Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.

Údaj se vypočítává jako rozdíl mezi průměrnou teplotou očekávanou pro dané datum v určité oblasti a teplotou, která byla nakonec naměřena. Tento rozdíl v pondělí dosáhl v průměru 5,2 stupně Celsia v severozápadní části Středozemního moře, která se rozprostírá především v oblasti severně od Baleárských ostrovů po Korsiku a Sardinii na východě.

„Pokud spočítáme průměrnou intenzitu, dostaneme 5,2 stupně. A pokud provedeme stejný výpočet pro ostatní roky, vidíme, že se jedná o rekord,“ uvedl výzkumník Justino Martínez. „Tento rekord z velké části způsobila vlna veder, kterou Evropa právě zažila. Průměrná hodnota této vlny je z hlediska intenzity vyšší než jakýkoli jiný průměr, který jsme dosud zaznamenali,“ dodal.

Tato mořská vlna veder začala po silném vedru, které už několik dní sužuje řadu evropských zemí. „Vlna atmosférického tepla, která pokrývala Francii a celou střední Evropu, při přechodu k Středozemnímu moři zasáhla celou jeho severozápadní část,“ řekl Martínez s tím, že jiné oblasti moře byly zasaženy mnohem méně.

Tepleji ve Středomoří v dějinách měření nebylo

V severozápadní části Středomoří zatím tyto vrcholy intenzity překonaly hodnoty zaznamenané po vlně veder v Evropě v roce 2003, jež sice trvala mnohem déle, ale léto ještě zdaleka neskončilo, podotkl výzkumník.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že od 21. června bylo v Evropě zaznamenáno přes třináct set úmrtí navíc, což lze připsat vlně veder. Ta je nejintenzivnější v evropských dějinách, dodali vědci s tím, že by v tomto ročním období nebyla možná, kdyby nedošlo ke klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.