Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.
Afrických lídrů přijelo na ruský summit jen sedmnáct. Putin jim nemá co nabídnout, komentují analytici
76 minut
90’ ČT24 – Snahy Ruska udržet si status světové velmoci
Podpora afrických zemí je pro Rusko důležitá, v současnosti ale není vysoká, myslí si politický geograf Vladimír Baar. Připomněl, že na summit přijeli státníci hlavně z režimů, kterým Rusko pomáhá, a těch, „které patří mezi nejhorší na světě“.
Baar se domnívá, že s podporou zemí jako je Eritrea, Mali nebo Burkina Faso může Putin počítat, protože mají socialistickou historii a mají autokratické zřízení. „Pak je tu řada zemí, které se snaží využít situace a těžit z toho, že se přikloní na jednu, nebo druhou stranu, třeba Egypt nebo Jižní Afrika,“ říká. Naopak třeba Keňa tíhne spíše k Západu.
Ruský vládce Vladimir Putin slíbil, že do Afriky dodá obilí zadarmo, podle Baara ale kromě toho nemá co nabídnout. Snaží se státy si zavázat, protože ale v této oblasti dochází k častým převratům, nemusí se mu to vyplatit.
Tlak afrických zemí by podle Baara mohl nakonec Putina donutit obnovit černomořskou obilnou dohodu. „Bude muset reagovat na situaci, kterou nečekal. (Rusové) počítali, že lídrů přijede třiačtyřicet, a právě kvůli zrušení obilné dohody tam nebyli.“ V Africe je padesát pět států, na summit ale přijeli lídři jen sedmnácti z nich.
Státníci sledují své zájmy
Ti představitelé, kteří se nakonec rozhodli na summit do Petrohradu přijet, se podle politického geografa Josefa Kučery chtějí pokusit získat něco ve svém mocenském zájmu. Pro některé státy není konflikt na Ukrajině důležitý, dalších se dotkl právě kvůli zrušení dodávek obilí, vysvětlil.
„Pro nedemokratického vládce je konflikt na druhé straně Země nedůležitý, pro ně je důležité se udržet u moci,“ řekl. K Rusku se podle něj mohou přiklánět státy Sahelu, které se obávají o svoji bezpečnost. Bývalé portugalské kolonie k němu už mají blízko, u těch francouzských se to může stát.
Obilná dohoda je pro Afriku důležitá
Afričtí státníci, zejména ti, kteří shromáždili moc do svých rukou, si podle agrárního odborníka Tomáše Maiera dobře uvědomují, že nedostatek jídla může v jejich zemích vyvolat nepokoje. „Řekl bych, že obilná dohoda je jejich priorita. Pro nás to, že neexistuje plynulý obchod, znamená, že se rozkolísají ceny a zdražuje se,“ vysvětlil.
Neprodloužení obilné dohody je ale podle něj největší problém pro Ukrajinu. „Putin myslí tak, že když Ukrajina nechce být jeho spojenec, nebude spojenec ničí. Podle mého názoru z ní chce mít spálenou zemi,“ vysvětlil Maier a dodal, že země potřebuje příjmy z prodeje zemědělských produktů.
Role Turecka
Důležitou roli může hrát také Turecko, které vyváží velkou část obilí z Ukrajiny. Navíc kontroluje Bospor, kde by mohlo zakázat plavbu lodím z Ruska. „Turecko má pravděpodobně největší možnost, jak Rusko ovlivnit,“ podotýká analytička Karolína Lahučká. Země podle ní mají unikátní vztah, Turecko je jediným státem, který je napojený na Západ, ale nepřistoupil na protiruské sankce. A Rusko o tuto výhodu nechce přijít.
Roli může hrát i osobní vztah mezi Putinem a jeho protějškem Receipem Tayyipem Erdoganem. „To, že si každý týden telefonují a jsou schopni vyřešit řadu věcí mimo oficiální diplomatické vztahy a jednání, je něco, s čím na mezinárodní scéně nemáme mnoho zkušeností,“ vysvětlila Lahučká.
Turecko má zájem vést mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, podle Lahučké proto, že si chce udržet dobré vztahy s oběma státy, vyjednat si lepší pozici pro sebe nejen v těchto zemích, ale i z globálního hlediska.
Čínsko-ruské partnerství
Pro Rusko se stala důležitým partnerem Čína, se kterou udržuje nadstandardní vztahy. Sinolog Martin Hála upozornil, že země nezaložily vojenskou alianci, ale udržují partnerství založené na společných zájmech.
Pro Čínu je velmi důležitá potravinová bezpečnost, zrušení vývozu ukrajinského obilí proto nevidí ráda, myslí si Hála. Nečeká ale od Pekingu velký tlak na obnovení černomořské dohody.
Nevalná účast na africkém summitu podle Hály pravděpodobně vzbudí v Číně pozornost. „Je to asi znamení, že ten ruský partner nemusí být vždy spolehlivý. Ostatně podobné diskuze zaznívaly v Číně v souvislosti s nepodařeným pučem wagnerovců,“ uzavřel.
