Zvyšme tlak na Rusko, vyzval Zelenskyj při historické návštěvě JAR

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Ramaphosa po jednání prohlásil, že je mu ctí přivítat v JAR Zelenského. Podle jihoafrického prezidenta jde o „historický den“, jelikož jde o první návštěvu ukrajinského lídra v zemi za více než tři dekády. Prezident JAR dále připomněl, že jeho země se účastnila rozhovorů o míru na Ukrajině a že podporuje komplexní příměří, cituje Ramaphosu BBC. Jižní Afrika věří, že jediná cesta k míru vede přes diplomacii, zdůraznil.

„Naše schůzka byla příležitostí k diskusi o našem společném zájmu o prosazování míru, bezpečnosti a stability na Ukrajině a po celém světě,“ pokračoval jihoafrický lídr, který je „hluboce znepokojen pokračujícím konfliktem na Ukrajině a pokračující ztrátou civilních životů“.

Zelenskyj řekl novinářům, že Kyjev je připraven podepsat memorandum o nerostné dohodě s USA a že dělá vše, co mu partneři navrhli – kromě věcí, jež jsou v rozporu s ukrajinskými zákony. Prezident USA v týdnu kritizoval Zelenského za to, že Ukrajina neuzná ruskou kontrolu nad Krymem, což podle Kyjeva neumožňuje ukrajinská ústava.

Nutný tlak na Moskvu

Zelenskyj dále zdůraznil, že je třeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby přistoupilo na klid zbraní. Zopakoval, že Ukrajinu „napadlo“ Rusko a už ochota usednout s Moskvou k jednacímu stolu je samo o sobě kompromisem. Ramaphosa k tomu poznamenal, že USA, Evropa a Afrika by byly ochotny a připraveny hrát produktivní roli v rozhovorech.

Zelenského návštěva JAR přišla v době, kdy Ukrajina čelila masivnímu ruskému leteckému úderu, jenž si v Kyjevě vyžádal mrtvé a desítky zraněných. Prezident vzápětí na Telegramu oznámil, že kvůli útoku zruší část programu v JAR a po setkání s Ramaphosou se „okamžitě“ vrátí do vlasti. Ostatních důležitých schůzek v Jižní Africe se místo něho zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Mluvil jsem s prezidentem Donaldem Trumpem, abychom projednali mírový proces na Ukrajině. Oba jsme se shodli, že válka by měla skončit co nejdříve, aby se tak předešlo dalším zbytečným ztrátám na životech,“ uvedl Ramaphosa krátce poté, co Zelenskyj oznámil svůj předčasný návrat na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě JAR
Zdroj: Reuters/Jacoline Schoonees/DIRCO

„Je zásadní přiblížit spravedlivý mír. Pracujeme na tom, abychom zajistili, že země G20 se aktivně zapojí do diplomatického úsilí,“ uvedl ještě před schůzkou s Ramaphosou Zelenskyj podle serveru Kyiv Independent. „Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ dodal ukrajinský prezident.

Napjaté vztahy s Trumpem

Zelenského pozval na návštěvu jihoafrický lídr letos v únoru několik dnů poté, co byl Kyjev vyloučen z americko-ruských rozhovorů v Saúdské Arábii o ukončení tříleté plnohodnotné války, všímá si BBC. JAR stejně jako Evropská unie trvá na tom, že Ukrajina musí být zapojena do mírových jednání.

Vztahy JAR s USA jsou nyní napjaté. Trump zemi zmrazil finanční podporu s tím, že se špatně chová k bělošským farmářům. Složité vztahy má přitom s Trumpem i Zelenskyj. Prezident USA jej dokonce nedávno nazval „diktátorem“ a hádka mezi oběma státníky v Bílém domě obletěla celý svět.

Ukrajinského lídra doprovází i vysoce postavení ukrajinští činitelé, píše server The Citizen. Zelenskyj považuje Jihoafrickou republiku za klíčového hráče v Africe, s nímž chce prohloubit spolupráci.

Kyjev aktuálně hledá ve světě diplomatickou podporu před případnými mírovými rozhovory s Moskvou. Zelenskyj v únoru na síti X poděkoval za „jihoafrickou podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. „Všichni doufáme, že letos dosáhneme spravedlivého a trvalého míru,“ dodal.

Vztahy postavené na pšenici

Ukrajinský prezident přiletěl do JAR poprvé od navázání vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1991. Návštěva signalizuje novou éru ve vztazích mezi Kyjevem a Pretorií, uvedl The Citizen. Očekávají se jednání o globálním míru i energetice a možné prohloubení spolupráce v oblasti digitalizace či potravinové bezpečnosti.

Jihoafrická republika je největší ekonomikou na kontinentu a předním představitelem „globálního Jihu“. Letos předsedá skupině G20. Partnerství mezi Kyjevem a Pretorií se posledních třicet let rozvíjelo především v oblasti vývozu zemědělských produktů do JAR, který byl pro Ukrajinu poměrně lukrativní, uvádí web AllAfrica.

Afrika v oblasti potravinové bezpečnosti jako hlavního dovozního zdroje pšenice spoléhá právě na Ukrajinu a Rusko, podle statistik je nicméně ruský příspěvek více než dvojnásobný oproti tomu ukrajinskému, konstatoval bruselský web EU Reporter.

„Vztahy s Ukrajinou jsou minimální, snad trochu obchodní. Vojenská či jiná pomoc Ukrajině neexistuje. V tisku se jí věnuje minimální pozornost,“ poznamenal k návštěvě Zelenského afrikanista Otakar Hulec. Po ruské invazi se Kyjev snažil snížit vliv Moskvy a obchod v oblasti, to se mu ale nepodařilo.

„Vazalské“ vztahy Pretorie a Moskvy

Jihoafrická republika oficiálně tvrdí, že zastává neutrální postoj k rusko-ukrajinské válce. „Návštěva je pokračováním trvajících jednání prezidenta Ramaphosy s Putinem a Zelenským o inkluzivním mírovém procesu, který vydláždí cestu k míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl začátkem března mluvčí Ramaphosy Vincent Magwenya.

Jihoafrický lídr stál předloni spolu s Egyptem, Senegalem, Zambií a Ugandou za africkou mírovou iniciativou. Během návštěvy Kyjeva 16. června 2023 představil desetibodový mírový plán, africká mise ale nepřinesla konkrétní výsledky, připomíná The Kyiv Independent. Ramaphosa se tehdy sešel i s Putinem, dvojici pojí vřelá vazba.

Pretorie má silné historické vztahy s Moskvou už od dob Sovětského svazu. JAR sice před třemi lety velkou ruskou invazi do sousední země odsoudila a vyzvala Rusy ke stažení vojáků, Ramaphosa ale později změnil kurz a Pretorie se zdržela v řadě důležitých hlasováních na půdě OSN týkajících se kritiky ruské agrese. Některé průzkumy přitom ukázaly, že valná většina společnosti je proti vpádu sil Kremlu na Ukrajinu, upozorňuje Politico.

Pretorie navíc v posledních letech posilovala své ekonomické i politické vztahy s Moskvou. Země je spolu s Ruskem a Čínou členem hospodářského bloku BRICS a s těmito státy pořádá i společná námořní cvičení. O lavírování tak nemůže být ani řeči, zdůraznil Hulec. „JAR obdivuje Rusko i Putina. Vzájemné vztahy mezi JAR a Ruskem jsou až vazalské,“ upozornil expert.

Ruský vládce Vladimir Putin a prezident JAR Cyril Ramaphosa v Petrohradu v červnu 2023
Zdroj: Reuters/Ramil Sitdikov/Host photo agency RIA Novosti

Jihoafrická vláda vedená Africkým národním kongresem (ANC) v roce 2023 čelila dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na Putina v souvislosti s vojenskou agresí na Ukrajině. JAR je členem ICC a jako taková měla povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vládce tehdy plánoval do JAR přijet na summit BRICS.

Nejvyšší soud v Pretorii tehdy nařídil jihoafrické vládě, aby splnila rozhodnutí ICC a zatkla šéfa Kremlu, jakmile přiletí. K tomuto kroku tlačily kabinet některé opoziční síly v zemi v čele s Demokratickou aliancí. Ramaphosa tehdy požádal ICC o výjimku, připomíná agentura Reuters. Nakonec JAR Putina od návštěvy odradila.

Protesty proti Zelenskému

Příjezd ukrajinského lídra vyvolává v JAR rozporuplné reakce. Proti návštěvě Zelenského se postavila třeba opoziční levicově populistická strana MK založená před pár lety exprezidentem a dlouholetým lídrem Afrického národního kongresu (ANC) Jacobem Zumou. Generální tajemník strany Floyd Shivambu nazval Zelenského „loutkovým prezidentem“ a kritizoval Ramaphosu, že státníka do země pozval, píše jihoafrický server IOL.

Šéf MK řekl, že strana považuje pozvání za jasné spojení s evropskými imperiálními zájmy a urážku historické neangažovanosti a antiimperialismu Jižní Afriky. „V souladu s tím se strana rozhodla formálně oponovat jakékoli oficiální návštěvě Zelenského v Jižní Africe,“ prohlásil Schivambu, přičemž avizoval uspořádání protestů.

Proti návštěvě brojí i Jihoafrická komunistická strana (SACP). „SACP odmítá neuvážené rozhodnutí pozvat Zelenského do Jihoafrické republiky. Tento krok musí být bezodkladně zvrácen. Zelenského mandát prezidenta Ukrajiny vypršel,“ řekl podle serveru Eyewitness News mluvčí strany Alex Mashilo s tím, že na Ukrajině se neuskutečnily žádné volby. To přitom během války není možné. Mluvčí také označil Zelenského za „loutku imperialistického bloku vedeného USA“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 36 mminutami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 5 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami
Načítání...