Mongolsko mělo Putina zatknout, místo toho uspořádalo ceremonii

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Na mezinárodním letišti v Ulánbátaru byl pro Putina natažen červený koberec a postavena čestná stráž, informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na Rádio Svoboda. Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch pak v úterý doprovázel ruského vůdce do vládního paláce, kde před soukromými rozhovory společně vzdali hold soše Čingischána.

Mongolská policie zabránila demonstrantům během Putinovy návštěvy Ulánbátaru pozvednout ukrajinskou vlajku, uvedlo Rádio Svoboda.

„Je to blamáž. Něco, co poškozuje dobré jméno Mongolska, jeho mezinárodní postavení, a samozřejmě to oslabuje i mezinárodní postavení a mezinárodní právo,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soud se sídlem v nizozemském Haagu na Putina zatykač vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska v rámci ruské vojenské agrese proti Ukrajině. K zatčení ruského vládce vyzvaly Mongolsko ukrajinské úřady. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International či Human Rights Watch. Evropská unie ale vyjádřila obavy, že Ulánbátar zatykač nevyplní.

Kreml dopředu ujistil, že k ničemu podobnému nedojde. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Je politováníhodné, že v Mongolsku nedokázali nalézt diplomatickou cestu, jak se Putinově návštěvě vyhnout, jako se to loni podařilo Jihoafrické republice, která jasně řekla, že má jisté závazky vyplývající z ratifikace římského statutu ICC, což vedlo k tomu, že Rusko plánovanou Putinovu návštěvu samo zrušilo,“ připomněl Šír.

Symbolické pokárání

Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně.

Případné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku. V minulosti takto například bez postihu navštívil země sdružené v ICC tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

„Vedle řady právních otázek se na to nabaluje i otázka praktické proveditelnosti zatčení Putina, který teď patří mezi mezinárodně nejhledanější válečné zločince planety. Mongolsko je vnitrozemský stát, který sousedí z jedné strany s Ruskem a z druhé s Čínou, což jsou dva rovnocenně genocidní režimy, které neuznávají římský statut ICC,“ upozornil Šír.

Pokud by byl Putin zatčen, je tak otázkou, jak by vůbec mohl být dopraven do Haagu, poznamenal expert. „Všechny přístupové cesty efektivně kontroluje Rusko a Čína,“ dodal.

Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Zájem na výstavbě plynovodu do Číny

Putin v úterý zahajuje oficiální program své návštěvy Mongolska. Jednat bude mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem a dalšími místními představiteli. Chystá se podpis dokumentů.

Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt zamrzl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny. Putin v předvečer své návštěvy Mongolska uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 1 hhodinou

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 20 hhodinami
Načítání...