Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem, to je jeden z hlavních závěrů jednání ministrů zahraničí Číny a Ruska – Wanga I a Sergeje Lavrova – v Pekingu. Tématem rozhovoru byla i Ukrajina a sankce, které na Rusko uvalily západní státy v důsledku obnoveného napadení sousední země před dvěma lety. Obě velmoci se opět vymezily proti demokratickým zemím a především Spojeným státům.
Lavrov uvedl, že odhodlání Ruska a Číny čelí pokusům o zpomalení vzniku multipolárního světa. „O zpomalení dlouho očekávaných procesů demokratizace a spravedlnosti, které prostě klepou na dveře moderního světového řádu a které se USA a jejich spojenci snaží zastavit.“
Nejde jen o pouhou diplomatickou rétoriku. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na sklonku uplynulého týdne upozornil na zcela konkrétní výsledky spolupráce, která nezahrnuje jen Čínu a Rusko. „Rusku se dostává podpory od jeho přátel a partnerů v Asii. Čína podporuje jeho válečnou ekonomiku. Írán dodává drony a další vybavení. Obrovské množství, statisíce nábojů z KLDR míří skrz Rusko přímo do války proti Ukrajině.“
Stoltenberg vidí v sílící spolupráci autoritářských režimů vznik nové nedeklarované aliance. NATO na tento vývoj podle něj reaguje užší spoluprací svých členů.
Čína a Rusko deklarovaly partnerství „bez omezení“ už v únoru 2022. Příležitost k tomu tehdy poskytla Putinova návštěva Pekingu, a to jen necelé tři týdny před tím, než Kreml vydal rozkaz k plnohodnotnému útoku na Ukrajinu. Pojem ničím neomezeného spojenectví ale do svého slovníku zařadil čínský prezident Si Ťin-pching už o celý rok a půl dříve.
„Zlepšování našich vztahů se meze nekladou. Budou jen lepší a lepší. Jsme připraveni vštípit našim občanům ještě hlubší smysl pro jednotu našich národů a ještě více posílit naše společné iniciativy,“ řekl v červnu 2019.
Pro USA je Čína největším konkurentem a Rusko největší hrozbou
Jde přitom o iniciativu, kterou definuje odpor proti Západu a především Spojeným státům. Nakonec i Washington současnou situaci popisuje v jasných konturách: pro USA je Čína oficiálně největším konkurentem a Rusko současně největší hrozbou. „Stále je tu soutěž mezi autokraciemi a demokraciemi a my jsme vedoucí demokracií světa,“ uvedl americký prezident Joe Biden.
V této soutěži se vedoucí autokracie světa učí víc a víc spolupracovat. Čínsko-ruský obchod v uplynulém roce dosáhl obratu rekordních 240 miliard dolarů a vzrostl tak o více než čtvrtinu oproti roku předcházejícímu. Ve stejném období výměna mezi Čínou a USA klesla o víc než jedenáct procent.
Číně vyhovuje rusko-ukrajinská válka, soudí Jelen
Čína je nyní pro Rusko nejvýznamnější politický, bezpečnostní a ekonomický partner, řekl politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen. V důsledku západních sankcí muselo Rusko přeorientovat svůj zahraniční obchod a snaží se obchodovat s tím, co má, tedy primárně surovinami. Potřebuje také čínský import technologií a výrobků i investice. Peking už tak dominuje ruskému automobilovému trhu.
Obě země jsou přitom rozdílnými váhovými kategoriemi, dodal politický geograf. Rusko považuje za „žolíka“ Číny, která hraje na obě strany. Stále potřebuje Západ, který představuje peníze a technologie. Bez něj by sama neprosperovala. Proto vyvažuje svou politiku tak, aby mohla se Západem obchodovat. „Myslím si, že vědí, že Rusko jsou v podstatě jen nerostné suroviny a je to pro ně rozvojová země,“ soudí Jelen. Domnívá se zároveň, že Číně extrémně vyhovuje válka na Ukrajině, protože oslabuje jak Rusko, tak samotný Západ. „A to je to, co Čína v zásadě chce pro dosažení svých dlouhodobých cílů, ať už globálních nebo regionálních.“
