Holocaust strana 5 z 5

Stovky lidí v neděli na národním hřbitově v Terezíně uctily oběti nacistické perzekuce. Stalo se tak po roční pauze v odloženém termínu kvůli pandemii koronaviru. Hlavní projev přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval, že se vytrácí humanita a solidarita.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo v pátek do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě jich tak je už 77. Kromě patnácti kamenů připomínajících židovské oběti holocaustu se město k mezinárodnímu projektu poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Polský Senát schválil v pátek s určitými změnami návrh zákona o restitucích. Text se nyní vrátí do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory, a pokud tam projdou Senátem prosazované změny, bude po podpisu prezidenta platit, informují tiskové agentury. Proti zákonu se opakovaně vymezuje Izrael, protože podle něj zákon Židům ztíží možnost navrácení majetku, který za války zabavili nacisté a pak znárodnilo Polsko.

Bývalý český ministr kultury Daniel Herman v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu ji označil za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

V ulicích Prostějova přibylo dalších dvanáct kamenů zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. Pamětní kostky s lesklým povrchem se vkládají do chodníků před jejich domovy. Mezi oběti nacistického režimu patří i prostějovský sokol a zastupitel Jan Mládek.  Na slavnostní uložení kamene se ve čtvrtek přišly podívat i jeho vnučky, samy si však na něj nepamatují.

I před postavením plynových komor nacisté systematicky vraždili Židy na území dnešního Polska. Začali s tím hned, jakmile získali polské území v bojích s Rudou armádou. V Bialystoku (česky Bělostoku) k prvnímu masakru došlo v den vstupu německé armády do města. Velkou synagogu se stovkami Židů uvnitř zapálili před osmdesáti lety, 27. června 1941. V Bialystoku pak židovskou komunitu uzavřeli za zdi ghetta. Tam se ale zformoval odboj, který vedl s nacisty nerovný a předem prohraný boj. Povstalci v něm ztratili vše, získali jediné – respekt protivníka.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Když se řekne kolbenka, vybaví se mnoha lidem velká továrna. Pojmenování přitom pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který tu svou, elektrotechnickou, továrnu se jménem Kolben a spol. založil přesně před 125 lety. Podnik, který byl předchůdcem ČKD, se během několika desetiletí rozšířil na gigantický průmyslový celek s neobyčejnou produkční kapacitou, jehož elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy, tramvaje nebo vybavení pro elektrárny získaly světovou proslulost. Svoje první zkušenosti sbíral Kolben až ve Spojených státech u slavného vynálezce T. A. Edisona, klíčové však bylo i jeho setkání s Nikolou Teslou.

Do života Věry Moravcové (Vítové) zasáhla nejprve německá okupace a později ještě mnohem výrazněji nástup komunistické totality. Dnes pětadevadesátiletá bývalá učitelka, házenkářka a ochotnice z Ivančic vzpomíná na válku i padesátá léta, kdy její manžel a jeho rodiče přišli nejen o advokátní kancelář, ale i knihkupectví a úspory. Ji samotnou ale optimismus nikdy neopustil.

Lockdown tvrdě zasáhl řadu světových institucí. Na víc než půl roku muselo zavřít i muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Vedle finančních ztrát na něj dopadlo hlavně to, že nemohlo plnit svou hlavní misi – vzdělávání. Návštěvníci se teď do muzea dostanou od pátku do neděle, plně se provoz obnoví nejspíš ke konci června.

Ve Washingtonské národní katedrále vytvořil sochař Chas Fagan plastiku „posla míru“ Elieho Wiesela. Novinář, spisovatel a humanista, který zemřel v roce 2016, byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat termínem holocaust. Jako mladík prošel koncentračním táborem Buchenwald, z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Tato zkušenost ho provázela celý život a boj na obranu lidských práv se stal jeho posláním. Wiesel byl u založení Pamětního muzea holocaustu USA a společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou založil také konferenci Forum 2000. V roce 1986 obdržel Nobelovu cenu míru.

Izrael si připomíná den obětí holocaustu. Na památku šesti milionů zavražděných Židů se dopoledne rozezněly sirény a země držela dvě minuty ticha. Hlavní vzpomínková akce se konala v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad vašem. V Izraeli momentálně žije zhruba 140 tisíc lidí, kteří jsou považováni za přeživší holocaustu.

Nové muzeum se stálou výstavou otevřeli v Sobiboru. Doteď tam bývalý nacistický vyhlazovací tábor připomínala jen mohyla a venkovní expozice. Od jara 1942 do podzimu 1943 zavraždili nacisté na tomto místě v dnešním východním Polsku na 180 tisíc Židů.

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Život není to, co chceme, ale to, co máme. Věta z novely Dita Saxová od Arnošta Lustiga se zároveň stala mottem vystihujícím život autora, v dobrém i špatném. Spisovatel, který přežil holocaust, ve svých literárních svědectvích (a nejen v nich) hledal hlavně to dobré a vyjadřoval naději v to lepší. Od jeho smrti uplyne 26. února deset let.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.