Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.

Diskuze o covidových vakcínách neberou konce – pět let od začátku pandemie této nemoci se stále objevují o očkování proti covidu dezinformace, nepravdivé a zavádějící informace až lži. Různí aktivisté vystupující proti očkování například tvrdí, že vakcíny na bázi mRNA způsobují epidemii nádorových onemocnění, kterou tito lidé označují za „turborakovinu“.

Problém je, že většině lidí, kteří chtějí získat ucelený pohled na dlouhodobá i krátkodobá rizika očkování, chybí jednotné a ucelené informace. Existují totiž stovky studií, které se věnují desítkám menších aspektů vakcinace – ale stále není moc opravdu velkých, rozsáhlých a přitom kvalitních výzkumů, které by na celé populaci nějaké země analyzovaly rozsáhlá data a podaly jasnou, silnou a vypovídající zprávu o tom, jestli si lidé mohou být jistí tím, že vakcíny na principu mRNA jsou pro ně a jejich blízké bezpečné.

Teď přesně taková studie vznikla ve Francii. Vytvořila ji epidemiologická skupina Epi-Phare, která není na výrobce vakcín nijak navázaná – naopak je její součástí provozovatel francouzského systému zdravotního pojištění, který musí dohlížet na to, aby každé vynaložené euro mělo svůj smysl a aby farmaceutický průmysl nezneužíval veřejné finance. Výsledky se dají shrnout jednoduše – slovy autorů: „Vakcíny na bázi messengerové RNA (mRNA) proti covidu-19 nezvyšují dlouhodobé riziko úmrtí z jakékoli příčiny.“

Obří výzkum

Tým vyhodnotil data od téměř třiceti milionů dospělých ve věku 18 až 59 let v letech 2021 až 2025. Soustředil se tedy na všechny dospělé, nikoliv ale na seniory, kteří od začátku hromadného očkování dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu. Ze třiceti milionů zahrnutých lidí jich asi 23 milionů bylo očkovaných, zbylí nikoli. Platí přitom, že drtivá většina podaných dávek byly mRNA vakcíny, které vyrobily společnosti Pfizer nebo Moderna.

Údaje pocházely z francouzského zdravotnického systému, konkrétně z doby mezi květnem 2021 a letošním březnem. Vědci současně vytvořili pravidla, která měla omezit vliv nejrůznějších potenciálně zavádějících faktorů, celkem jich vyhodnocovali asi čtyři desítky – přesně 41. Výsledky mohou být samozřejmě stále jistým způsobem deformované, ale o tom více až později.

Žádný nárůst úmrtnosti

Základním závěrem rozsáhlé práce je, že očkovaní lidé neumírají více než neočkovaní. Během čtyř let po první dávce vakcíny zemřelo z jakékoli příčiny 0,4 procenta očkovaných osob. Mezi neočkovanými lidmi to bylo 0,6 procenta, což znamená, že celková úmrtnost v této skupině byla přibližně o polovinu vyšší.

„S velkou jistotou můžeme říci, že po očkování proti covidu nedochází ke zvýšení rizika úmrtnosti,“ uvedl pro francouzská média, konkrétně pro deník Le Monde, ředitel Epi-Phare Mahmoud Zureik, který studii vedl.

Cílem vakcín je ale především to, aby chránily před nějakou konkrétní nemocí. Tou byl v tomto případě covid-19, respektive virus SARS-CoV-2, který tuto nemoc způsobuje. A tady data ukázala, že očkovaní lidé měli o 74 procent nižší riziko úmrtí na vážný průběh nemoci covid-19.

Dlouhodobé a krátkodobé dopady

Na studii je důležité to, že se věnovala nejen krátkodobým dopadům vakcinace, ale i těm dlouhodobějším. „Měli jsme solidní přehled o krátkodobém poměru přínosů a rizik vakcín proti covidu; jejich dlouhodobý přínos ale nikdy nebyl studován,“ uvádí se v dokumentu.

Vědci mají o krátkodobějších dopadech poměrně dobré informace, ale s těmi dlouhodobějšími je to pochopitelně horší. Nejvíce vedlejších účinků se u vakcinace totiž obecně (a logicky) objevuje krátce po vpichu očkovací látky, protože v té době tělo reaguje na obsah injekce. Vědci ale samozřejmě sledují i dlouhodobé dopady, kdyby se případně objevily nějaké větší problémy.

To se ale u mRNA vakcín proti covidu nepotvrdilo. Závažné vedlejší účinky jsou u nich vzácné a souvisejí hlavně s kardiovaskulárními problémy, jako je myokarditida nebo perikarditida – o tom se ale psalo už v roce 2021. Studie uvádí, že tyto vedlejší účinky sice existují, ale nezpochybňují hodnotu očkování pro většinu věkových skupin. Zde je důležité připomenout, že Francie přesto – právě v obavě z dopadů těchto vzácných vedlejších účinků – nedoporučila vakcínu Moderna pro mladé dospělé.

„Turborakovina“

Odpůrci očkování často argumentují tím, že vakcíny způsobují extrémně rychlé bujení nádorů, což označují jako „turborakovinu“. A tvrdí to navzdory tomu, že učebnice medicíny ani odborné časopisy tento termín vůbec neznají.

V této studii se ukázalo, že výskyt nádorů u očkovaných dospělých je 769 na jeden milion. U neočkovaných je tento poměr 853 na každý milion. Jinými slovy – u očkovaných dospělých byla pravděpodobnost diagnózy rakoviny o 15 procent nižší než u těch, kteří vakcínu nedostali.

Zároveň ale nelze říci, že vakcína proti covidu chrání před rakovinou. Rozdíl mezi očkovanou a neočkovanou skupinou totiž sice opravdu může vyplývat z ochranných účinků vakcín, ale může také odrážet demografické a sociální rozdíly, jako je věk nebo socioekonomické zázemí.

Vědci se snažili zohlednit všechny tyto různé faktory, které by mohly způsobit zavádějící interpretaci shromážděných dat.

Možné matoucí faktory

Jedním z faktorů, který vědci sledují a nemohou ho úplně jednoduše vyřadit, je takzvaný efekt zdravého očkovaného. Říká, že osoby, které se nechají očkovat, mohou být obecně zdravější a mít jiný zdravotní a sociální profil než ti, kdo se neočkují – takoví lidé se obecně lépe starají o své zdraví, mají pravidelné kontakty se zdravotním systémem. A to může samo o sobě snižovat riziko úmrtí, nezávisle na vakcíně. To může vést k přeceňování ochranného efektu očkování. S tím souvisí další zkreslení, kdy se lidé se špatným zdravotním stavem vakcinaci naopak spíše vyhýbají.

Tyto faktory by mohly hrát i roli u části pozorovaných pozitivních dopadů. Tato studie byla ale natolik robustní, že by mohla i vliv těchto možných faktorů vyloučit.

Autoři práce rovněž poznamenávají, že očkovaní jedinci v jejich studii byli obecně starší a měli tendenci trpět více komorbiditami, jako je obezita a chronická onemocnění, která jsou obvykle spojena se zvýšeným rizikem úmrtí. Rozdílné výsledky lze dle nich částečně vysvětlit tím, že očkované osoby bývají socioekonomicky lépe situované.

Jinými slovy – výsledek neukazuje přímou kauzalitu, ale silnou korelaci. U tak rozsáhlé populace a s tolika proměnnými sice korelace může být robustní, ale metodologická omezení zde budou vždycky.

Závěry

„Tato studie pomáhá ukončit šíření dezinformací o mRNA vakcínách,“ řekl hlavní autor práce Mahmoud Zureik deníku Le Monde. „Tím, že jsme poskytli důkazy o neexistenci dlouhodobých rizik, pomáháme posílit důvěru v tyto vakcíny, ale i ty, které budou vyvinuty pro jiné viry a nemoci,“ věří.

Znamená to, že  pokud by vakcíny opravdu způsobovaly nějaké rozsáhlé skryté vlny infarktů, rakoviny a dalších zásadních zdravotních problémů, v takto detailních a současně rozsáhlých datech by to bylo nutně vidět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 4 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 5 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 8 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...