Vědci prozkoumali muže, který absolvoval 217 očkování proti covidu. Nenašli u něj ani jediný zdravotní problém

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly. Tým výzkumníků z univerzity Friedricha Alexandera v bavorském Erlangenu zkoumal vzorky mužovy krve během několika let. Zjistil, že jeho imunitní systém nejenže fungoval zcela normálně, ale některé obranné buňky a protilátky proti viru SARS-CoV-2 byly výrazně častější než u lidí, kteří dostali standardní tři očkování. Do té doby nebylo jasné, jak se podobné „hyperočkování“, jak to vědecká skupina nazvala, na lidském imunitním systému projeví.

Muž se nechal 217krát naočkovat z osobních důvodů. Pro všechny tyto vakcinace nejsou důkazy jiné než jeho vyjádření; úřady potvrdily „jenom“ 134 z nich – i tak jde o člověka, který má zdaleka nejvíce očkování na světě. „Kontaktovali jsme ho a pozvali, aby se podrobil různým testům v Erlangenu. O náš výzkum projevil velký zájem,“ uvedl Kilian Schober z Ústavu mikrobiologie na univerzitě v Erlangenu.

Hyperočkování nijak neuškodilo

Výsledek studie ukázal, že testovaný muž měl velké množství T-buněk proti nemoci covid-19. Jedná se o takzvané efektorové T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce, zabíjejí správně rozpoznané patogeny, a tak bojují proti virové infekci. Jejich počet byl u hyperočkovaného vyšší než u srovnávací skupiny osob očkovaných normálně, tedy trojkombinací vakcín. Vědci nedokázali u těchto efektorových T-buněk zjistit žádnou únavu, byly stejně účinné jako u normálně očkovaných osob.

„Celkově jsme nezjistili žádné známky slabší imunitní odpovědi, spíše naopak,“ řekl Schober. Navíc i údajné 217. očkování, které muž během studie podstoupil, mělo na jeho imunitní systém stále pozorovatelný dopad. Počet protilátek proti onemocnění covid-19 se v důsledku toho výrazně zvýšil.

„Náš testovaný subjekt byl očkován celkem osmi různými vakcínami, včetně různých dostupných mRNA vakcín,“ uvedl Schober. „Zjištění, že i přes tuto mimořádnou hypervakcinaci se nevyskytly žádné rozpoznatelné vedlejší účinky, odpovídá dobré obecné snášenlivosti těchto přípravků,“ dodal. Vědci ale zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ. Z těchto pozorovaných výsledků u jedince nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry nebo dokonce doporučení pro celou populaci.

Vakcinologická společnost i české ministerstvo zdravotnictví doporučují obnovovat očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je to jednou ročně podobně jako u chřipky na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...