Americký prezident Donald Trump obvinil vládu Jihoafrické republiky z porušování lidských práv bílých farmářů. Důvodem je zákon o pozemkové reformě, který jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa podepsal před dvěma týdny a který umožňuje konfiskaci půdy, ve vzácných případech bez náhrady. Podle Pretorie zákon řeší nerovnost, která v zemi přetrvává i třicet let po pádu apartheidu.
JAR chce konfiskovat půdu, Trump jí kvůli tomu zmrazil pomoc
Jihoafrický farmář Danie Bruwer se domnívá, že se zákon netýká jen půdy. „Tento nový zákon vám může vzít všechno. Může vás připravit o dům, když bude chtít, může si vzít i vaše auto. Ale je tady řada kontrolních mechanismů a vše musí projít řádným procesem,“ poznamenal farmář.
Do tématu nyní zasáhl Trump, jenž i kvůli novému zákonu zmrazil americkou pomoc Jižní Africe. Tamní prezident na to reagoval slovy, že se „nenechají odradit“. „My, Jihoafričané, jsme odolný národ a nikdo nás nebude šikanovat,“ prohlásil.
Tři čtvrtiny soukromé půdy patří bělošským obyvatelům
Vyvlastňování ještě nezačalo, lobbistické skupiny hájící práva bělošských farmářů mají však obavy, že je to jen otázka času a že to nepoškodí ve výsledku jen farmáře, ale celou zemi. „Před vyvlastňováním bez náhrady kapitál utíká. A my nechceme, aby kapitál z této země odcházel,“ uvedl ředitel lobbistické skupiny AfriForum Kallie Kriel.
Zhruba tři čtvrtiny soukromé půdy v zemi stále patří bělošským obyvatelům, kteří přitom tvoří jen osm procent populace. Z osmdesáti procent jsou Jihoafričané černoši, ti ovšem vlastní pouhá čtyři procenta půdy. Nový zákon si klade za cíl tento nepoměr napravit.
„Apartheid nebyl jen politický systém. Byl to také hospodářský systém. A ten vytvořil svébytné hospodářství, které zablokovalo jakoukoli účast černochů,“ sdělil advokát Tembeca Ngcukaitobi.
Situace se nezměnila ani třicet let po pádu apartheidu. Za tu dobu sice vláda Afrického národního kongresu umožnila vznik velmi úzké skupiny mimořádně bohatých černochů, pro chudou většinu se toho ale příliš nezměnilo.