Zelenskyj jednal v Bílém domě. Biden oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Biden mimo jiné uvedl, že míru stojí v cestě pouze Rusko, které místo snahy konflikt ukončit shání další zbraně v Íránu a Severní Koreji. Připomněl, že Moskva použije zimu proti Ukrajině jako zbraň. „Jsme s vámi a zůstaneme s vámi,“ řekl Biden Zelenskému a zavázal se podporovat protikorupční reformy. 

Americký prezident mimo jiné uvedl, že Washington pošle Ukrajině druhý systém protivzdušné obrany Hawk od společnosti Raytheon a související vybavení. Zelenskyj za balíček poděkoval. „Obsahuje přesně to, co naši vojáci nyní potřebují,“ řekl.

„Stejně jako jsme nyní odhodláni pomoci Ukrajině bránit se, jsme odhodláni pomoci jí i v budoucnu při obnově a rekonstrukci, včetně podpory reforem, které budou bojovat proti korupci,“ řekl Biden.

Ukrajinský prezident dále uvedl, že se s Bidenem dohodli na konkrétních krocích k rozšíření vývozu obilí z Ukrajiny, který komplikuje ruská blokáda a napětí se sousedním Polskem. Bližší podrobnosti ale nerozvedl.

ATACMS Washington zatím nepošle

„Toto setkání přichází… těsně poté, co Rusko zahájilo další brutální vlnu náletů na pět měst na Ukrajině, které zasáhly kritickou civilní infrastrukturu a mnoho lidí v různých částech země se kvůli tomu ocitlo bez elektřiny,“ připomněl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. 

Biden se rozhodl, že zatím neposkytne Ukrajině rakety ATACMS, ale záležitost není do budoucna stažena ze stolu, oznámil Sullivan. Šéf Bílého domu nicméně zdůraznil, že USA budou pokračovat v podpoře Kyjeva. 

„Inspirovalo to svět, skutečně inspirovalo svět odhodlání bránit tyto principy. A spolu s našimi partnery a spojenci je americký lid odhodlán postarat se o to, abychom zajistili, že svět bude stát při vás,“ prohlásil Biden podle serveru Ukrajinska pravda.

Zelenskyj jednal v Kongresu a Pentagonu

Ukrajinský prezident také ve čtvrtek jednal v americkém Kongresu. Na rozdíl od své první návštěvy ve Washingtonu v loňském roce však na plénu amerického parlamentu nevystoupil a hovořil se zákonodárci za zavřenými dveřmi. Následně navštívil Pentagon.

Zelenskyj se setkal s delegacemi Senátu a Sněmovny reprezentantů, mimo jiné hovořil s předsedou Sněmovny Kevinem McCarthym z Republikánské strany. Část republikánů žádá omezení pomoci Kyjevu. McCarthy označil rozhovor za dobrý a produktivní, novinářům však nechtěl říct, kdy pošle k projednání na plénum dolní komory nový balík vojenské a civilní pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

McCarthy podle stanice CNN uvedl, že byl proti, aby Zelenskyj znovu vystoupil na společné schůzi obou komor Kongresu, jako tomu bylo v prosinci. Podle něj na to nebyl čas. Na schůzi s ukrajinským prezidentem přišel se skupinou zákonodárců z obou stran. „Udělal jsem přesně to, co jsem udělal s italskou ministerskou předsedkyní (Giorgiou Meloniovou), britským premiérem (Rishi Sunakem),“ cituje CNN McCartyho. Podle stanice se předseda dolní komory nenechal vyfotografovat s ukrajinským prezidentem.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů republikán Michael McCaul uvedl, že Ukrajinu podporuje „většina většiny“ republikánských poslanců, kteří tuto komoru kontrolují. Zelenskyj podle něj řekl, že Ukrajina válku vyhrává. McCaul ale dodal, že zákonodárci potřebují slyšet, zda Ukrajina má jasnou strategii pro vítězství. „Opotřebovávací válka to nevyhraje,“ míní politik.

„Řekl nám, a to cituji pana Zelenského doslovně – pokud nedostaneme pomoc, prohrajeme válku,“ uvedl před novináři šéf demokratických senátorů Chuck Schumer. Podle šéfa republikánských senátorů se jednalo o dobrou schůzku.

Nahrávám video

Zelenskyj po jednání prohlásil, že měl se senátory velmi dobrý dialog. Podle agentury AP se mu od členů horní komory dostalo vřelejšího přijetí než v případě Sněmovny reprezentantů, a to od zástupců obou největších stran.

Od začátku války podle agentury AP Kongres schválil čtyři balíky pomoci Ukrajině ve výši zhruba 113 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 42 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...