Republikáni testují, jak voliči ocení omezení podpory Ukrajině. Zelenskyj se to v USA pokusí zvrátit

3 minuty
Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Spojených států
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

„Nevzdáme se. Víme, co dělat. S Ukrajinou můžete počítat – a my doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ prohlásil Zelenskyj v pondělí po příletu do USA k publiku na National Defense University (Univerzita národní obrany) ve Washingtonu D.C.

Překážkou v dosud neustávajícím přísunu vojenské podpory na Ukrajinu se stala Republikánská strana. Konzervativní senátoři Bidenův návrh nové pomoci Ukrajině v Senátu zablokovali. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což ale odmítají demokraté. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Petr Boháček postup Republikánů spíše než jako vyjednávání ústupků vidí jako ověřování, jestli oslabení podpory Ukrajině může být voličsky zajímavé. „Republikáni si stále nejsou úplně jistí, jakou pozici zaujmout a testují, zda to může být dostatečně silné téma, aby tato pozice, která by byla z hlediska republikánských hodnot a dlouhodobé zahraniční politiky strany kontroverzní, mohla přinést nějaké politické body,“ míní analytik.

Téměř polovina amerických voličů (48 procent) se totiž domnívá, že Spojené státy za pomoc Ukrajině utrácejí příliš mnoho. Sedmadvacet procent je přesvědčeno, že Washington dává „správnou sumu". Podle jedenácti procent respondentů je pak pomoc USA nedostatečná. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v pondělí zveřejnil list Financial Times.

Proti vojenské a finanční pomoci se vyjadřovali především právě republikánští voliči, z nichž 65 procent uvedlo, že Spojené státy utrácejí za pomoc Ukrajině příliš. Mezi nezávislými voliči se tak vyjádřilo zhruba 52 procent a mezi demokraty jen 32 procent respondentů.

Blížící se americké volby mohou znamenat změnu postoje k Ukrajině

Demokraté naopak chtějí zaujmout tvrdší pozici a snažit se podpořit Ukrajinu co nejvíce. Někteří zástupci současné politické administrativy, například hlavní bezpečnostní poradce Joe Bidena Jake Sullivan říká, že Ukrajině chtějí dát vše, co potřebuje, v co nejkratší době. Do amerických prezidentských voleb ale zbývá méně než rok, a podle Boháčka mnoho věcí naznačuje, že teď je možná poslední šance, jak Ukrajině dát všechno, co je nyní možné, než se změní administrativa, což může vést k tomu, že se změní celý postoj k podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.

Možná ještě důležitější a dřívější než americký, je vnitroukrajinský rozměr. Pro Zelenského to může být poslední cesta do Spojených států. Podle Boháčka se bude snažit využít velkého renomé a pozornosti, které se mu dostává, ještě před ukrajinskými prezidentskými volbami, které se mají konat na konci března 2024. Zda se ale na jaře opravdu uskuteční, je stále předmětem debat. Podle řady odborníků je pravděpodobnější, že se kvůli pokračujícímu konfliktu v souladu s ústavou odloží.

V tuto chvíli je vojenská podpora od Spojených států pro Ukrajinu klíčová. Evropský průmysl není tak silný, aby dokázal dodávat komplexnější zbrojní systémy, kterých americký zbrojní průmysl dokáže vyrábět mnohem více. Ale ani to není dostatečné, říká Boháček. Rusko má podle analytiků v tomto ohledu před Evropou náskok, zejména díky tomu, jak zmobilizovalo celou svou ekonomiku. Ukrajina tedy nejvíce potřebuje zejména právě komplexní zbraňové systémy: stíhačky, tanky, dělostřelectvo, obrněné transportéry a systémy protivzdušné obrany, které můžou nabídnout právě USA.

Zelenskyj už pobývá na americkém kontinentu delší dobu. V neděli se osobně zúčastnil inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileie.

Šance na kompromis jsou zřejmě malé

Bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský si myslí, že Zelenskyj svou návštěvou ve Spojených státech spíše průlomu nedosáhne. „Ta šance je malá, i když někteří zákonodárci hovoří o tom, že bylo dosaženo pokroku,“ řekl v pořadu 90' ČT24. Kompromis ohledně imigrační politiky bude podle něj pro republikány zřejmě nepřekročitelnou podmínkou.

24 minut
Pondělíček a Žantovský v debatě o americké pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Pro Bidena celou věc komplikují i blížící se prezidentské volby v USA, uvedl. „Biden je závislý na hlasech velmi progresivních voličů," prohlásil amerikanista Jiří Pondělíček, který byl také hostem pořadu. Se Žantovským se shoduje na tom, že zpřísnění imigrační politiky může Bidenovi ubrat hlasy právě těchto Američanů, na které spoléhá. To oslabuje jeho ochotu ke kompromisu, míní Žantovský.

„O reformě imigrační politiky se mluví více než třicet let,“ doplnil Pondělíček s tím, že je velmi nepravděpodobné, že by se takto rychle, do pátku 15. prosince, stihla vyřešit. „Budeme rádi, pokud se vůbec podaří najít nějaká dohoda po Novém roce,“ myslí si také.

„Byl bych nerad, kdybychom to chápali tak, že tohle znamená konec americké podpory Ukrajiny,“ řekl ale Žantovský. Podle něj Biden zastává vůči Ukrajině „velmi principiální a obdivuhodnou pozici“ a udělá vše pro to, aby dostávala vojenskou a finanční pomoc i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných útocích

Židovský stát během dne pokračoval v úderech na Írán. Na jihozápadě země zasáhl desítky vojenských cílů. Jeruzalém a Teherán na sebe útočily i v noci na sobotu. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli požáru u Splitu byly evakuovány desítky českých turistů

Cestovní kanceláře evidují v Chorvatsku desítky českých turistů, kteří museli být v sobotu preventivně evakuováni kvůli požáru poblíž druhého největšího města Splitu. Požár vypukl také v obcích Pisak a Marušići. „Nikdo není ohrožen na zdraví ani na životě,“ sdělil ve vysílání ČT24 místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. Kanceláře podle něj turistům většinou zařizují přesun do jiných ubytování v nezasažených lokalitách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Bělorusku propustili z vězení opozičního lídra Cichanouského

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním se dostalo na svobodu dalších třináct politických vězňů. Mluvčí běloruského vládce Alexandra Lukašenka sdělil, že všichni byli propuštěni na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že některé české firmy dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní

Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem, informovala agentura AFP. Jména podniků ale neuvedl. Šéf českého ministerstva průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) sdělil, že resort věc prověří. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je na takové obecné výroky obtížné reagovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
20. 6. 2025

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
20. 6. 2025
Načítání...