Zelenskyj jednal v Bílém domě. Biden oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Biden mimo jiné uvedl, že míru stojí v cestě pouze Rusko, které místo snahy konflikt ukončit shání další zbraně v Íránu a Severní Koreji. Připomněl, že Moskva použije zimu proti Ukrajině jako zbraň. „Jsme s vámi a zůstaneme s vámi,“ řekl Biden Zelenskému a zavázal se podporovat protikorupční reformy. 

Americký prezident mimo jiné uvedl, že Washington pošle Ukrajině druhý systém protivzdušné obrany Hawk od společnosti Raytheon a související vybavení. Zelenskyj za balíček poděkoval. „Obsahuje přesně to, co naši vojáci nyní potřebují,“ řekl.

„Stejně jako jsme nyní odhodláni pomoci Ukrajině bránit se, jsme odhodláni pomoci jí i v budoucnu při obnově a rekonstrukci, včetně podpory reforem, které budou bojovat proti korupci,“ řekl Biden.

Ukrajinský prezident dále uvedl, že se s Bidenem dohodli na konkrétních krocích k rozšíření vývozu obilí z Ukrajiny, který komplikuje ruská blokáda a napětí se sousedním Polskem. Bližší podrobnosti ale nerozvedl.

ATACMS Washington zatím nepošle

„Toto setkání přichází… těsně poté, co Rusko zahájilo další brutální vlnu náletů na pět měst na Ukrajině, které zasáhly kritickou civilní infrastrukturu a mnoho lidí v různých částech země se kvůli tomu ocitlo bez elektřiny,“ připomněl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. 

Biden se rozhodl, že zatím neposkytne Ukrajině rakety ATACMS, ale záležitost není do budoucna stažena ze stolu, oznámil Sullivan. Šéf Bílého domu nicméně zdůraznil, že USA budou pokračovat v podpoře Kyjeva. 

„Inspirovalo to svět, skutečně inspirovalo svět odhodlání bránit tyto principy. A spolu s našimi partnery a spojenci je americký lid odhodlán postarat se o to, abychom zajistili, že svět bude stát při vás,“ prohlásil Biden podle serveru Ukrajinska pravda.

Zelenskyj jednal v Kongresu a Pentagonu

Ukrajinský prezident také ve čtvrtek jednal v americkém Kongresu. Na rozdíl od své první návštěvy ve Washingtonu v loňském roce však na plénu amerického parlamentu nevystoupil a hovořil se zákonodárci za zavřenými dveřmi. Následně navštívil Pentagon.

Zelenskyj se setkal s delegacemi Senátu a Sněmovny reprezentantů, mimo jiné hovořil s předsedou Sněmovny Kevinem McCarthym z Republikánské strany. Část republikánů žádá omezení pomoci Kyjevu. McCarthy označil rozhovor za dobrý a produktivní, novinářům však nechtěl říct, kdy pošle k projednání na plénum dolní komory nový balík vojenské a civilní pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 24 miliard dolarů (551 miliard korun).

McCarthy podle stanice CNN uvedl, že byl proti, aby Zelenskyj znovu vystoupil na společné schůzi obou komor Kongresu, jako tomu bylo v prosinci. Podle něj na to nebyl čas. Na schůzi s ukrajinským prezidentem přišel se skupinou zákonodárců z obou stran. „Udělal jsem přesně to, co jsem udělal s italskou ministerskou předsedkyní (Giorgiou Meloniovou), britským premiérem (Rishi Sunakem),“ cituje CNN McCartyho. Podle stanice se předseda dolní komory nenechal vyfotografovat s ukrajinským prezidentem.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů republikán Michael McCaul uvedl, že Ukrajinu podporuje „většina většiny“ republikánských poslanců, kteří tuto komoru kontrolují. Zelenskyj podle něj řekl, že Ukrajina válku vyhrává. McCaul ale dodal, že zákonodárci potřebují slyšet, zda Ukrajina má jasnou strategii pro vítězství. „Opotřebovávací válka to nevyhraje,“ míní politik.

„Řekl nám, a to cituji pana Zelenského doslovně – pokud nedostaneme pomoc, prohrajeme válku,“ uvedl před novináři šéf demokratických senátorů Chuck Schumer. Podle šéfa republikánských senátorů se jednalo o dobrou schůzku.

3 minuty
Horizont ČT24: Ukrajinský prezident žádá spojence o zbraně
Zdroj: ČT24

Zelenskyj po jednání prohlásil, že měl se senátory velmi dobrý dialog. Podle agentury AP se mu od členů horní komory dostalo vřelejšího přijetí než v případě Sněmovny reprezentantů, a to od zástupců obou největších stran.

Od začátku války podle agentury AP Kongres schválil čtyři balíky pomoci Ukrajině ve výši zhruba 113 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

10 minut
Analytik Bahenský: Jde hlavně o kvantitu dodávek, zázračná zbraň neexistuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 24 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...