Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
Situace, při níž do střední Evropy proudí od jihozápadu tropický vzduch z Afriky, je pro vznik veder v této části Evropy podle odborníka poměrně typická. Takové meteorologické podmínky se v minulosti objevovaly také, teď se ale prodlužuje období, ve kterém mohou nastat. Letos navíc vlna veder přišla už ve třetí červnové dekádě, tedy v době kolem letního slunovratu, kdy jsou dny nejdelší a množství dopadajícího slunečního záření dosahuje vysokých hodnot, uvedl odborník.
Kombinace těchto faktorů podle Lehnerta přispěla k rekordním teplotám. „Máme k dispozici řadu studií, které prokazatelně dokazují, že intenzita a délka trvání vln veder oproti konci dvacátého století ve střední Evropě vzrostla a tento trend bude v dalších letech s vysokou pravděpodobností pokračovat,“ uvedl geograf.
Ohrožení jsou lidé i zvířata
Extrémní teploty mají podle něj významné zdravotní i ekologické dopady. Horké vlny jsou spojeny s vyšším počtem hospitalizací i zvýšenou úmrtností. Nejvíce ohroženi jsou senioři a lidé s kardiovaskulárními či respiračními onemocněními, rizika se však týkají také dětí. Ty se pohybují blíže rozpálenému povrchu, dýchají teplejší vzduch a mohou se popálit o přehřáté herní prvky na dětských hřištích. Podobná rizika hrozí také psům při venčení během nejteplejší části dne. Stres z vysokých teplot podle Lehnerta dopadá i na hospodářská zvířata.
Podle odborníka se lidský organismus dokáže na vyšší teploty postupně adaptovat, samotná fyziologická přizpůsobivost však nestačí. Připomíná, že země jižní Evropy mají architekturu i veřejný prostor přizpůsobené teplejšímu klimatu dlouhodobě. Česká města proto budou muset hledat vlastní adaptační opatření. „Klimatizace by měla být ideálně doplněna kvalitní izolací budovy a solárními panely, které pokryjí spotřebu energie,“ míní odborník. Ve veřejném prostoru doporučuje promyšlené využívání zeleně a vodních prvků.
Významnou roli hraje také kombinace takzvané zelené a modré infrastruktury. Pro některá veřejná prostranství nebo dětská hřiště mohou pomoci stínicí plachty, které lze mimo letní sezonu demontovat, na náměstích se jako účinné opatření osvědčují vodní trysky nebo fontány zabudované do povrchu.
Výhled počasí podle klimatologických modelů naznačuje, že letošní léto bude teplotně nadprůměrné. Červenec a srpen by měly být podle současných předpokladů srážkově normální až mírně podnormální. „Je tedy poměrně pravděpodobné, že současná vlna veder nebyla letos tou poslední,“ řekl Lehnert. Modely podle něj již nyní naznačují možnost návratu velmi vysokých teplot na přelomu první a druhé červencové dekády. Vyšší teploty zároveň zvýší výpar vody z krajiny, což může zejména v nížinách dále prohloubit riziko půdního sucha.
