Čína a Rusko upevňují vztahy. Jsou to rozdílné váhové kategorie, hodnotí Jelen

9 minut
Horizont ČT24: Rusko-čínské vztahy
Zdroj: ČT24

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem, to je jeden z hlavních závěrů jednání ministrů zahraničí Číny a Ruska – Wanga I a Sergeje Lavrova – v Pekingu. Tématem rozhovoru byla i Ukrajina a sankce, které na Rusko uvalily západní státy v důsledku obnoveného napadení sousední země před dvěma lety. Obě velmoci se opět vymezily proti demokratickým zemím a především Spojeným státům.

Lavrov uvedl, že odhodlání Ruska a Číny čelí pokusům o zpomalení vzniku multipolárního světa. „O zpomalení dlouho očekávaných procesů demokratizace a spravedlnosti, které prostě klepou na dveře moderního světového řádu a které se USA a jejich spojenci snaží zastavit.“

Nejde jen o pouhou diplomatickou rétoriku. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na sklonku uplynulého týdne upozornil na zcela konkrétní výsledky spolupráce, která nezahrnuje jen Čínu a Rusko. „Rusku se dostává podpory od jeho přátel a partnerů v Asii. Čína podporuje jeho válečnou ekonomiku. Írán dodává drony a další vybavení. Obrovské množství, statisíce nábojů z KLDR míří skrz Rusko přímo do války proti Ukrajině.“

Stoltenberg vidí v sílící spolupráci autoritářských režimů vznik nové nedeklarované aliance. NATO na tento vývoj podle něj reaguje užší spoluprací svých členů.

Čína a Rusko deklarovaly partnerství „bez omezení“ už v únoru 2022. Příležitost k tomu tehdy poskytla Putinova návštěva Pekingu, a to jen necelé tři týdny před tím, než Kreml vydal rozkaz k plnohodnotnému útoku na Ukrajinu. Pojem ničím neomezeného spojenectví ale do svého slovníku zařadil čínský prezident Si Ťin-pching už o celý rok a půl dříve.

„Zlepšování našich vztahů se meze nekladou. Budou jen lepší a lepší. Jsme připraveni vštípit našim občanům ještě hlubší smysl pro jednotu našich národů a ještě více posílit naše společné iniciativy,“ řekl v červnu 2019.

Pro USA je Čína největším konkurentem a Rusko největší hrozbou

Jde přitom o iniciativu, kterou definuje odpor proti Západu a především Spojeným státům. Nakonec i Washington současnou situaci popisuje v jasných konturách: pro USA je Čína oficiálně největším konkurentem a Rusko současně největší hrozbou. „Stále je tu soutěž mezi autokraciemi a demokraciemi a my jsme vedoucí demokracií světa,“ uvedl americký prezident Joe Biden.

V této soutěži se vedoucí autokracie světa učí víc a víc spolupracovat. Čínsko-ruský obchod v uplynulém roce dosáhl obratu rekordních 240 miliard dolarů a vzrostl tak o více než čtvrtinu oproti roku předcházejícímu. Ve stejném období výměna mezi Čínou a USA klesla o víc než jedenáct procent.

Číně vyhovuje rusko-ukrajinská válka, soudí Jelen

Čína je nyní pro Rusko nejvýznamnější politický, bezpečnostní a ekonomický partner, řekl politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen. V důsledku západních sankcí muselo Rusko přeorientovat svůj zahraniční obchod a snaží se obchodovat s tím, co má, tedy primárně surovinami. Potřebuje také čínský import technologií a výrobků i investice. Peking už tak dominuje ruskému automobilovému trhu.

Obě země jsou přitom rozdílnými váhovými kategoriemi, dodal politický geograf. Rusko považuje za „žolíka“ Číny, která hraje na obě strany. Stále potřebuje Západ, který představuje peníze a technologie. Bez něj by sama neprosperovala. Proto vyvažuje svou politiku tak, aby mohla se Západem obchodovat. „Myslím si, že vědí, že Rusko jsou v podstatě jen nerostné suroviny a je to pro ně rozvojová země,“ soudí Jelen. Domnívá se zároveň, že Číně extrémně vyhovuje válka na Ukrajině, protože oslabuje jak Rusko, tak samotný Západ. „A to je to, co Čína v zásadě chce pro dosažení svých dlouhodobých cílů, ať už globálních nebo regionálních.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...