Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.
Putin láká „globální Jih“ na nový svět, Kyjev s morálkou pohořel
Do bloku zemí takzvaného „globálního Jihu“ patří asijské, africké i latinskoamerické země. Termín vznikl sice už v době studené války mezi Západem a Sovětským svazem, na mezinárodní úrovni se však naplno uchytil až poté, co Rusko v únoru 2022 svým vpádem do sousední země zahájilo plnohodnotnou válku proti Ukrajině, uvedla Evropejska pravda.
„Globální Jih“ tvoří asi 80 procent světové populace a 40 procent světového hrubého domácího produktu, jeho postoje tak mají nezanedbatelný význam. Obě strany konfliktu se proto nyní snaží tyto země dostat na svou stranu.
Kyjev vyzdvihuje především klíčovou roli Ukrajiny při zásobování rozvojového světa obilím a problémy, které ruská agrese způsobila v oblasti dodávek potravin. Exministr zahraničí Dmytro Kuleba v tomto ohledu několikrát navštívil africký kontinent, kde se snažil vysvětlit, co ruský imperialismus způsobuje světu.
Ukrajina také v minulých letech používala morální a geopolitické argumenty, aby přesvědčila Jih, že podpora Kyjeva je správná věc a umožnit Rusku, aby si mohlo libovolně měnit hranice pomocí síly by vytvořilo nebezpečný precedens, popisuje taktiku napadené země server Kyiv Independent.
Neúspěchy ukrajinského summitu
Ghanský prezident Nana Akufo-Addo na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku tyto argumenty podpořil, když v projevu varoval, že mimo Evropu je právě Afrika největší obětí ruské války. Ghana se staví proti „velmocenské hegemonii a šikaně malých států ze strany velkých mocností“, zdůraznila hlava státu. „Právě v tomto kontextu pohlížíme na ruskou invazi a akty agrese,“ dodal lídr této africké země.
Jeho prohlášení bylo ovšem na klíčové schůzce ze strany rozvojových zemí spíše ojedinělé. Vůbec první ukrajinský mírový summit měl připravit Kyjevu půdu pro to, aby na svou stranu barikády přitáhl právě i země Jihu. Schůzky se nakonec zúčastnilo 92 zemí, řada klíčových aktérů však odmítla podepsat závěrečné komuniké.
Svůj podpis pod původním dokumentem nakonec stáhla Rwanda, Irák a Jordánsko a v seznamu signatářů chyběla Indie, Indonésie, Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Spojené arabské emiráty i Čína jako klíčový spojenec Ruska, jež se summitu podle očekávání navíc odmítla zúčastnit. Zástupce Indie tehdy k rozhodnutí komuniké neposvětit řekl, že „pouze možnosti přijatelné pro obě strany mohou vést k trvalému míru“. V podobném duchu se vyjádřila rovněž Brazílie či Indonésie.
Více než polovina signatářů pocházela ze západních zemí. K deklaraci se připojilo jen šest jihoamerických zemí spolu s deseti africkými zeměmi a osmi asijskými státy, včetně Japonska a Jižní Koreje. Navzdory značnému úsilí a velké účasti tak zůstal summit převážně západní záležitostí, která byla většinou neúspěšná ve svém pokusu rozšířit koalici příznivců Ukrajiny, uvedl pro Kyiv Independent ředitel Institutu jižní Asie ve Wilsonově centru Michael Kugelman.
Peking sice oficiálně tvrdí, že Rusko vojensky nepodporuje, agresi na Ukrajině ale nikdy veřejně neodsoudil a poskytuje Moskvě klíčovou finanční a diplomatickou podporu včetně dodávek technologií takzvaného dvojího užití.
Rusko-čínské úsilí o nový světový řád
Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský vládce Vladimir Putin na květnovém setkání v Pekingu vyzvali „globální Jih“ k jednotě, který by měl vést k posílení rozvojových zemí. Ty jsou frustrované nerovnoměrným rozdělením světového bohatství ve prospěch vyspělých ekonomik, ale i finančním řádem vedeným Západem či neshodami v opatřeních proti změnám klimatu.
Podle některých analytiků chtějí obě velmoci užší vazby s tímto blokem zemí proto, aby mohly snáz čelit světovému řádu pod vedením Západu, který chtějí zbořit. Podle expertů ale tyto výzvy nemusejí přinést reálné ovoce kvůli odlišným ruským a čínským zájmům a výhradám vůči státům „globálního Jihu“, píše server South China Morning Post.
Putin nicméně v červenci na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) vedené Moskvou a Pekingem hovořil o své vizi vytvoření „nové eurasijské architektury spolupráce, nedělitelné bezpečnosti a rozvoje“. Tento nový rámec by měl podle ruského vládce nahradit „zastaralé evropocentrické a euroatlantické modely, které určitým státům poskytovaly jednostranné výhody“.
Rusko bude navíc letos v říjnu hostit summit pro uskupení BRICS, které v lednu přijalo čtyři nové členy a dlouhodobě zahrnuje rovněž Čínu. Organizace poskytuje ekonomické výhody rozvíjejícím se zemím bez tlaku na reformu jejich ekonomik, aby splňovaly západní standardy nebo aby se demokratizovaly, upozorňuje zpravodajský web Nikkei Asia.
Thajsko a Malajsie jsou nyní mezi více než třiceti zeměmi, které požádaly o připojení k BRICS, oznámil v červnu úředník Putinovy kanceláře. Mezi aspirující členy patří přitom i Turecko, které je členem NATO, doplňuje server.
Putinův projev na summitu BRICS v srpnu 2023
Rusko zůstává přes neutichající agresi vůči Ukrajině strategickým partnerem rovněž pro pragmatickou Indii, jíž dodává zbraně a suroviny. V roce 2023 přesáhly odhady obchodní výměny mezi Ruskem a Indií padesát miliard dolarů, zatímco obchod mezi Ukrajinou a Indií na předválečné úrovni činil méně než 3,5 miliardy dolarů, srovnává Kyiv Independent.
Šéf Kremlu se nedávno vyjádřil v tom duchu, že právě Čína nebo Indie by se měly v budoucnu stát zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Cesta, jak čelit sankcím
Moskva vidí v „globálním Jihu“ mimo jiné příležitost, jak se vyhnout izolaci a dopadům západních sankcí. Letos v únoru hostila první fórum „Za svobodu národů“ se čtyřmi stovkami delegátů ze 60 zemí, jehož cílem bylo shromáždit země „globálního Jihu“ proti „západnímu neokolonialismu“.
Už loni Rusko pořádalo jak rusko-africký summit, tak první mezinárodní parlamentní konferenci latinskoamerických zemí a rozvíjející se země postupně navštěvuje ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, připomíná think-tank Chatham House sídlící v Londýně.
„Dva roky po začátku války na Ukrajině Rusko globalizovalo své válečné cíle a přesunulo své zaměření od ,denacifikace‘ a ,demilitarizace‘ Ukrajiny k dewesternizaci globálního řádu. Cílem Moskvy není pouze nastolení plné nadvlády nad Ukrajinou a širší sférou vlivu, ale také fragmentace globálního řádu do ,civilizačních‘ mocenských center a omezení vnímané hegemonie USA. Nová multipolarita by podle Putina byla spravedlivější, tolerantnější ke kulturním a ideologickým rozdílům a údajně založená na suverénní rovnosti států,“ popisuje think-tank přístup Kremlu.
Podle Chatham House současné Rusko používá metody Sovětského svazu, který měl rovněž v centru propagandy „antiimperialismus“. Řada států Jihu nyní využívá situace k tomu vzepřít se Západu a pomoci Rusku vyhnout se sankcím, k nimž se připojilo na čtyřicet států světa, ovšem dvě třetiny populace žijí ve státech, které tak neučinily.
Skepse vůči konfiskaci aktiv
Moskva je velmi činná v oblasti Sahelu, podporuje rozšiřování organizace BRICS a posiluje již zmíněný obchod s Indií a Čínou, a to i za cenu dodávek surovin poskytovaných se slevou. Za to žádá politickou podporu své agrese na Ukrajině a také v oblasti týkající se náhrad škod způsobeným Ukrajincům a konfiskací ruských aktiv.
Evropejska pravda v tomto směru upozorňuje, že v samotných státech „globálního Jihu“ nejsou významná aktiva patřící Moskvě s výjimkou majetku oligarchů v Saúdské Arábii a „ruských rupií“ v Indii, to je však neporovnatelné se zmrazenými třemi stovkami miliard dolarů ruských státních aktiv na Západě.
Pokud jde o tento majetek a jeho možné zabavení, země „globálního Jihu“ jednají spíše ve prospěch Kremlu. „Stejně jako ruská invaze na Ukrajinu byla nezákonná a nepřijatelná, je i jednostranné přivlastňování si ruského majetku stejně nezákonné, nepřijatelné a je porušením Charty OSN, zejména pro ty z nás, kteří věří ve svobodu, spravedlnost a demokracii,“ uvedl keňský prezident William Ruto na mírovém summitu ve Švýcarsku.
Když začátkem roku Unie i státy G7 jednaly o tom, jak ruský majetek použít ve prospěch napadeného Kyjeva, státy Jihu v čele s Čínou, Saúdskou Arábií či Indonésií tajně orodovaly za Moskvu, aby Západ na jejich aktiva nesahal, napsal tehdy server Politico.
Jako důvod nejmenované zdroje uváděly „žádost Kremlu“ a obavy těchto zemí, že by mohlo dojít k vytvoření precedentu, jenž by se mohl v budoucnu týkat i jich. Podle agentury Bloomberg Rijád dokonce vyhrožoval unijním činitelům, že prodá evropský dluh, pokud Západ zkonfiskuje aktiva ruské centrální banky.
Evropejska pravda k tomu poznamenává, že saúdská centrální banka disponuje masivními zahraničními rezervami. Jedná se o dluhopisy evropských společností, státní cenné papíry členských států EU a další aktiva v hodnotě cca 445 miliard dolarů. Pokud by Saúdové prodali všechna nebo většinu těchto aktiv, mohlo by to výrazně snížit cenu dluhopisů a zvýšit úrokové sazby, které by emitenti museli platit za nový dluh, vysvětluje server možné dopady.
Rijád nicméně tyto spekulace popřel a tamní ministerstvo financí ujistilo, že je připraven na otevřený dialog s cílem dosáhnout výsledku, který je „výhodný pro všechny strany a mezinárodní systém jako celek“.
První peníze z ruského majetku pro Kyjev
Lídři zemí G7 letos v červnu potvrdili dohodu na poskytnutí půjčky ve výši 50 miliard dolarů kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. Ta podle dohody zůstanou zablokovaná do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině.
Evropská unie pak koncem července uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Celkem by měla získat během letoška 2,5 miliardy eur.
Obavy z vytvoření precedentu
Řada zemí „globálního Jihu“ přitom podobným opatřením čelila v minulosti, proto se k této otázce staví spíše negativně. V šedesátých letech například USA uvalily sankce na kubánský majetek v reakci na Castrovu diktaturu, sbližování se SSSR a vyvlastňování amerického majetku na ostrově. Podle neoficiálních údajů z roku 2005 byly zablokovány asi tři stovky milionů dolarů v kubánských aktivech.
Velká Británie zase v reakci na argentinský vpád na Falklandy v roce 1982 zmrazila 1,5 miliardy dolarů státních aktiv této jihoamerické země. V září 2022 pak Spojené státy vytvořily fond pro Afghánce, do kterého umístily aktiva afghánské centrální banky na depozitních účtech ve výši 36 milionů dolarů, připomíná Evropejska pravda.
Načítání...
Důraz na vlastní zájmy
Podle komentáře tohoto serveru má Rusko i díky těmto historickým zkušenostem v otázce reparací pro Ukrajinu výhodu, nicméně zdůrazňuje, že zemím „globálního Jihu“ jde především o vlastní zájmy, a tak bude třeba, aby je Kyjev dokázal přesvědčit, že podpora Ukrajiny a konfiskace ruského majetku se s těmito zájmy nevylučuje, ba je dokonce i posílí.
Za úspěch považuje zkušenost Kompenzační komise OSN s Irákem. Tento případ podle serveru svědčí o tom, že sjednocené mezinárodní společenství je schopno přimět agresora zaplatit za jeho nezákonné činy.
Někteří experti míní, že větší podpoře ze strany Jihu odškodnit Kyjev brání obavy z dopadů takového kroku na mezinárodní právo a finanční systém.
Evropejska pravda ale poznamenává, že Západ se touto tematikou už déle zabývá a snaží se podobné obavy vyvrátit. „Rozhodnutí o konfiskaci (ruských aktiv) navíc nemá vytvořit nebezpečný precedens, ale zabránit dalším precedentům agrese, z nichž bude mít prospěch celý svět, včetně zemí ,globálního Jihu‘,“ vysvětluje web.
Putinovy sliby lepších zítřků
Podle komentáře webu Nikkei Asia řada rozvíjejících se zemí nemá pocit, že by Putin na Ukrajině jednal správně, ale oslovují je sliby Kremlu o posílení jejich ekonomik a zajištění významnější role na mezinárodní scéně.
„Úspěch Putinova diplomatického úsilí pravděpodobně závisí na výsledku války na Ukrajině. Více rozvíjejících se zemí se obrací na BRICS a SCO, protože Rusko získává na Ukrajině výhodu a očekává, že západní vliv by mohl klesnout. Porážka Ruska na Ukrajině bude klíčem k omezení Putinových ambicí,“ míní server.
Nutný dialog
Vítězství Ukrajiny je přitom kritické pro udržení evropské bezpečnosti a mezinárodního systému založeného na normách, proto by bylo třeba „globální Jih“ zapojit a vysvětlit zemím, jaké globální důsledky může ruská válka přinést, píše think-tank Chatham House. Západ podle něj mylně předpokládal, že rozvíjející se státy jednoduše podpoří „spravedlivou věc“.
„Mnoho zemí na globálním Jihu trpí prudkým nárůstem cen potravin a energií a vyrovnává se s narušením dodavatelského řetězce u kritických komodit. Pokud jim pomůžeme zmírnit tyto důsledky a zapojíme se do otevřené komunikace při řešení společných problémů, jako je energetická bezpečnost, změna klimatu a hospodářský rozvoj, vytvoří se spíše dobrá vůle než vyvíjením tlaku na přistoupení k sankcím,“ podotýká think-tank s tím, že je současně třeba znesnadňovat život těm státům, které pomáhají Moskvě obcházet restrikce.