Afrických lídrů přijelo na ruský summit jen sedmnáct. Putin jim nemá co nabídnout, komentují analytici

Nahrávám video

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Podpora afrických zemí je pro Rusko důležitá, v současnosti ale není vysoká, myslí si politický geograf Vladimír Baar. Připomněl, že na summit přijeli státníci hlavně z režimů, kterým Rusko pomáhá, a těch, „které patří mezi nejhorší na světě“.

Baar se domnívá, že s podporou zemí jako je Eritrea, Mali nebo Burkina Faso může Putin počítat, protože mají socialistickou historii a mají autokratické zřízení. „Pak je tu řada zemí, které se snaží využít situace a těžit z toho, že se přikloní na jednu, nebo druhou stranu, třeba Egypt nebo Jižní Afrika,“ říká. Naopak třeba Keňa tíhne spíše k Západu.

Ruský vládce Vladimir Putin slíbil, že do Afriky dodá obilí zadarmo, podle Baara ale kromě toho nemá co nabídnout. Snaží se státy si zavázat, protože ale v této oblasti dochází k častým převratům, nemusí se mu to vyplatit.

Tlak afrických zemí by podle Baara mohl nakonec Putina donutit obnovit černomořskou obilnou dohodu. „Bude muset reagovat na situaci, kterou nečekal. (Rusové) počítali, že lídrů přijede třiačtyřicet, a právě kvůli zrušení obilné dohody tam nebyli.“ V Africe je padesát pět států, na summit ale přijeli lídři jen sedmnácti z nich.

Státníci sledují své zájmy

Ti představitelé, kteří se nakonec rozhodli na summit do Petrohradu přijet, se podle politického geografa Josefa Kučery chtějí pokusit získat něco ve svém mocenském zájmu. Pro některé státy není konflikt na Ukrajině důležitý, dalších se dotkl právě kvůli zrušení dodávek obilí, vysvětlil.

„Pro nedemokratického vládce je konflikt na druhé straně Země nedůležitý, pro ně je důležité se udržet u moci,“ řekl. K Rusku se podle něj mohou přiklánět státy Sahelu, které se obávají o svoji bezpečnost. Bývalé portugalské kolonie k němu už mají blízko, u těch francouzských se to může stát.

Obilná dohoda je pro Afriku důležitá

Afričtí státníci, zejména ti, kteří shromáždili moc do svých rukou, si podle agrárního odborníka Tomáše Maiera dobře uvědomují, že nedostatek jídla může v jejich zemích vyvolat nepokoje. „Řekl bych, že obilná dohoda je jejich priorita. Pro nás to, že neexistuje plynulý obchod, znamená, že se rozkolísají ceny a zdražuje se,“ vysvětlil.

Neprodloužení obilné dohody je ale podle něj největší problém pro Ukrajinu. „Putin myslí tak, že když Ukrajina nechce být jeho spojenec, nebude spojenec ničí. Podle mého názoru z ní chce mít spálenou zemi,“ vysvětlil Maier a dodal, že země potřebuje příjmy z prodeje zemědělských produktů.

Role Turecka

Důležitou roli může hrát také Turecko, které vyváží velkou část obilí z Ukrajiny. Navíc kontroluje Bospor, kde by mohlo zakázat plavbu lodím z Ruska. „Turecko má pravděpodobně největší možnost, jak Rusko ovlivnit,“ podotýká analytička Karolína Lahučká. Země podle ní mají unikátní vztah, Turecko je jediným státem, který je napojený na Západ, ale nepřistoupil na protiruské sankce. A Rusko o tuto výhodu nechce přijít.

Roli může hrát i osobní vztah mezi Putinem a jeho protějškem Receipem Tayyipem Erdoganem. „To, že si každý týden telefonují a jsou schopni vyřešit řadu věcí mimo oficiální diplomatické vztahy a jednání, je něco, s čím na mezinárodní scéně nemáme mnoho zkušeností,“ vysvětlila Lahučká.

Turecko má zájem vést mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, podle Lahučké proto, že si chce udržet dobré vztahy s oběma státy, vyjednat si lepší pozici pro sebe nejen v těchto zemích, ale i z globálního hlediska.

Čínsko-ruské partnerství

Pro Rusko se stala důležitým partnerem Čína, se kterou udržuje nadstandardní vztahy. Sinolog Martin Hála upozornil, že země nezaložily vojenskou alianci, ale udržují partnerství založené na společných zájmech.

Pro Čínu je velmi důležitá potravinová bezpečnost, zrušení vývozu ukrajinského obilí proto nevidí ráda, myslí si Hála. Nečeká ale od Pekingu velký tlak na obnovení černomořské dohody.

Nevalná účast na africkém summitu podle Hály pravděpodobně vzbudí v Číně pozornost. „Je to asi znamení, že ten ruský partner nemusí být vždy spolehlivý. Ostatně podobné diskuze zaznívaly v Číně v souvislosti s nepodařeným pučem wagnerovců,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V rumunském přístavu explodoval námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, píší média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny. V oblasti přístavu se údajně našly další čtyři drony naložené výbušninami, píše server digi24 s odkazem na místní úřady.
10:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 33 mminutami

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 1 hhodinou

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 1 hhodinou

V Albánii pokračovaly protesty proti výstavbě luxusního resortu Trumpova zetě

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
před 1 hhodinou

Maďarsko sousedí samo se sebou, popudil Magyar Slováky

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona pro další podporu Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.
07:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 5 hhodinami
Načítání...