V Česku nenápadně expanduje řetězec ruských supermarketů. Před několika týdny otevřel pátý obchod v Jihlavě. Jeho majiteli jsou oligarchové, kteří v Rusku provozují největší síť diskontních obchodů. Jsou přitom na ukrajinském sankčním seznamu, protože podnikají i v okupovaných částech Ukrajiny, které Moskva protiprávně anektovala. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
Otevření nového supermarketu bývá zpráva tak maximálně pro místní noviny či radniční zpravodaj. Když ale v únoru přivítala první zákazníky prodejna na výpadovce z Jihlavy na Znojmo, vyvolalo to pozornost daleko větší. Psala o tom i celostátní média a diskutovalo se na sociálních sítích.
Řetězec Mere znal do té doby málokdo a dost možná ho většina Čechů nezná dosud. Má v tuzemsku všeho všudy pět prodejen a moc na sebe neupozorňuje.
„Nikdy nás neoslovili,“ sděluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Sledujeme, kdo všechno přichází na trh, tak jsme se i poptávali a můj pocit z nich byl, že chtějí fungovat pod radarem, aby na ně nebylo moc vidět, aby nikde moc nesvítilo jméno, respektive jejich pozadí,“ dodává.
„Masivně vyrostli“
Kdo Mere doopravdy je, v tomto případě přitom hraje zásadní roli, a je to také důvod, proč banální otevření malého supermarketu vyvolalo výrazně větší zájem než obvykle. Řetězec totiž patří ruským majitelům, jimiž je miliardářská rodina Šnajdrových ze sibiřského Krasnojarsku. Ta v Rusku a postsovětských zemích provozuje největší síť supermarketů pod značkou Semafor.
„V minulých deseti letech z hlediska své podnikatelské činnosti masivně vyrostli. Nejprve expandovali v samotném Rusku v Krasnojarsku, kde se poměrně radikálně a dravě vypořádali s konkurencí tím, že jeli pod cenu a nabízeli opravdu levné zboží,“ popisuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Ruskou síť supermarketů založili bratři Sergej a Andrej Šnajdrovi. V devadesátých letech začali podnikat jako distributoři limonád, piva a dalších nápojů, postupně se stali partnery největších ruských pivovarů a začali investovat do vzrůstajícího obchodního impéria. V jeho strukturách figurují také jejich rodiče Ivan a Valentina. Ruská nezávislá média je označují za nejtajemnější rodinu ruských oligarchů. Neexistují žádné jejich fotografie a nikdo z rodiny veřejně nekomunikuje.
„Ekonomická a podnikatelská činnost se masivně rozrostla do velké části zejména střední a východní Evropy, do pobaltských států nebo Polska,“ sděluje Havlíček. Po útoku Ruska na Ukrajinu se ale expanze zadrhla. V některých zemích – například ve Velké Británii – skončila úplně. Je možné, že ruská agrese přinutila majitele změnit plány i v tuzemsku.
„Když přišli v roce 2021, tak slibovali, že budou mít do tří let padesát prodejen. Je vidět, že dnes jsou na desetině,“ všímá si Prouza. Co ambice překazilo, nebo zda jsou jen odložené, není jasné.
„Proč by mi to mělo vadit?“
Když vyšly zprávy o otevření jihlavské pobočky, mnoho uživatelů sociálních sítí se ptalo, jak je možné, že u nás expanduje řetězec patřící ruským miliardářům. Ve skutečnosti přitom nejde jen o jejich ruský původ. Celá rodina Šnajdrových, tedy otec, matka i oba bratři, kteří stojí i za firmou provozující obchody v Česku, je na ukrajinském sankčním seznamu.
„Primární důvod je ten – a to je pro Ukrajinu samozřejmě velmi citlivé – že jejich podnikatelské záměry jsou přítomné i na okupovaných teritoriích a také na okupovaném Krymu, který je od roku 2014 de facto pod ruskou kontrolou,“ vysvětluje Havlíček.
Web iDNES.cz informoval, že řetězec v Rusku dodává potraviny i tamní armádě. Ukrajinská média popsala, jak Rusové na okupovaných ukrajinských územích zabírají místní supermarkety i se zbožím a poté je otevírají pod novou značkou Mera. Za tou podle Ukrajinců stojí právě rodina oligarchů z Krasnojarsku.
„Sankce na tento obchodní řetězec zatím nebyly uvalené, protože nebylo dohledatelné, že by daný subjekt finančně benefitoval z ruské války proti Ukrajině nebo ji třeba veřejně podporoval,“ sdělil mluvčí resortu zahraničí Daniel Drake.
„Úroveň citlivosti z hlediska porušování územní celistvosti Ukrajiny je bohužel jiná na Ukrajině než u nás. Ale není pochyb o tom, že je to reálný problém a že to je něco, co by mělo české úřady zajímat,“ míní Havlíček.
Zákazníkům osloveným ČT přímo v prodejně pozadí firmy nevadilo. „A proč by mi to mělo vadit? Lidé jezdí nakupovat do Polska, tak my chodíme levně sem,“ sdělil jeden ze zákazníků. Další obchod chtějí vyzkoušet.
Komunikace není možná
V tuzemsku obchody provozuje firma Torgretail CZ. Komunikovat s ní není v podstatě možné. Má jen facebookovou stránku, odkaz na web vede na stránky v litevštině. Na zprávy zaslané do datové schránky a na e-mail, který sama společnost uvádí na Facebooku, nepřišla žádná odpověď a štáb ČT nepochodil ani v jejím oficiálním sídle.
Provozovatel obchodů Mere sídlí v obřím kancelářském komplexu v pražských Stodůlkách. Jeho kancelář štáb sice našel, nikoho v ní ale nezastihl.
Společníky české firmy Torgretail CZ byli od jejího založení bratři Sergej a Andrej Šnajdrovi i jejich otec Ivan a několik jejich ruských obchodních partnerů. Andrej firmu spoluvlastní dosud, v českém obchodním rejstříku má zapsanou adresu na Maltě.
Jednatelem, který má trvalý pobyt v Praze, je Rus Alexej Bredychin. Podnikatel stejného jména, dokonce i se shodným středním jménem – Viktorovič – je také na ukrajinském sankčním seznamu, nesouhlasí ale datum narození. Nelze tak s jistotou říct, zda jde o tutéž osobu.
Reportéry ČT také zajímalo, kdo ruským oligarchům pronajímá v Česku obchodní prostory. Majitele objektů ale nic nespojuje, jsou to místní firmy či fyzické osoby v jednotlivých městech bez viditelných vazeb na Rusko nebo tamní podnikatelskou sféru. Prostory supermarketu v Příbrami například paradoxně pronajal místní developer a majitel stavební firmy Jurij Kostjak, který pochází z Ukrajiny.
Obchod v Příbrami patří na rozdíl od nového jihlavského k těm, které tu ruský řetězec otevřel hned na začátku svého působení. „Nájem nejde ukončit. Šlo by to, ale s nějakými obrovskými sankcemi,“ tvrdí Kostjak.
„Problém trvá dodnes“
Řetězec sází hlavně, nebo spíš výlučně, na nízké ceny. S kulturou prodeje si moc hlavu neláme. Zboží nabízí přímo z palet a výrobních balení. Většinou jde o produkty z východních zemí – z Pobaltí, Polska, Balkánu či Ukrajiny. Občas se najde něco i přímo z Ruska, ale jsou to spíš výjimky.
„Je patrné, že Česká republika se nikdy nedokázala vypořádat s tím, že v naší zemi je opravdu obrovské množství ruských ekonomických subjektů. Mluví se o více než deseti tisících podniků, které jsou vlastněny Rusy,“ sděluje Havlíček.
„Ten problém tady existuje od revoluce až dodnes,“ souhlasí mluvčí resortu zahraničí Drake. „Česko se s ním možná podle některých názorů nebylo schopno úplně vypořádat, nicméně to není vlastně prostor pro ministerstvo zahraničí, pro sankce. Sankce mají být odstrašujícím efektem pro někoho, kdo páchá zločiny proti lidskosti, například typicky někdo, kdo mučí vězně v ruském gulagu, aby nemohl přijet do Česka a nakupovat do Pařížské (ulice v Praze),“ dodává.
V Rusku čelí řetězec od začátku roku hygienickým a daňovým prověrkám, některé obchody tak musely zavřít. Jaké má ambice v Česku, a zda se mu je podaří naplnit, se ukáže. Roky 2021 až 2023 pro něj podle účetních závěrek skončily ztrátou. A musí nejspíš počítat i s tím, že případná čím dál viditelnější expanze v tuzemsku bude narážet také na čím dál silnější odpor.
Jako třeba u jedné ukrajinské zákaznice příbramského supermarketu, která si mylně myslela, že patří Ukrajincům. „Jestli je to ruská firma, tak už tam nic nakupovat nebudu. Velmi mi ublížili, i mojí rodině. Měla jsem dva domy a o všechno jsem přišla,“ svěřila se zákaznice štábu ČT.
