Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.

Diskuze o covidových vakcínách neberou konce – pět let od začátku pandemie této nemoci se stále objevují o očkování proti covidu dezinformace, nepravdivé a zavádějící informace až lži. Různí aktivisté vystupující proti očkování například tvrdí, že vakcíny na bázi mRNA způsobují epidemii nádorových onemocnění, kterou tito lidé označují za „turborakovinu“.

Problém je, že většině lidí, kteří chtějí získat ucelený pohled na dlouhodobá i krátkodobá rizika očkování, chybí jednotné a ucelené informace. Existují totiž stovky studií, které se věnují desítkám menších aspektů vakcinace – ale stále není moc opravdu velkých, rozsáhlých a přitom kvalitních výzkumů, které by na celé populaci nějaké země analyzovaly rozsáhlá data a podaly jasnou, silnou a vypovídající zprávu o tom, jestli si lidé mohou být jistí tím, že vakcíny na principu mRNA jsou pro ně a jejich blízké bezpečné.

Teď přesně taková studie vznikla ve Francii. Vytvořila ji epidemiologická skupina Epi-Phare, která není na výrobce vakcín nijak navázaná – naopak je její součástí provozovatel francouzského systému zdravotního pojištění, který musí dohlížet na to, aby každé vynaložené euro mělo svůj smysl a aby farmaceutický průmysl nezneužíval veřejné finance. Výsledky se dají shrnout jednoduše – slovy autorů: „Vakcíny na bázi messengerové RNA (mRNA) proti covidu-19 nezvyšují dlouhodobé riziko úmrtí z jakékoli příčiny.“

Obří výzkum

Tým vyhodnotil data od téměř třiceti milionů dospělých ve věku 18 až 59 let v letech 2021 až 2025. Soustředil se tedy na všechny dospělé, nikoliv ale na seniory, kteří od začátku hromadného očkování dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu. Ze třiceti milionů zahrnutých lidí jich asi 23 milionů bylo očkovaných, zbylí nikoli. Platí přitom, že drtivá většina podaných dávek byly mRNA vakcíny, které vyrobily společnosti Pfizer nebo Moderna.

Údaje pocházely z francouzského zdravotnického systému, konkrétně z doby mezi květnem 2021 a letošním březnem. Vědci současně vytvořili pravidla, která měla omezit vliv nejrůznějších potenciálně zavádějících faktorů, celkem jich vyhodnocovali asi čtyři desítky – přesně 41. Výsledky mohou být samozřejmě stále jistým způsobem deformované, ale o tom více až později.

Žádný nárůst úmrtnosti

Základním závěrem rozsáhlé práce je, že očkovaní lidé neumírají více než neočkovaní. Během čtyř let po první dávce vakcíny zemřelo z jakékoli příčiny 0,4 procenta očkovaných osob. Mezi neočkovanými lidmi to bylo 0,6 procenta, což znamená, že celková úmrtnost v této skupině byla přibližně o polovinu vyšší.

„S velkou jistotou můžeme říci, že po očkování proti covidu nedochází ke zvýšení rizika úmrtnosti,“ uvedl pro francouzská média, konkrétně pro deník Le Monde, ředitel Epi-Phare Mahmoud Zureik, který studii vedl.

Cílem vakcín je ale především to, aby chránily před nějakou konkrétní nemocí. Tou byl v tomto případě covid-19, respektive virus SARS-CoV-2, který tuto nemoc způsobuje. A tady data ukázala, že očkovaní lidé měli o 74 procent nižší riziko úmrtí na vážný průběh nemoci covid-19.

Dlouhodobé a krátkodobé dopady

Na studii je důležité to, že se věnovala nejen krátkodobým dopadům vakcinace, ale i těm dlouhodobějším. „Měli jsme solidní přehled o krátkodobém poměru přínosů a rizik vakcín proti covidu; jejich dlouhodobý přínos ale nikdy nebyl studován,“ uvádí se v dokumentu.

Vědci mají o krátkodobějších dopadech poměrně dobré informace, ale s těmi dlouhodobějšími je to pochopitelně horší. Nejvíce vedlejších účinků se u vakcinace totiž obecně (a logicky) objevuje krátce po vpichu očkovací látky, protože v té době tělo reaguje na obsah injekce. Vědci ale samozřejmě sledují i dlouhodobé dopady, kdyby se případně objevily nějaké větší problémy.

To se ale u mRNA vakcín proti covidu nepotvrdilo. Závažné vedlejší účinky jsou u nich vzácné a souvisejí hlavně s kardiovaskulárními problémy, jako je myokarditida nebo perikarditida – o tom se ale psalo už v roce 2021. Studie uvádí, že tyto vedlejší účinky sice existují, ale nezpochybňují hodnotu očkování pro většinu věkových skupin. Zde je důležité připomenout, že Francie přesto – právě v obavě z dopadů těchto vzácných vedlejších účinků – nedoporučila vakcínu Moderna pro mladé dospělé.

„Turborakovina“

Odpůrci očkování často argumentují tím, že vakcíny způsobují extrémně rychlé bujení nádorů, což označují jako „turborakovinu“. A tvrdí to navzdory tomu, že učebnice medicíny ani odborné časopisy tento termín vůbec neznají.

V této studii se ukázalo, že výskyt nádorů u očkovaných dospělých je 769 na jeden milion. U neočkovaných je tento poměr 853 na každý milion. Jinými slovy – u očkovaných dospělých byla pravděpodobnost diagnózy rakoviny o 15 procent nižší než u těch, kteří vakcínu nedostali.

Zároveň ale nelze říci, že vakcína proti covidu chrání před rakovinou. Rozdíl mezi očkovanou a neočkovanou skupinou totiž sice opravdu může vyplývat z ochranných účinků vakcín, ale může také odrážet demografické a sociální rozdíly, jako je věk nebo socioekonomické zázemí.

Vědci se snažili zohlednit všechny tyto různé faktory, které by mohly způsobit zavádějící interpretaci shromážděných dat.

Možné matoucí faktory

Jedním z faktorů, který vědci sledují a nemohou ho úplně jednoduše vyřadit, je takzvaný efekt zdravého očkovaného. Říká, že osoby, které se nechají očkovat, mohou být obecně zdravější a mít jiný zdravotní a sociální profil než ti, kdo se neočkují – takoví lidé se obecně lépe starají o své zdraví, mají pravidelné kontakty se zdravotním systémem. A to může samo o sobě snižovat riziko úmrtí, nezávisle na vakcíně. To může vést k přeceňování ochranného efektu očkování. S tím souvisí další zkreslení, kdy se lidé se špatným zdravotním stavem vakcinaci naopak spíše vyhýbají.

Tyto faktory by mohly hrát i roli u části pozorovaných pozitivních dopadů. Tato studie byla ale natolik robustní, že by mohla i vliv těchto možných faktorů vyloučit.

Autoři práce rovněž poznamenávají, že očkovaní jedinci v jejich studii byli obecně starší a měli tendenci trpět více komorbiditami, jako je obezita a chronická onemocnění, která jsou obvykle spojena se zvýšeným rizikem úmrtí. Rozdílné výsledky lze dle nich částečně vysvětlit tím, že očkované osoby bývají socioekonomicky lépe situované.

Jinými slovy – výsledek neukazuje přímou kauzalitu, ale silnou korelaci. U tak rozsáhlé populace a s tolika proměnnými sice korelace může být robustní, ale metodologická omezení zde budou vždycky.

Závěry

„Tato studie pomáhá ukončit šíření dezinformací o mRNA vakcínách,“ řekl hlavní autor práce Mahmoud Zureik deníku Le Monde. „Tím, že jsme poskytli důkazy o neexistenci dlouhodobých rizik, pomáháme posílit důvěru v tyto vakcíny, ale i ty, které budou vyvinuty pro jiné viry a nemoci,“ věří.

Znamená to, že  pokud by vakcíny opravdu způsobovaly nějaké rozsáhlé skryté vlny infarktů, rakoviny a dalších zásadních zdravotních problémů, v takto detailních a současně rozsáhlých datech by to bylo nutně vidět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...