika oficiálně tvrdí, že zastává neutrální postoj k rusko-ukrajinské válce. „Návštěva je pokračováním trvajících jednání prezidenta Ramaphosy s Putinem a Zelenským o inkluzivním mírovém procesu, který vydláždí cestu k míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl začátkem března mluvčí Ramaphosy Vincent Magwenya.

Jihoafrický lídr stál předloni spolu s Egyptem, Senegalem, Zambií a Ugandou za africkou mírovou iniciativou. Během návštěvy Kyjeva 16. června 2023 představil desetibodový mírový plán, africká mise ale nepřinesla konkrétní výsledky, připomíná The Kyiv Independent. Ramaphosa se tehdy sešel i s Putinem, dvojici pojí vřelá vazba.

Pretorie má silné historické vztahy s Moskvou už od dob Sovětského svazu. JAR sice před třemi lety velkou ruskou invazi do sousední země odsoudila a vyzvala Rusy ke stažení vojáků, Ramaphosa ale později změnil kurz a Pretorie se zdržela v řadě důležitých hlasováních na půdě OSN týkajících se kritiky ruské agrese. Některé průzkumy přitom ukázaly, že valná většina společnosti je proti vpádu sil Kremlu na Ukrajinu, upozorňuje Politico.

Pretorie navíc v posledních letech posilovala své ekonomické i politické vztahy s Moskvou. Země je spolu s Ruskem a Čínou členem hospodářského bloku BRICS a s těmito státy pořádá i společná námořní cvičení. O lavírování tak nemůže být ani řeči, zdůraznil Hulec. „JAR obdivuje Rusko i Putina. Vzájemné vztahy mezi JAR a Ruskem jsou až vazalské,“ upozornil expert.

Ruský vládce Vladimir Putin a prezident JAR Cyril Ramaphosa v Petrohradu v červnu 2023
Zdroj: Reuters/Ramil Sitdikov/Host photo agency RIA Novosti

Jihoafrická vláda vedená Africkým národním kongresem (ANC) v roce 2023 čelila dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na Putina v souvislosti s vojenskou agresí na Ukrajině. JAR je členem ICC a jako taková měla povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vládce tehdy plánoval do JAR přijet na summit BRICS.

Nejvyšší soud v Pretorii tehdy nařídil jihoafrické vládě, aby splnila rozhodnutí ICC a zatkla šéfa Kremlu, jakmile přiletí. K tomuto kroku tlačily kabinet některé opoziční síly v zemi v čele s Demokratickou aliancí. Ramaphosa tehdy požádal ICC o výjimku, připomíná agentura Reuters. Nakonec JAR Putina od návštěvy odradila.

Protesty proti Zelenskému

Příjezd ukrajinského lídra vyvolává v JAR rozporuplné reakce. Proti návštěvě Zelenského se postavila třeba opoziční levicově populistická strana MK založená před pár lety exprezidentem a dlouholetým lídrem Afrického národního kongresu (ANC) Jacobem Zumou. Generální tajemník strany Floyd Shivambu nazval Zelenského „loutkovým prezidentem“ a kritizoval Ramaphosu, že státníka do země pozval, píše jihoafrický server IOL.

Šéf MK řekl, že strana považuje pozvání za jasné spojení s evropskými imperiálními zájmy a urážku historické neangažovanosti a antiimperialismu Jižní Afriky. „V souladu s tím se strana rozhodla formálně oponovat jakékoli oficiální návštěvě Zelenského v Jižní Africe,“ prohlásil Schivambu, přičemž avizoval uspořádání protestů.

Proti návštěvě brojí i Jihoafrická komunistická strana (SACP). „SACP odmítá neuvážené rozhodnutí pozvat Zelenského do Jihoafrické republiky. Tento krok musí být bezodkladně zvrácen. Zelenského mandát prezidenta Ukrajiny vypršel,“ řekl podle serveru Eyewitness News mluvčí strany Alex Mashilo s tím, že na Ukrajině se neuskutečnily žádné volby. To přitom během války není možné. Mluvčí také označil Zelenského za „loutku imperialistického bloku vedeného USA“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 27 mminutami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 47 mminutami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 1 hhodinou

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 1 hhodinou

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 1 hhodinou

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 1 hhodinou

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb –, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...