Vědci prozkoumali muže, který absolvoval 217 očkování proti covidu. Nenašli u něj ani jediný zdravotní problém

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly. Tým výzkumníků z univerzity Friedricha Alexandera v bavorském Erlangenu zkoumal vzorky mužovy krve během několika let. Zjistil, že jeho imunitní systém nejenže fungoval zcela normálně, ale některé obranné buňky a protilátky proti viru SARS-CoV-2 byly výrazně častější než u lidí, kteří dostali standardní tři očkování. Do té doby nebylo jasné, jak se podobné „hyperočkování“, jak to vědecká skupina nazvala, na lidském imunitním systému projeví.

Muž se nechal 217krát naočkovat z osobních důvodů. Pro všechny tyto vakcinace nejsou důkazy jiné než jeho vyjádření; úřady potvrdily „jenom“ 134 z nich – i tak jde o člověka, který má zdaleka nejvíce očkování na světě. „Kontaktovali jsme ho a pozvali, aby se podrobil různým testům v Erlangenu. O náš výzkum projevil velký zájem,“ uvedl Kilian Schober z Ústavu mikrobiologie na univerzitě v Erlangenu.

Hyperočkování nijak neuškodilo

Výsledek studie ukázal, že testovaný muž měl velké množství T-buněk proti nemoci covid-19. Jedná se o takzvané efektorové T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce, zabíjejí správně rozpoznané patogeny, a tak bojují proti virové infekci. Jejich počet byl u hyperočkovaného vyšší než u srovnávací skupiny osob očkovaných normálně, tedy trojkombinací vakcín. Vědci nedokázali u těchto efektorových T-buněk zjistit žádnou únavu, byly stejně účinné jako u normálně očkovaných osob.

„Celkově jsme nezjistili žádné známky slabší imunitní odpovědi, spíše naopak,“ řekl Schober. Navíc i údajné 217. očkování, které muž během studie podstoupil, mělo na jeho imunitní systém stále pozorovatelný dopad. Počet protilátek proti onemocnění covid-19 se v důsledku toho výrazně zvýšil.

„Náš testovaný subjekt byl očkován celkem osmi různými vakcínami, včetně různých dostupných mRNA vakcín,“ uvedl Schober. „Zjištění, že i přes tuto mimořádnou hypervakcinaci se nevyskytly žádné rozpoznatelné vedlejší účinky, odpovídá dobré obecné snášenlivosti těchto přípravků,“ dodal. Vědci ale zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ. Z těchto pozorovaných výsledků u jedince nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry nebo dokonce doporučení pro celou populaci.

Vakcinologická společnost i české ministerstvo zdravotnictví doporučují obnovovat očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je to jednou ročně podobně jako u chřipky na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 1 hhodinou

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 16 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...