Zvyšme tlak na Rusko, vyzval Zelenskyj při historické návštěvě JAR

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Ramaphosa po jednání prohlásil, že je mu ctí přivítat v JAR Zelenského. Podle jihoafrického prezidenta jde o „historický den“, jelikož jde o první návštěvu ukrajinského lídra v zemi za více než tři dekády. Prezident JAR dále připomněl, že jeho země se účastnila rozhovorů o míru na Ukrajině a že podporuje komplexní příměří, cituje Ramaphosu BBC. Jižní Afrika věří, že jediná cesta k míru vede přes diplomacii, zdůraznil.

„Naše schůzka byla příležitostí k diskusi o našem společném zájmu o prosazování míru, bezpečnosti a stability na Ukrajině a po celém světě,“ pokračoval jihoafrický lídr, který je „hluboce znepokojen pokračujícím konfliktem na Ukrajině a pokračující ztrátou civilních životů“.

Zelenskyj řekl novinářům, že Kyjev je připraven podepsat memorandum o nerostné dohodě s USA a že dělá vše, co mu partneři navrhli – kromě věcí, jež jsou v rozporu s ukrajinskými zákony. Prezident USA v týdnu kritizoval Zelenského za to, že Ukrajina neuzná ruskou kontrolu nad Krymem, což podle Kyjeva neumožňuje ukrajinská ústava.

Nutný tlak na Moskvu

Zelenskyj dále zdůraznil, že je třeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby přistoupilo na klid zbraní. Zopakoval, že Ukrajinu „napadlo“ Rusko a už ochota usednout s Moskvou k jednacímu stolu je samo o sobě kompromisem. Ramaphosa k tomu poznamenal, že USA, Evropa a Afrika by byly ochotny a připraveny hrát produktivní roli v rozhovorech.

Zelenského návštěva JAR přišla v době, kdy Ukrajina čelila masivnímu ruskému leteckému úderu, jenž si v Kyjevě vyžádal mrtvé a desítky zraněných. Prezident vzápětí na Telegramu oznámil, že kvůli útoku zruší část programu v JAR a po setkání s Ramaphosou se „okamžitě“ vrátí do vlasti. Ostatních důležitých schůzek v Jižní Africe se místo něho zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Mluvil jsem s prezidentem Donaldem Trumpem, abychom projednali mírový proces na Ukrajině. Oba jsme se shodli, že válka by měla skončit co nejdříve, aby se tak předešlo dalším zbytečným ztrátám na životech,“ uvedl Ramaphosa krátce poté, co Zelenskyj oznámil svůj předčasný návrat na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě JAR
Zdroj: Reuters/Jacoline Schoonees/DIRCO

„Je zásadní přiblížit spravedlivý mír. Pracujeme na tom, abychom zajistili, že země G20 se aktivně zapojí do diplomatického úsilí,“ uvedl ještě před schůzkou s Ramaphosou Zelenskyj podle serveru Kyiv Independent. „Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ dodal ukrajinský prezident.

Napjaté vztahy s Trumpem

Zelenského pozval na návštěvu jihoafrický lídr letos v únoru několik dnů poté, co byl Kyjev vyloučen z americko-ruských rozhovorů v Saúdské Arábii o ukončení tříleté plnohodnotné války, všímá si BBC. JAR stejně jako Evropská unie trvá na tom, že Ukrajina musí být zapojena do mírových jednání.

Vztahy JAR s USA jsou nyní napjaté. Trump zemi zmrazil finanční podporu s tím, že se špatně chová k bělošským farmářům. Složité vztahy má přitom s Trumpem i Zelenskyj. Prezident USA jej dokonce nedávno nazval „diktátorem“ a hádka mezi oběma státníky v Bílém domě obletěla celý svět.

Ukrajinského lídra doprovází i vysoce postavení ukrajinští činitelé, píše server The Citizen. Zelenskyj považuje Jihoafrickou republiku za klíčového hráče v Africe, s nímž chce prohloubit spolupráci.

Kyjev aktuálně hledá ve světě diplomatickou podporu před případnými mírovými rozhovory s Moskvou. Zelenskyj v únoru na síti X poděkoval za „jihoafrickou podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. „Všichni doufáme, že letos dosáhneme spravedlivého a trvalého míru,“ dodal.

Vztahy postavené na pšenici

Ukrajinský prezident přiletěl do JAR poprvé od navázání vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1991. Návštěva signalizuje novou éru ve vztazích mezi Kyjevem a Pretorií, uvedl The Citizen. Očekávají se jednání o globálním míru i energetice a možné prohloubení spolupráce v oblasti digitalizace či potravinové bezpečnosti.

Jihoafrická republika je největší ekonomikou na kontinentu a předním představitelem „globálního Jihu“. Letos předsedá skupině G20. Partnerství mezi Kyjevem a Pretorií se posledních třicet let rozvíjelo především v oblasti vývozu zemědělských produktů do JAR, který byl pro Ukrajinu poměrně lukrativní, uvádí web AllAfrica.

Afrika v oblasti potravinové bezpečnosti jako hlavního dovozního zdroje pšenice spoléhá právě na Ukrajinu a Rusko, podle statistik je nicméně ruský příspěvek více než dvojnásobný oproti tomu ukrajinskému, konstatoval bruselský web EU Reporter.

„Vztahy s Ukrajinou jsou minimální, snad trochu obchodní. Vojenská či jiná pomoc Ukrajině neexistuje. V tisku se jí věnuje minimální pozornost,“ poznamenal k návštěvě Zelenského afrikanista Otakar Hulec. Po ruské invazi se Kyjev snažil snížit vliv Moskvy a obchod v oblasti, to se mu ale nepodařilo.

„Vazalské“ vztahy Pretorie a Moskvy

Jihoafrická republika oficiálně tvrdí, že zastává neutrální postoj k rusko-ukrajinské válce. „Návštěva je pokračováním trvajících jednání prezidenta Ramaphosy s Putinem a Zelenským o inkluzivním mírovém procesu, který vydláždí cestu k míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl začátkem března mluvčí Ramaphosy Vincent Magwenya.

Jihoafrický lídr stál předloni spolu s Egyptem, Senegalem, Zambií a Ugandou za africkou mírovou iniciativou. Během návštěvy Kyjeva 16. června 2023 představil desetibodový mírový plán, africká mise ale nepřinesla konkrétní výsledky, připomíná The Kyiv Independent. Ramaphosa se tehdy sešel i s Putinem, dvojici pojí vřelá vazba.

Pretorie má silné historické vztahy s Moskvou už od dob Sovětského svazu. JAR sice před třemi lety velkou ruskou invazi do sousední země odsoudila a vyzvala Rusy ke stažení vojáků, Ramaphosa ale později změnil kurz a Pretorie se zdržela v řadě důležitých hlasováních na půdě OSN týkajících se kritiky ruské agrese. Některé průzkumy přitom ukázaly, že valná většina společnosti je proti vpádu sil Kremlu na Ukrajinu, upozorňuje Politico.

Pretorie navíc v posledních letech posilovala své ekonomické i politické vztahy s Moskvou. Země je spolu s Ruskem a Čínou členem hospodářského bloku BRICS a s těmito státy pořádá i společná námořní cvičení. O lavírování tak nemůže být ani řeči, zdůraznil Hulec. „JAR obdivuje Rusko i Putina. Vzájemné vztahy mezi JAR a Ruskem jsou až vazalské,“ upozornil expert.

Ruský vládce Vladimir Putin a prezident JAR Cyril Ramaphosa v Petrohradu v červnu 2023
Zdroj: Reuters/Ramil Sitdikov/Host photo agency RIA Novosti

Jihoafrická vláda vedená Africkým národním kongresem (ANC) v roce 2023 čelila dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na Putina v souvislosti s vojenskou agresí na Ukrajině. JAR je členem ICC a jako taková měla povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vládce tehdy plánoval do JAR přijet na summit BRICS.

Nejvyšší soud v Pretorii tehdy nařídil jihoafrické vládě, aby splnila rozhodnutí ICC a zatkla šéfa Kremlu, jakmile přiletí. K tomuto kroku tlačily kabinet některé opoziční síly v zemi v čele s Demokratickou aliancí. Ramaphosa tehdy požádal ICC o výjimku, připomíná agentura Reuters. Nakonec JAR Putina od návštěvy odradila.

Protesty proti Zelenskému

Příjezd ukrajinského lídra vyvolává v JAR rozporuplné reakce. Proti návštěvě Zelenského se postavila třeba opoziční levicově populistická strana MK založená před pár lety exprezidentem a dlouholetým lídrem Afrického národního kongresu (ANC) Jacobem Zumou. Generální tajemník strany Floyd Shivambu nazval Zelenského „loutkovým prezidentem“ a kritizoval Ramaphosu, že státníka do země pozval, píše jihoafrický server IOL.

Šéf MK řekl, že strana považuje pozvání za jasné spojení s evropskými imperiálními zájmy a urážku historické neangažovanosti a antiimperialismu Jižní Afriky. „V souladu s tím se strana rozhodla formálně oponovat jakékoli oficiální návštěvě Zelenského v Jižní Africe,“ prohlásil Schivambu, přičemž avizoval uspořádání protestů.

Proti návštěvě brojí i Jihoafrická komunistická strana (SACP). „SACP odmítá neuvážené rozhodnutí pozvat Zelenského do Jihoafrické republiky. Tento krok musí být bezodkladně zvrácen. Zelenského mandát prezidenta Ukrajiny vypršel,“ řekl podle serveru Eyewitness News mluvčí strany Alex Mashilo s tím, že na Ukrajině se neuskutečnily žádné volby. To přitom během války není možné. Mluvčí také označil Zelenského za „loutku imperialistického bloku vedeného USA“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...