Americká sněmovna je stále bez řádného předsedy, republikán Jordan v prvním kole volby neuspěl

Republikán Jim Jordan na první pokus nedosáhl na zvolení do čela americké Sněmovny reprezentantů, když jej část členů těsné republikánské většiny při hlasování v plénu odmítla podpořit. Sněmovna tak zůstává bez předsedy dva týdny poté, co byl v důsledku sporů uvnitř Republikánské strany odvolán předchozí lídr Kevin McCarthy. Zasedání bylo po vyhlášení výsledků přerušeno na neurčito.

Jordan si při jednotném odporu kongresmanů Demokratické strany mohl dovolit přijít pouze o čtyři hlasy stranických kolegů, nakonec jich však v prvním kole volby ztratil dvě desítky. Celkem si připsal dvě stě hlasů a zaostal za lídrem demokratů Hakeemem Jeffriesem. Ani ten však nedosáhl na většinu všech hlasujících, sněmovna tudíž nového předsedu nezvolila.

Jordan před hlasováním prohlásil, že udělá všechno pro to, aby byl nový předseda zvolen ještě v úterý. Naznačil tak, že v případě prvotního nezdaru bude chtít záhy přejít k dalšímu kolu volby. Teoreticky by se tak mohl opakovat scénář z ledna, kdy McCarthy potřeboval patnáct kol pořádaných během několika dní na to, aby předsednický post získal.

Vnitrostranické spory

McCarthy tehdy čelil odporu radikálního křídla Republikánské strany, které nakonec otevřelo cestu k jeho bezprecedentnímu odvolání.

Jordan se potýká s opačným problémem. Kongresman ze státu Ohio je někdejším lídrem ultrakonzervativní republikánské frakce a spojencem exprezidenta Donalda Trumpa a snaží se na svou stranu získat umírněnější stranické kolegy. Několik jich v prvním kole volby podpořilo právě McCarthyho, další pak jeho někdejší sněmovní „dvojku“ Stevea Scaliseho.

Vnitrostranické tahanice pokračují v době, kdy před sněmovnou a celým Kongresem stojí několik naléhavých otázek v čele se schválením nového rozpočtu, bez kterého by federální vládě za měsíc došly peníze. Administrativa prezidenta Joea Bidena také volá po vyčlenění dodatečných prostředků na podporu Ukrajiny a Izraele. Zatímco sněmovnu vede prozatímní předseda Patrick McHenry, projednávání všech těchto bodů vázne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 54 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...