Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.

Údaj se vypočítává jako rozdíl mezi průměrnou teplotou očekávanou pro dané datum v určité oblasti a teplotou, která byla nakonec naměřena. Tento rozdíl v pondělí dosáhl v průměru 5,2 stupně Celsia v severozápadní části Středozemního moře, která se rozprostírá především v oblasti severně od Baleárských ostrovů po Korsiku a Sardinii na východě.

„Pokud spočítáme průměrnou intenzitu, dostaneme 5,2 stupně. A pokud provedeme stejný výpočet pro ostatní roky, vidíme, že se jedná o rekord,“ uvedl výzkumník Justino Martínez. „Tento rekord z velké části způsobila vlna veder, kterou Evropa právě zažila. Průměrná hodnota této vlny je z hlediska intenzity vyšší než jakýkoli jiný průměr, který jsme dosud zaznamenali,“ dodal.

Tato mořská vlna veder začala po silném vedru, které už několik dní sužuje řadu evropských zemí. „Vlna atmosférického tepla, která pokrývala Francii a celou střední Evropu, při přechodu k Středozemnímu moři zasáhla celou jeho severozápadní část,“ řekl Martínez s tím, že jiné oblasti moře byly zasaženy mnohem méně.

Tepleji ve Středomoří v dějinách měření nebylo

V severozápadní části Středomoří zatím tyto vrcholy intenzity překonaly hodnoty zaznamenané po vlně veder v Evropě v roce 2003, jež sice trvala mnohem déle, ale léto ještě zdaleka neskončilo, podotkl výzkumník.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že od 21. června bylo v Evropě zaznamenáno přes třináct set úmrtí navíc, což lze připsat vlně veder. Ta je nejintenzivnější v evropských dějinách, dodali vědci s tím, že by v tomto ročním období nebyla možná, kdyby nedošlo ke klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.