Holocaust strana 5 z 5

V předválečném Československu žilo více než tři sta tisíc lidí přináležejících k židovské komunitě. Nacistické řešení konečné otázky jich přežilo zhruba deset procent. „Chtěli nás zlikvidovat,“ uvědomila si ve třicátých letech Helga Hošková-Weissová. Tehdy byla ještě dítě – stejně jako další pamětníci, kteří přibližují „počátek zániku“ v nových Příbězích 20. století. Třetí řadu, mapující okolnosti holocaustu v Československu, vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Izraelský prezident Chajim Herzog během čtvrtého dne své oficiální návštěvy Československa navštívil pražské židovské město. Zde si prohlédl synagogy i Starý židovský hřbitov. Poté zavítal do Terezína, kde vzdal úctu obětem nacismu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek, podle kterého náleží vnučce Ferdinanda Peroutky omluva za výrok prezidenta Miloše Zemana o uznávaném novináři. S rozhodnutím nebyla spokojená ani jedna strana sporu. Dovolání ministerstva financí, které se má omlouvat za Zemana, NS odmítl. Ministerstvo rozsudek respektuje a omluví se. Dovolání Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové, která žádala omluvu i za další prezidentova tvrzení, soudci také zamítli. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce NS.

Švédské Malmö ve středu hostilo mezinárodní konferenci o holocaustu. Výběr předních světových a především evropských politiků tam hledal odpověď na otázku, jak připomínat holocaust v době, kdy už nežije mnoho očitých svědků. A také jak potírat antisemitismus, který je v řadě zemí na kontinentu na vzestupu.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.

Stovky lidí v neděli na národním hřbitově v Terezíně uctily oběti nacistické perzekuce. Stalo se tak po roční pauze v odloženém termínu kvůli pandemii koronaviru. Hlavní projev přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval, že se vytrácí humanita a solidarita.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo v pátek do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě jich tak je už 77. Kromě patnácti kamenů připomínajících židovské oběti holocaustu se město k mezinárodnímu projektu poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Polský Senát schválil v pátek s určitými změnami návrh zákona o restitucích. Text se nyní vrátí do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory, a pokud tam projdou Senátem prosazované změny, bude po podpisu prezidenta platit, informují tiskové agentury. Proti zákonu se opakovaně vymezuje Izrael, protože podle něj zákon Židům ztíží možnost navrácení majetku, který za války zabavili nacisté a pak znárodnilo Polsko.

Bývalý český ministr kultury Daniel Herman v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu ji označil za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

V ulicích Prostějova přibylo dalších dvanáct kamenů zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. Pamětní kostky s lesklým povrchem se vkládají do chodníků před jejich domovy. Mezi oběti nacistického režimu patří i prostějovský sokol a zastupitel Jan Mládek.  Na slavnostní uložení kamene se ve čtvrtek přišly podívat i jeho vnučky, samy si však na něj nepamatují.

I před postavením plynových komor nacisté systematicky vraždili Židy na území dnešního Polska. Začali s tím hned, jakmile získali polské území v bojích s Rudou armádou. V Bialystoku (česky Bělostoku) k prvnímu masakru došlo v den vstupu německé armády do města. Velkou synagogu se stovkami Židů uvnitř zapálili před osmdesáti lety, 27. června 1941. V Bialystoku pak židovskou komunitu uzavřeli za zdi ghetta. Tam se ale zformoval odboj, který vedl s nacisty nerovný a předem prohraný boj. Povstalci v něm ztratili vše, získali jediné – respekt protivníka.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Když se řekne kolbenka, vybaví se mnoha lidem velká továrna. Pojmenování přitom pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který tu svou, elektrotechnickou, továrnu se jménem Kolben a spol. založil přesně před 125 lety. Podnik, který byl předchůdcem ČKD, se během několika desetiletí rozšířil na gigantický průmyslový celek s neobyčejnou produkční kapacitou, jehož elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy, tramvaje nebo vybavení pro elektrárny získaly světovou proslulost. Svoje první zkušenosti sbíral Kolben až ve Spojených státech u slavného vynálezce T. A. Edisona, klíčové však bylo i jeho setkání s Nikolou Teslou.