Vědci prozkoumali muže, který absolvoval 217 očkování proti covidu. Nenašli u něj ani jediný zdravotní problém

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly. Tým výzkumníků z univerzity Friedricha Alexandera v bavorském Erlangenu zkoumal vzorky mužovy krve během několika let. Zjistil, že jeho imunitní systém nejenže fungoval zcela normálně, ale některé obranné buňky a protilátky proti viru SARS-CoV-2 byly výrazně častější než u lidí, kteří dostali standardní tři očkování. Do té doby nebylo jasné, jak se podobné „hyperočkování“, jak to vědecká skupina nazvala, na lidském imunitním systému projeví.

Muž se nechal 217krát naočkovat z osobních důvodů. Pro všechny tyto vakcinace nejsou důkazy jiné než jeho vyjádření; úřady potvrdily „jenom“ 134 z nich – i tak jde o člověka, který má zdaleka nejvíce očkování na světě. „Kontaktovali jsme ho a pozvali, aby se podrobil různým testům v Erlangenu. O náš výzkum projevil velký zájem,“ uvedl Kilian Schober z Ústavu mikrobiologie na univerzitě v Erlangenu.

Hyperočkování nijak neuškodilo

Výsledek studie ukázal, že testovaný muž měl velké množství T-buněk proti nemoci covid-19. Jedná se o takzvané efektorové T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce, zabíjejí správně rozpoznané patogeny, a tak bojují proti virové infekci. Jejich počet byl u hyperočkovaného vyšší než u srovnávací skupiny osob očkovaných normálně, tedy trojkombinací vakcín. Vědci nedokázali u těchto efektorových T-buněk zjistit žádnou únavu, byly stejně účinné jako u normálně očkovaných osob.

„Celkově jsme nezjistili žádné známky slabší imunitní odpovědi, spíše naopak,“ řekl Schober. Navíc i údajné 217. očkování, které muž během studie podstoupil, mělo na jeho imunitní systém stále pozorovatelný dopad. Počet protilátek proti onemocnění covid-19 se v důsledku toho výrazně zvýšil.

„Náš testovaný subjekt byl očkován celkem osmi různými vakcínami, včetně různých dostupných mRNA vakcín,“ uvedl Schober. „Zjištění, že i přes tuto mimořádnou hypervakcinaci se nevyskytly žádné rozpoznatelné vedlejší účinky, odpovídá dobré obecné snášenlivosti těchto přípravků,“ dodal. Vědci ale zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ. Z těchto pozorovaných výsledků u jedince nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry nebo dokonce doporučení pro celou populaci.

Vakcinologická společnost i české ministerstvo zdravotnictví doporučují obnovovat očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je to jednou ročně podobně jako u chřipky na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...