Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
Počet obětí veder se v týdnu s obzvláště horkými dny, tedy od 22. do 28. června, zvýšil o 4310, vyplývá z posledních dvou zpráv RKI o úmrtnosti způsobené horkem. Od dubna do 21. června dle odhadů zemřelo kvůli horku 810 lidí, přičemž většina z těchto úmrtí připadá na týden od 15. do 21. června. I letos se jednalo převážně o seniory – do 28. června kvůli vedrům zemřelo zhruba 2950 lidí starších 85 let, 1320 osob ve věku od 75 do 84 let, 550 lidí ve věkové skupině 65 až 74 let a tři sta osob mladších 65 let.
Odhadovaná hodnota 5100 obětí už v polovině roku výrazně převyšuje hodnoty za celé předchozí roky – v letech 2023 až 2025 v zemi bylo ročně zaznamenáno průměrně 2900 úmrtí způsobených horkem.
Dopady extrémních veder se mohou ještě zvýšit
Ve většině případů šlo o kombinaci vystavení se horku a už existujících onemocnění, proto se horko na úmrtním listu obvykle neuvádí jako základní příčina smrti, podotkl RKI. Dopady extrémních veder by ale podle jeho údajů mohly být dokonce ještě větší, než vyplývá z jeho modelu. Podle německého statistického úřadu činila nadměrná úmrtnost v horkém týdnu od 22. do 28. června 6800 případů. Způsob výpočtů se však liší, podotkla DPA.
Čísla za posledních devět týdnů mohou být dle RKI ještě ovlivněna dodatečnými hlášeními. Rozpětí odhadů je vysoké: pro období od dubna do 28. června se pohybuje mezi 4410 a 5850 úmrtími způsobenými horkem. Údaje institutu navíc naznačují, že umírá více žen než mužů, což lze přičíst jejich vysokému podílu ve starších věkových skupinách.
Další západoevropskou zemí, která byla vlnou veder zvlášť tvrdě zasažena, je Francie. Na vysokém počtu obětí se zde podílí i nižší míra využívání klimatizace.
Letošní červen byl v Německu s průměrnou teplotou 19,5 stupně Celsia druhým nejteplejším od začátku měření, teplejší byl pouze v roce 2019. Dosud nejteplejší byla nicméně noc z letošního 27. na 28. června. Kvůli vlně veder bylo na konci června také několikrát více než 41 stupňů a 27. června byla hranice 40 stupňů překonána na 46 stanicích po celé zemi, shrnula Německá meteorologická služba.
Svým dílem do skládání obrazu letošní vlny veder přispěla i meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Informovala, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
Copernicus: Projevily se vysoké teploty mořské hladiny
Teploty se podle služby šplhaly k rekordním hodnotám, k čemuž přispívaly nejvyšší teploty mořské hladiny naměřené v tomto ročním období. Evropu v červnu zasáhla vlna veder, která na řadě míst přinesla absolutní teplotní rekordy – výjimkou nebylo ani Česko.
Průměrná teplota nad evropskou pevninou letos v červnu byla druhá nejvyšší v historii měření za daný měsíc, činila 19,14 stupně Celsia, což je o 1,78 stupně Celsia více než průměr za daný měsíc z let 1991 až 2020, upřesnil Copernicus v tiskové zprávě. Teplejší byl podle meteorologické služby pouze červen před sedmi lety.
Západní Evropa zažila nejteplejší červen v historii měření s průměrnou teplotou 20,74 stupně Celsia, což je o 3,05 stupně Celsia více než průměr za červny z let 1991 až 2020, upozornil Copernicus. Padl tím podle něj předchozí rekord z června 2025.
Globálně byl uplynulý červen druhým nejteplejším tímto měsícem v historii měření, průměrná teplota vzduchu byla 16,54 stupně Celsia, což je o 0,56 stupně Celsia více než průměr z let 1991 až 2020 za daný měsíc, zmínila rovněž unijní služba. Vyšší teploty svět v tomto měsíci podle ní zaznamenal jen v roce 2024.
Meteorologové dodali, že průměrná teplota mořské hladiny v oceánech – s výjimkou vod v Arktidě a v Antarktidě – byla v červnu nejvyšší v historii měření pro daný měsíc, činila 20,86 stupně Celsia.
