Africký národní kongres

Prezident USA Donald Trump podepsal začátkem února exekutivní příkaz, který zmrazil pomoc Jihoafrické republice (JAR) kvůli zákonu o vyvlastnění, který v lednu podepsal tamní prezident Cyril Ramaphosa. Jedno z ustanovení umožňuje k zabavení pozemků přistoupit bez kompenzací. Bílý dům následně nabídl možnost přesídlit do USA lidem afrikánského původu a bělošským farmářům. Ti vlastní v JAR většinu zemědělské půdy, i když v tamní společnosti tvoří menšinu. Vlády, které v Pretorii nastoupily od pádu apartheidu, se opakovaně snažily o přerozdělení pozemků, cíle ale dosud nedosáhly.

Americký prezident Donald Trump obvinil vládu Jihoafrické republiky z porušování lidských práv bílých farmářů. Důvodem je zákon o pozemkové reformě, který jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa podepsal před dvěma týdny a který umožňuje konfiskaci půdy, ve vzácných případech bez náhrady. Podle Pretorie zákon řeší nerovnost, která v zemi přetrvává i třicet let po pádu apartheidu.

Africký národní kongres (ANC) ve středečních volbách v Jihoafrické republice po třech desetiletích u moci přišel o parlamentní většinu, oznámila v neděli volební komise. Generální sekretář ANC Fikile Mbalula oznámil, že strana bude jednat se všemi, aby zajistila Jihoafrické republice stabilní koalici. Africký národní kongres získal v parlamentu 159 ze 400 křesel, informovala BBC.

Jihoafrická republika (JAR) čelila podezření, že dodala zbraně Rusku a porušila svůj neutrální postoj k válce. S obviněním přišly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí JAR to v pátek popřelo a uvedlo také, že se americký velvyslanec v Jihoafrické republice za obvinění omluvil.

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

Zatímco v podstatě celý západní svět už déle než půl roku rezolutně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, Afrika je v otázce války mezi Moskvou a Kyjevem mnohem roztříštěnější. Řada zemí se přiklání na stranu agresora. Důvodem jsou diplomatické vazby pěstované už od dob Sovětského svazu nebo aktuální potravinová krize, paradoxně způsobená právě ruskou agresí.

Jihoafrický ústavní soud odmítl žádost bývalého prezidenta Jacoba Zumy o zrušení verdiktu, kterým byl odsouzen k patnácti měsícům vězení za pohrdání justicí. Informovala o tom agentura Reuters. Zuma požádal v červenci soud o zrušení trestu s odůvodněním, že je přehnaný a že ho vězení ohrozí na zdraví i na životě.

Všechny apartheidové zákony budou do konce roku zrušeny, oznámil přesně před třiceti lety prezident Jihoafrické republiky Frederik Willem de Klerk. Vysloužil si za to společně s Nelsonem Mandelou Nobelovu cenu za mír. Předpisy umožňující rasovou segregaci a nerovnost v zemi platily od začátku 50. let. Poslední bělošský prezident tak zároveň umožnil obnovení diplomatických vztahů s ostatními zeměmi, které na Jihoafrickou republiku uvalily kvůli rasistické politice sankce.

Vládní strana Africký národní kongres (ANC) podle předběžných výsledků opět vyhrála parlamentní volby v Jihoafrické republice (JAR). Zisk necelých 58 procent hlasů je však pro stranu nejhorší výsledek za posledních 25 let. Podle expertů obyvatelé reagují mimo jiné na špatnou ekonomickou situaci, ale také na neúspěšný boj s korupcí a rasovou nerovnost v zemi.