Mongolsko mělo Putina zatknout, místo toho uspořádalo ceremonii

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Na mezinárodním letišti v Ulánbátaru byl pro Putina natažen červený koberec a postavena čestná stráž, informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na Rádio Svoboda. Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch pak v úterý doprovázel ruského vůdce do vládního paláce, kde před soukromými rozhovory společně vzdali hold soše Čingischána.

Mongolská policie zabránila demonstrantům během Putinovy návštěvy Ulánbátaru pozvednout ukrajinskou vlajku, uvedlo Rádio Svoboda.

„Je to blamáž. Něco, co poškozuje dobré jméno Mongolska, jeho mezinárodní postavení, a samozřejmě to oslabuje i mezinárodní postavení a mezinárodní právo,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soud se sídlem v nizozemském Haagu na Putina zatykač vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska v rámci ruské vojenské agrese proti Ukrajině. K zatčení ruského vládce vyzvaly Mongolsko ukrajinské úřady. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International či Human Rights Watch. Evropská unie ale vyjádřila obavy, že Ulánbátar zatykač nevyplní.

Kreml dopředu ujistil, že k ničemu podobnému nedojde. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Je politováníhodné, že v Mongolsku nedokázali nalézt diplomatickou cestu, jak se Putinově návštěvě vyhnout, jako se to loni podařilo Jihoafrické republice, která jasně řekla, že má jisté závazky vyplývající z ratifikace římského statutu ICC, což vedlo k tomu, že Rusko plánovanou Putinovu návštěvu samo zrušilo,“ připomněl Šír.

Symbolické pokárání

Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně.

Případné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku. V minulosti takto například bez postihu navštívil země sdružené v ICC tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

„Vedle řady právních otázek se na to nabaluje i otázka praktické proveditelnosti zatčení Putina, který teď patří mezi mezinárodně nejhledanější válečné zločince planety. Mongolsko je vnitrozemský stát, který sousedí z jedné strany s Ruskem a z druhé s Čínou, což jsou dva rovnocenně genocidní režimy, které neuznávají římský statut ICC,“ upozornil Šír.

Pokud by byl Putin zatčen, je tak otázkou, jak by vůbec mohl být dopraven do Haagu, poznamenal expert. „Všechny přístupové cesty efektivně kontroluje Rusko a Čína,“ dodal.

Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Zájem na výstavbě plynovodu do Číny

Putin v úterý zahajuje oficiální program své návštěvy Mongolska. Jednat bude mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem a dalšími místními představiteli. Chystá se podpis dokumentů.

Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt zamrzl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny. Putin v předvečer své návštěvy Mongolska uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...