Ženy získaly v letošních komunálních volbách historicky nejvíc mandátů. V celém Česku obsadily 30,2 procenta zastupitelských křesel, což je o 1,2 procentního bodu víc než před čtyřmi lety. Někde sestavily dokonce čistě ženské kandidátky. Přesto některé obce zůstávají zcela bez zastupitelek. Podle odborníků ženám vstup do politiky komplikuje mimo jiné náročné slaďování rodinného, pracovního a politického života. Důvodů jejich nižšího zastoupení je ale víc.
Dita Novotná letos v komunálních volbách v Bohdalicích-Pavlovicích na Vyškovsku kandidovala za uskupení Maminky pro obec. Spolu s dalšími čtyřmi ženami sestavila čistě ženskou kandidátku. A to záměrně. „V našem zastupitelstvu po léta nejsou ženy vyjma opravdu sporadických případů v počtu jedna až dvě ženy maximálně, jinak je to čistě pánská záležitost,“ řekla. Maminky pro obec získaly přes sedm procent hlasů. Na mandát to ale nestačilo.
Z celkem šestnácti žen, které v obci kandidovaly napříč politickým spektrem, neuspěla ani jedna. Také v dalším volebním období proto bude mít obec jedenáct zastupitelů a žádnou zastupitelku.
Čistě ženskou kandidátku s jednadvaceti novými tvářemi měli na výběr také voliči ve Strážnici na Hodonínsku. Ženy získaly tři mandáty. Zvolená zastupitelka Kristýna Pražáková (Žijeme TU!) to považuje za velký úspěch. „Na to, že jsme byly strana složená z neznámých tváří pro Strážničany. Byly jsme jenom ženy, což vyvolalo určitou kontroverzi. Setkaly jsme se i s různými názory, kdy nás posílali třeba k plotně,“ poznamenala Pražáková.
Ženy na kandidátkách stále zůstávají v pozadí
V Jihomoravském a Zlínském kraji získaly ženy zhruba 28 procent všech zastupitelských křesel. Jejich zastoupení se tak oproti minulým komunálním volbám zvýšilo. V celém Česku obsadily 30,2 procenta zastupitelských křesel, což je o 1,2 procentního bodu víc.
„Víme, že strany mají tendenci ženy umísťovat na nižší místa na kandidátních listinách. Čili i když už se na kandidátní listinu dostanou, tak mají nižší šanci na zvolení,“ okomentovala politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Hrbková. Čistě ženské kandidátky podle ní mohou nejen zvýšit zastoupení žen v politice, ale také přimět ostatní strany, aby do voleb zapojovaly více žen.
I při postupném nárůstu podílu žen v zastupitelstvech je Česká republika podle Hrbkové stále pod průměrem Evropské unie. „Na špici v zastoupení žen v lokálních zastupitelských sborech jsou státy jako Finsko, Švédsko, Francie, Španělsko, které mají kolem čtyřiceti pěti, čtyřiceti dvou procent zastupitelek,“ poznamenala.
Podle socioložky a zakladatelky Institutu LibuShe Lenky Simerské je rostoucí podíl žen v obecních zastupitelstvech sice důvodem k radosti, tempo změn je ale příliš pomalé. „Je to zhruba jeden procentní bod za volební období. Kdyby to tak pokračovalo, polovinu zastupitelů by ženy tvořily až kolem roku 2090,“ uvedla Simerská.
Rozdíl mezi podílem kandidujících a zvolených žen se podle ní za posledních dvacet let nezmenšil. „Stále je to kolem pěti bodů. Ženy kandidují čím dál častěji, letos tvořily 35 procent kandidátů. Do zastupitelstva se ale pořád dostávají méně často než muži: ze sta kandidátek uspěje zhruba dvacet osm, ze sta kandidátů třicet pět,“ poznamenala.
Překážky při sestavování kandidátek
Voliči podle Simerské ženy podporují. Překážky ale vznikají už při sestavování kandidátních listin. „Kandidátky obvykle skládají lidé, kteří už v politice jsou, a to jsou převážně muži. Přední místa často automaticky dostávají ti, kdo už zastupitelem byli, a tím se současný stav udržuje,“ vysvětlila.
Ženy podle ní navíc častěji zajišťují péči o rodinu, a mají tak méně času na politickou činnost a dlouhá večerní jednání. „Nemusí jít o zlý úmysl, ale o setrvačnost systému. Ženy se navíc často nechtějí sebeprezentovat a prosazovat, mají za to, že jejich dobrá práce a zájem je vidět,“ uvedla.
Velká města a malé obce
Podle výzkumu Institutu LibuShe stojí ženy v čele vítězných kandidátek výrazně méně často ve velkých městech než v malých obcích. V obcích do dvou set obyvatel vede vítěznou kandidátku žena ve čtyřiatřiceti procentech případů, ve městech nad padesát tisíc obyvatel jen v patnácti procentech. Samotný podíl zastupitelek se přitom mezi malými a velkými sídly příliš neliší. Pohybuje se kolem 28 až 30 procent.
„Ženy se tedy do městských zastupitelstev dostanou. Na samý vrchol ale dosáhnou mnohem méně často. Ve velkých městech je vrcholná komunální politika profesionální a placená, je o ni větší boj a víc o ní rozhodují stranické struktury. Je to zároveň mocenská pozice a tam je konkurence nejostřejší,“ poznamenala Simerská.
Cílené oslovování a mentoring
Nejrychlejší změnu by podle ní přineslo, kdyby ženy dostávaly více volitelných míst na kandidátních listinách, například v jejich čele nebo střídavě mezi prvními pěti kandidáty. „Voliči už ukázali, že ženy podpoří,“ poznamenala.
Pomoci podle Simerské může také cílené oslovování žen, mentoring a vzájemné propojování. „Mnoho schopných žen o kandidatuře vůbec neuvažuje, dokud je někdo neosloví. Důležité jsou i podmínky výkonu funkce: termíny jednání slučitelné s péčí o rodinu, férová odměna a ochrana před nenávistí na internetu,“ uzavřela.
