Mongolsko mělo Putina zatknout, místo toho uspořádalo ceremonii

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Na mezinárodním letišti v Ulánbátaru byl pro Putina natažen červený koberec a postavena čestná stráž, informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na Rádio Svoboda. Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch pak v úterý doprovázel ruského vůdce do vládního paláce, kde před soukromými rozhovory společně vzdali hold soše Čingischána.

Mongolská policie zabránila demonstrantům během Putinovy návštěvy Ulánbátaru pozvednout ukrajinskou vlajku, uvedlo Rádio Svoboda.

„Je to blamáž. Něco, co poškozuje dobré jméno Mongolska, jeho mezinárodní postavení, a samozřejmě to oslabuje i mezinárodní postavení a mezinárodní právo,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soud se sídlem v nizozemském Haagu na Putina zatykač vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska v rámci ruské vojenské agrese proti Ukrajině. K zatčení ruského vládce vyzvaly Mongolsko ukrajinské úřady. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International či Human Rights Watch. Evropská unie ale vyjádřila obavy, že Ulánbátar zatykač nevyplní.

Kreml dopředu ujistil, že k ničemu podobnému nedojde. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Je politováníhodné, že v Mongolsku nedokázali nalézt diplomatickou cestu, jak se Putinově návštěvě vyhnout, jako se to loni podařilo Jihoafrické republice, která jasně řekla, že má jisté závazky vyplývající z ratifikace římského statutu ICC, což vedlo k tomu, že Rusko plánovanou Putinovu návštěvu samo zrušilo,“ připomněl Šír.

Symbolické pokárání

Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně.

Případné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku. V minulosti takto například bez postihu navštívil země sdružené v ICC tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

„Vedle řady právních otázek se na to nabaluje i otázka praktické proveditelnosti zatčení Putina, který teď patří mezi mezinárodně nejhledanější válečné zločince planety. Mongolsko je vnitrozemský stát, který sousedí z jedné strany s Ruskem a z druhé s Čínou, což jsou dva rovnocenně genocidní režimy, které neuznávají římský statut ICC,“ upozornil Šír.

Pokud by byl Putin zatčen, je tak otázkou, jak by vůbec mohl být dopraven do Haagu, poznamenal expert. „Všechny přístupové cesty efektivně kontroluje Rusko a Čína,“ dodal.

Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Zájem na výstavbě plynovodu do Číny

Putin v úterý zahajuje oficiální program své návštěvy Mongolska. Jednat bude mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem a dalšími místními představiteli. Chystá se podpis dokumentů.

Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt zamrzl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny. Putin v předvečer své návštěvy Mongolska uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 23 mminutami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 6 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 7 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...