Vědci prozkoumali muže, který absolvoval 217 očkování proti covidu. Nenašli u něj ani jediný zdravotní problém

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly. Tým výzkumníků z univerzity Friedricha Alexandera v bavorském Erlangenu zkoumal vzorky mužovy krve během několika let. Zjistil, že jeho imunitní systém nejenže fungoval zcela normálně, ale některé obranné buňky a protilátky proti viru SARS-CoV-2 byly výrazně častější než u lidí, kteří dostali standardní tři očkování. Do té doby nebylo jasné, jak se podobné „hyperočkování“, jak to vědecká skupina nazvala, na lidském imunitním systému projeví.

Muž se nechal 217krát naočkovat z osobních důvodů. Pro všechny tyto vakcinace nejsou důkazy jiné než jeho vyjádření; úřady potvrdily „jenom“ 134 z nich – i tak jde o člověka, který má zdaleka nejvíce očkování na světě. „Kontaktovali jsme ho a pozvali, aby se podrobil různým testům v Erlangenu. O náš výzkum projevil velký zájem,“ uvedl Kilian Schober z Ústavu mikrobiologie na univerzitě v Erlangenu.

Hyperočkování nijak neuškodilo

Výsledek studie ukázal, že testovaný muž měl velké množství T-buněk proti nemoci covid-19. Jedná se o takzvané efektorové T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce, zabíjejí správně rozpoznané patogeny, a tak bojují proti virové infekci. Jejich počet byl u hyperočkovaného vyšší než u srovnávací skupiny osob očkovaných normálně, tedy trojkombinací vakcín. Vědci nedokázali u těchto efektorových T-buněk zjistit žádnou únavu, byly stejně účinné jako u normálně očkovaných osob.

„Celkově jsme nezjistili žádné známky slabší imunitní odpovědi, spíše naopak,“ řekl Schober. Navíc i údajné 217. očkování, které muž během studie podstoupil, mělo na jeho imunitní systém stále pozorovatelný dopad. Počet protilátek proti onemocnění covid-19 se v důsledku toho výrazně zvýšil.

„Náš testovaný subjekt byl očkován celkem osmi různými vakcínami, včetně různých dostupných mRNA vakcín,“ uvedl Schober. „Zjištění, že i přes tuto mimořádnou hypervakcinaci se nevyskytly žádné rozpoznatelné vedlejší účinky, odpovídá dobré obecné snášenlivosti těchto přípravků,“ dodal. Vědci ale zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ. Z těchto pozorovaných výsledků u jedince nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry nebo dokonce doporučení pro celou populaci.

Vakcinologická společnost i české ministerstvo zdravotnictví doporučují obnovovat očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je to jednou ročně podobně jako u chřipky na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 10 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 13 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 18 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...