Hamás a Putin jsou odlišné hrozby, ale chtějí ničit demokracie, apeloval Biden na pomoc Izraeli a Ukrajině

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné –⁠ oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2:00 SELČ).

Prezident k Američanům promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po útoku Hamásu na židovský stát. V projevu také prohlásil, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.

„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ konstatoval Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci. Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí, poznamenal. Hamás tvrdí, že zadržuje asi dvě stě zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.

Biden v projevu dále uvedl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelského-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.

Dvojí pomoc napadeným zemím

Prezident se chystá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle něj v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.

„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ pokračoval s tím, že by šéf Kremlu pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Bidenův projev na sociální síti X napsal, že jeho země „je vděčná za veškerou podporu ze strany Spojených států a za to, že jsou neochvějně přesvědčeny, že humanita, pravda, nezávislost a mezinárodní pořádek založený na pravidlech musí vždy zvítězit“. Ukrajina a USA podle Zelenského nedovolí, aby „nenávist zničila svobodu a aby teroristé zničili demokracii“.

Kreml srovnání Putina s Hamásem označil za nepřijatelné. „Takový tón v případě Ruské federace a našeho prezidenta neakceptujeme,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury DPA obvinila Washington, že se ukrývá za hesly o boji za svobodu a demokracii, ale finanční a vojenskou pomoc ve skutečnosti poskytuje jako „investici“, aby na ní vydělal peníze.

Pomoc Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba sto miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonská vládní koalice bude mít po volbách podle odhadů dvoutřetinovou většinu

Japonská vládnoucí koalice premiérky Sanae Takaičiové po předčasných volbách získala v dolní komoře parlamentu dvoutřetinovou většinu nejméně 310 z 465 křesel. Oznámila to japonská stanice NHK, která vychází ze svých prognóz založených na názorech hlasujících, zpráv ze sčítacích středisek a dalších zdrojů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
00:38Aktualizovánopřed 53 mminutami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 6 hhodinami

Portugalci volí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vybírají příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“.
05:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 8 hhodinami

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 10 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 20 hhodinami
Načítání...