Vědci prozkoumali muže, který absolvoval 217 očkování proti covidu. Nenašli u něj ani jediný zdravotní problém

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly. Tým výzkumníků z univerzity Friedricha Alexandera v bavorském Erlangenu zkoumal vzorky mužovy krve během několika let. Zjistil, že jeho imunitní systém nejenže fungoval zcela normálně, ale některé obranné buňky a protilátky proti viru SARS-CoV-2 byly výrazně častější než u lidí, kteří dostali standardní tři očkování. Do té doby nebylo jasné, jak se podobné „hyperočkování“, jak to vědecká skupina nazvala, na lidském imunitním systému projeví.

Muž se nechal 217krát naočkovat z osobních důvodů. Pro všechny tyto vakcinace nejsou důkazy jiné než jeho vyjádření; úřady potvrdily „jenom“ 134 z nich – i tak jde o člověka, který má zdaleka nejvíce očkování na světě. „Kontaktovali jsme ho a pozvali, aby se podrobil různým testům v Erlangenu. O náš výzkum projevil velký zájem,“ uvedl Kilian Schober z Ústavu mikrobiologie na univerzitě v Erlangenu.

Hyperočkování nijak neuškodilo

Výsledek studie ukázal, že testovaný muž měl velké množství T-buněk proti nemoci covid-19. Jedná se o takzvané efektorové T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce, zabíjejí správně rozpoznané patogeny, a tak bojují proti virové infekci. Jejich počet byl u hyperočkovaného vyšší než u srovnávací skupiny osob očkovaných normálně, tedy trojkombinací vakcín. Vědci nedokázali u těchto efektorových T-buněk zjistit žádnou únavu, byly stejně účinné jako u normálně očkovaných osob.

„Celkově jsme nezjistili žádné známky slabší imunitní odpovědi, spíše naopak,“ řekl Schober. Navíc i údajné 217. očkování, které muž během studie podstoupil, mělo na jeho imunitní systém stále pozorovatelný dopad. Počet protilátek proti onemocnění covid-19 se v důsledku toho výrazně zvýšil.

„Náš testovaný subjekt byl očkován celkem osmi různými vakcínami, včetně různých dostupných mRNA vakcín,“ uvedl Schober. „Zjištění, že i přes tuto mimořádnou hypervakcinaci se nevyskytly žádné rozpoznatelné vedlejší účinky, odpovídá dobré obecné snášenlivosti těchto přípravků,“ dodal. Vědci ale zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ. Z těchto pozorovaných výsledků u jedince nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry nebo dokonce doporučení pro celou populaci.

Vakcinologická společnost i české ministerstvo zdravotnictví doporučují obnovovat očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je to jednou ročně podobně jako u chřipky na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
včera v 09:48

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.