Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.
Bezpečnostní situace je podle Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Role BIS je zásadní, prohlásil Pavel
Brífink prezidenta Pavla po návštěvě BIS (zdroj: ČT24)
Koudelka řekl, že by bylo chybou považovat konflikty na Ukrajině či v Gaze za něco, co se nás týká jen okrajově, případně vůbec. „Agresivní Ruská federace je velkou hrozbou pro demokratické země Evropy včetně České republiky,“ uvedl. Mezi hrozbami zmínil i možnost návratu islamistického terorismu do Evropy. „Riziko nemůžeme podceňovat, i když nedisponujeme žádnou konkrétní informací o přímém ohrožení bezpečnosti České republiky,“ doplnil Koudelka.
Pavel po schůzce s vedením BIS uvedl, že v aktuální bezpečnostní situaci je role tajných služeb zásadní. „Nynější bezpečnostní situaci bychom určitě neoznačili jako bezproblémovou a výhled do budoucna není nijak optimistický. Dá se předpokládat, že se bude ještě komplikovat,“ konstatoval. Tajné služby v Česku podle něj fungují tak, jak se v zavedené demokracii sluší.
S Koudelkou společně vnímají velké nebezpečí i v dezinformační scéně, která nabírá na síle. „Dobře provedená dezinformace může vyvolat paniku, může vyvolat vlny násilí, takže těmto věcem musíme skutečně věnovat pozornost už teď,“ sdělil Pavel. „Proti lži je potřeba postavit pravdu. Tu pravdu je potřeba sdělit srozumitelně, rychle a musí ji sdělit osobnost, která má obecnou důvěru,“ říká Koudelka.
Petr Pavel a Michal Koudelka se shodli, že Česko musí být připravené a současným rizikům čelit (zdroj: ČT24)
Ani podle Rakušana bezprostřední riziko nyní nehrozí
„Vláda se jednoznačně shodla na tom, že musíme více investovat do bezpečnosti České republiky. (...) Díky tomu se nám daří modernizovat armádu, konečně vydáváme dvě procenta HDP na obranu a jsme stále platnějším členem západních společenství,“ napsal ČT premiér Petr Fiala (ODS).
„Bezpečnostní složky sledují a vyhodnocují vývoj situace v Česku i zvýšené riziko teroristických útoků v celé Evropě. Bezprostřední rizika u nás nyní nehrozí,“ uvedl také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Má naprostou pravdu,“ řekl ke Koudelkovým výrokům při návštěvě Slovinska ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „První věta bezpečnostní strategie, kterou přijala loni vláda, zní: ‚Česko není v bezpečí.‘ Je to prostě tak. Žijeme ve složitém světě, proto naše vláda brání bezpečnost českých občanů a Evropy,“ poznamenal ministr.
Také bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý s Koudelkovým prohlášením souhlasí. „Se zahájenou agresí Ruska vůči Ukrajině se celý proces zrychluje. Myslím si, že vyjádření šéfa BIS je zcela pravdivé a musíme se tomu zcela věnovat,“ sdělil.
Podle opozice by ale vláda měla dávat více peněz spíš do vnitřní bezpečnosti. Její zástupci budou chtít podrobnosti slyšet i od šéfa BIS. „Toto vyjádření (o bezpečnostní situaci, pozn. red.) je natolik důležité a alarmující, že bychom měli mít v týdnu od 8. dubna zasedání komise k BIS. Tam se ho budu ptát na podrobnosti, co ho k tomu vede,“ reaguje na Koudelkova prohlášení člen výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO).
Jak Češi vnímají bezpečnost?
Mezi obyvateli Česka obecně převládá pocit bezpečí. V průzkumu agentury CVVM tuto jistotu vyjádřily čtyři pětiny respondentů. Naopak ohrožení vnímá 18 procent oslovených.
Největší obavy mají lidé z války. Uvedlo to 43 procent dotázaných. Zhruba každý šestý respondent vyjádřil strach z horší životní úrovně nebo z nemoci. Například islámského terorismu se bojí procento dotázaných.
„Česká veřejnost není v nějaké panice, nestavějí se tady bunkry, lidé se nezavírají ve sklepech. To je velmi pozitivní,“ uvedl k průzkumu v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. Na druhé straně ocenil, že se ve veřejném prostoru o bezpečnostních tématech hodně mluví.
„Kybernetické útoky jsou běžným způsobem válčení a soupeření, osobně ale vnímám mnohem intenzivněji informační operace,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24 expert na hybridní hrozby Oldřich Bruža. Domnívá se však, že Česko je připraveno relativně dobře. Strategická komunikace by pak měla podle něj nastolovat témata a předpokládat, co teprve nastane. Vznikne-li krize, měli by o ní jako první komunikovat politici a pak to postupně předávat odborníkům na krizovou komunikaci. „A není dobré tu osobnost vybranou pro komunikaci často střídat,“ soudí Bruža.
90' ČT24: Evropa na prahu bezpečnostní hrozby? (zdroj: ČT24)
Obnovení vztahů mezi prezidentem a tajnými službami
Prezident zároveň ocenil, že tajné služby poskytují zákonným adresátům objektivní informace a analýzy nezatížené politickou zakázkou. Umožňují tím podle něj informovaná rozhodnutí státu. Vyzdvihl také, že mají důvěru u českých partnerů v zahraničí. „Je to mimořádně důležitá věc, spolupráce mezi tajnými službami a výměna informací nejsou možné bez naprosté důvěry,“ podotkl. Návštěva BIS znamená podle Pavla obnovení standardních vztahů mezi prezidentem a tajnými službami.
Pavel poděkoval za práci všem mužům a ženám v BIS. „Za to, jak náročnou práci ve prospěch bezpečnosti této země dělají. Chtěl bych jim popřát, aby se jim dařilo nejméně tak jako dosud,“ řekl. Koudelka doplnil, že BIS pracuje s maximálním úsilím, aby bezpečnost Česka ochránila. Ocenil především práci zpravodajských důstojnic, které těžkou práci spojují s péčí o rodinu. „Přál bych si, až budu končit na místě ředitele BIS, aby mě vystřídala žena,“ uvedl.
Pavel se také po schůzce vyjádřil k dalším diplomatickým otázkám. Pokládá prý dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Otázka obsazení postu v Moskvě je podle prezidenta nyní záležitostí pro ministerstvo zahraničních věcí, vládu a Hrad.
Podle Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.
Nešlo o první setkání Koudelky a Pavla. Prezident se s ním sešel mimo jiné už po svém zvolení loni v lednu. Uvedl, že tehdy mluvili o nastavení vztahů a spolupráci.
Pro prezidenta jsou nicméně návštěvy centrály BIS spíše unikum. Naposledy v roce 1998 jednal Václav Havel v BIS s tehdejším šéfem tajné služby Karlem Vulterinem, seznámil se mimo jiné s projektem komplexního systému boje proti terorismu. Po čtyřhodinové návštěvě uvedl, že se přijel na vlastní oči přesvědčit, co se skrývá za báječným renomé českých tajných služeb ve světě.
Ani návštěvy dalších politiků v tajných službách nejsou časté. Všechny tři však v poslední době navštívil premiér Fiala. Předloni v říjnu zavítal do BIS, začátkem loňského roku pak jednal s vedením Vojenského zpravodajství o válce na Ukrajině, kybernetické obraně či dezinformacích. Rozvědku, Úřad pro zahraniční styky a informace, pak Fiala navštívil loni koncem března.