Hamás a Putin jsou odlišné hrozby, ale chtějí ničit demokracie, apeloval Biden na pomoc Izraeli a Ukrajině

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné –⁠ oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2:00 SELČ).

Prezident k Američanům promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po útoku Hamásu na židovský stát. V projevu také prohlásil, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.

„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ konstatoval Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci. Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí, poznamenal. Hamás tvrdí, že zadržuje asi dvě stě zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.

Biden v projevu dále uvedl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelského-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.

Dvojí pomoc napadeným zemím

Prezident se chystá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle něj v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.

„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ pokračoval s tím, že by šéf Kremlu pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Bidenův projev na sociální síti X napsal, že jeho země „je vděčná za veškerou podporu ze strany Spojených států a za to, že jsou neochvějně přesvědčeny, že humanita, pravda, nezávislost a mezinárodní pořádek založený na pravidlech musí vždy zvítězit“. Ukrajina a USA podle Zelenského nedovolí, aby „nenávist zničila svobodu a aby teroristé zničili demokracii“.

Kreml srovnání Putina s Hamásem označil za nepřijatelné. „Takový tón v případě Ruské federace a našeho prezidenta neakceptujeme,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury DPA obvinila Washington, že se ukrývá za hesly o boji za svobodu a demokracii, ale finanční a vojenskou pomoc ve skutečnosti poskytuje jako „investici“, aby na ní vydělal peníze.

Pomoc Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba sto miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
06:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý odpoledne kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Nyní díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho začne obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 2 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 2 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 4 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 6 hhodinami

Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.
před 7 hhodinami
Načítání...