Argentina, Ekvádor i Kapverdy. Zelenskyj se obrací na země „globálního Jihu“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Inaugurace nového argentinského prezidenta se účastnila řada latinskoamerických politiků, včetně bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, ale přítomna byla i delegace Spojených států či maďarský premiér Viktor Orbán i Zelenskyj, který poté zamířil do USA. Orbán se Zelenským spolu při této příležitosti krátce pohovořili, stalo se tak poprvé od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu.

Jejich konverzaci zachytily i kamery, rozhovor trval podle médií zhruba dvacet sekund.
Zelenskyj posléze na Telegramu uvedl, že šlo o upřímný rozhovor. „Bylo to co nejupřímnější – a samozřejmě se to týkalo našich evropských záležitostí,“ řekl Zelenskyj. Setkání se odehrálo na pozadí toho, že Orbán odmítá posílat vojenskou pomoc Ukrajině, blokuje její vstup do EU a rovněž hrozí, že v EU zablokuje větší finanční podporu Kyjevu.

Zelenského přivítal ihned po inauguraci v prezidentském paláci i nový prezident Milei a při této příležitosti prohlásil, že má v úmyslu konvertovat k judaismu a daroval svému ukrajinskému protějšku, který je židovského původu, menoru – sedmiramenný svícen a tradiční symbol judaismu. Argentinský prezident, který před volbami sliboval vykořenění korupce a politického establishmentu, razil prozápadní politiku a opakovaně vyjadřoval nedůvěru Moskvě a Pekingu, rovněž nabídl uspořádání summitu mezi Ukrajinou a latinskoamerickými státy. Jde o další krok, který by mohl pomoci Kyjevu v úsilí pro posílení vztahů se zeměmi „globálního Jihu“.

Během cesty do Argentiny se také Zelenskyj setkal s vysokými představiteli několika rozvojových zemí, například s premiérem západoafrické země Kapverdy Ulissesem Correiou e Silvou. Poté měl schůzky s prezidenty Paraguaye, Ekvádoru a Uruguaye. Řada pozorovatelů tak hovoří o tom, že se Zelenskyj snaží získat získat pozornost zemí, které se zatím k ruské agresi proti Ukrajině stavěly vlažněji.

„Podpora a silný jednotný hlas latinskoamerických zemí, které stojí s ukrajinským lidem ve válce za naši svobodu a demokracii, jsou pro nás velmi důležité,“ uvedl Zelenskyj v prohlášení. Už dříve Argentinu ocenil za její „jasnou podporu Ukrajině.“

Odpor ke koloniální agresi

On i další ukrajinští představitelé v této souvislosti opakovaně prezentovali válku jako odpor proti ruské koloniální agresi v naději, že získají podporu asijských, afrických a latinskoamerických států, které se v minulosti snažily osvobodit od cizí nadvlády.

Podle pozorovatelů je otázkou, proč jsou chudší a středněpříjmové země světa lhostejné k případu jasné velmocenské agrese. Podle jedné z teorií se zdráhají kritizovat Rusko kvůli logické strategii „slabších“. „Pokud vás ovládá jedna skupina zemí, řekněme Západ, pak v zájmu získání většího prostoru fandíte jejich rivalům. Toto je klasické vyvažování a chudé země to dělají nejen s ohledem na Rusko, ale také vůči Číně během jejího vzestupu v posledních několika desetiletích,“ píše v analýze server Foreign Policy.

„Už v září bylo pro mnohé v Evropě a Severní Americe nepříjemným překvapením, že tolik zemí odmítlo přistoupit na sankce proti Putinovu Rusku. Uplatňuje je čtyřicet zemí, ale dvě třetiny světové populace žijí v zemích, které tak nečiní, píše Nathalie Tocciová z Institutu mezinárodních vztahů v Římě serveru The Guardian.

Výrazný geopolitický rozkol se znovu objevil i na zářijovém summitu G20 v Indii. Shody se podařilo dosáhnout pouze na slabém prohlášení, které hovořilo o „válce na Ukrajině“, aniž by zmiňovalo ruskou agresi. To však podle ní neznamená, že všechny země, které seděly stranou, podporují ruskou invazi a neuznávají územní celistvost Ukrajiny. Prohlášení G20 ve skutečnosti výslovně odmítlo použití síly v rozporu s nezávislostí, suverenitou a územní celistvostí.

Tyto země však považují agresi na Ukrajině za evropskou válku, na níž nemají žádný podíl, a přesto trpí jejími důsledky – například v souvislosti s potravinovou a energetickou bezpečností. „Znamená to, že by byly raději, kdyby válka skončila rychle, i když ne nutně spravedlivě. Znamená to, že nejsou ochotny zaplatit cenu za zajištění dodržování mezinárodního práva,“ podotýká Tocciová.

Pozornost se upíná ke „globálnímu Jihu“

Zmiňuje však, že v poslední době se pozornost upíná ke „globálnímu Jihu“ stále více. Tento pojem zahrnuje země, kterým se dříve říkalo „rozvojové“ a ještě předtím byly z velké části kolonizované. Kromě hospodářských velmocí, jako je Čína a Indie, tam patří středně velké mocnosti, jako je Turecko, Brazílie a Saúdská Arábie, a pak chudší země.

„Tato skupina je natolik různorodá, že se nabízí otázka, zda má smysl ji za takovou vůbec považovat. Tyto země však sdílejí pocit, že jejich nezávislý hlas by měl být slyšet, a ne být formován či určován Západem,“ podotýká Tocciová s tím, že navíc existuje rozdíl mezi „mocenským Jihem“, který představuje motor globálního růstu, a „chudým Jihem“.

Země „mocenského Jihu“ si vydobývají svou roli ve světě prostřednictvím diplomacie, transakčních vztahů a členství v různých organizacích. Indie je například členem BRICS (kromě ní skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Čína a Afrika), ale také uskupení Quad (s Japonskem, USA a Austrálií). Saúdská Arábie byla přizvána do BRICS, ale jedná i s Washingtonem o posílení bezpečnostního partnerství a normalizovaných vazbách s Izraelem. Turecko je členem NATO, ale udržuje silné vztahy s Ruskem a snaží se oživit dohodu o vývozu ukrajinského obilí, od níž Moskva odstoupila.

Země „chudého jihu“ hrají důležitou roli jako zdroje materiálů pro dekarbonizaci globální ekonomiky. Evropa například dováží velkou část svého lithia a kobaltu z Demokratické republiky Kongo.

Tyto státy rovněž chtějí být mezinárodním společenstvím vnímány jako mírotvorci. Představitelé z Jižní Afriky, Egypta, Senegalu, Republiky Kongo, Zambie a Ugandy v minulosti cestovali do Kyjeva a Moskvy vyjednávat o míru i pokračujícím vývozu obilí, zatímco Saúdská Arábie hostila v Džiddě zástupce více než čtyřiceti zemí, kde diskutovali o podmínkách ukončení ruské invaze.

Podle analytika serveru The Foreign Policy Howarda Frenche je problém i v tom, že mnoho zemí, o kterých se mluví jako o rozvojových, se ve skutečnosti vůbec nerozvíjí. „Mnoho ‚rozvojových‘ zemí je uvězněno v ekonomické stagnaci, nebo hůř, stagnaci a ekonomické regresi,“ uvedl a dodal, že příkladem může být Afrika, které se věnuje „selektivní pozornost,“ například v souvislosti s migrací, ale jakékoliv trvalé úsilí o modernizaci ekonomiky afrických zemí zůstalo většinou stranou.

Nyní, když Západ potřebuje jejich přízeň, dávají podle něj najevo, že dokud nejsou jejich problémy prioritami Západu, nebude to fungovat ani naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 5 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 6 hhodinami

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovenská koalice si přerozdělila křesla, Smer posílí

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nové sankce EU cílí na ruské banky i stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Značná část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...