V Senátu se ve čtvrtek konalo tradiční vzpomínkové setkání u příležitosti dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Odpoledne na setkání navázala česko-izraelsko-americká připomínka zavražděných či perzekvovaných diplomatů židovského původu v Černínském paláci. Na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) mimo jiné řekl, že stát spolu s židovskými organizacemi připravuje národní strategii boje proti antisemitismu.
Zlu se nesmí přihlížet ani ustoupit, zaznělo v Senátu při pietě za oběti holocaustu
Slavnostní setkání při příležitosti Dne památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (zdroj: ČT24)
„Zlo nelze odstranit, pokud není odstraněna jeho příčina. Ustupování zlu problém nikdy neřeší, naopak, legitimizuje ho,“ řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podle ní by proto společnost měla odmítat všechny formy agrese, neboť opak může představovat spoluúčast na těchto agresích.
„Je důležité, abychom se nikdy nestali oběťmi ani pachateli, ale abychom se nestali ani pouhými přihlížejícími,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nelze být přihlížejícími ani vůči dění v Bělorusku a na Ukrajině, které hrozí ruská agrese.
V Senátu vystoupili nejen předsedové obou parlamentních komor, ale on-line promluvila také bývalá vězeňkyně nacistického tábora v Osvětimi Helga Hošková-Weissová. Ta je malířkou, zmínila, že umělecká díla jsou věčnou připomínkou holocaustu.
Promluvila i ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová, která mimo jiné připomněla, že útlak Romů a Sintů začal ještě před válkou. Říkalo se jim Černí Židé. Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma pak řekl, že v posledních letech přibývá antisemitských projevů. Jako zlehčování útlaku Židů vyzdvihuje například ztotožňování lidí, kteří odmítají očkování, a nošení Davidovy hvězdy v tomto kontextu.
To zmínila i Pekarová Adamová, podle které je třeba posilovat povědomí o tom, co holocaust byl, neboť „nejlepší prevencí relativizace těchto hrůz je právě jejich připomínání“.
Studio ČT24: Vzpomínky na oběti holocaustu (zdroj: ČT24)
Regionální vzpomínka
Významný den si připomněli také lidé ve Vsetíně. Žáci základních škol tam společně s představiteli města položili květiny a svíčky na místě bývalé synagogy. Ta byla vypálena krátce po okupaci, v březnu 1939.
„Uvádí se, že v roce 1941 bylo ve Vsetíně asi 75 židovských obyvatel, tak z nich se po válce vrátilo pouze sedm. Z toho je vidět, jak krutý holocaust byl,“ vysvětluje historik a ředitel Státního okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka.
V Ústí nad Labem se pak zástupci Židovské obce a města sešli u pomníku, kde byla nainstalována nová deska. Pomník stojí ve městě od roku 2005, jde o Davidovu hvězdu z poloviny zabořenou do země. Od té doby, co ji město téměř před sedmnácti lety odhalilo, byla bez popisku a také bez místa pro židovský zvyk kladení kamínků.
Připomínka obětí holocaustu v Ústí nad Labem
Předsedkyně Židovské obce v Ústí nad Labem Anna Ťupková připomněla ve svém projevu starší Židy z Ústí nad Labem, kteří byli po připojení Sudet k nacistickému Německu nuceně vystěhováni. Později začali Židy transportovat do tábora v Terezíně.
„Celkem bylo odvezeno do Terezína přes tři sta židovských spoluobyvatel z Ústí nad Labem,“ uvedla předsedkyně. Oběťmi holocaustu se stalo na tisíc ústeckých Židů. Na silvestra 1938 nacisté vypálili ústeckou synagogu, později byla přestavěna na výrobu uzenin. V padesátých letech byla zcela zničena židovská část centrálního hřbitova na Ovčím vrchu.
Další připomínky i příprava národní strategie
Od 15:00 se pak v sídle ministerstva zahraničí pietní akce zúčastnil ministr Jan Lipavský (Piráti), izraelská ministryně pro sociální rovnost Mejrav Cohenová, izraelská velvyslankyně v Česku Anna Azariová nebo americká chargé d'affaires v Česku Jennifer Bachusová.
Lipavský řekl, že ministerstva zahraničí a vnitra, další resorty a židovské organizace připravují národní strategii boje proti antisemitismu. Soustředit se bude na legislativní opatření, vzdělávání a nenávistné projevy na internetu. „Připomínání tragédie holocaustu a uchovávání svědectví o něm nás učí lépe rozpoznávat nebezpečné tendence, které se mohou proměnit v hrůzný konec,“ zdůraznil šéf diplomacie.
Česko také bude v listopadu hostit mezinárodní konferenci navazující na takzvanou Terezínskou deklaraci, předeslal dále Lipavský. Česko bude v té době předsedat Radě Evropské unie. Deklaraci, která se zabývá odkazem holocaustu, schválilo během českého předsednictví v EU v roce 2009 celkem 47 zemí.
Památku obětí holocaustu si ve čtvrtek večer v kostele svatého Cyrila a Metoděje připomíná Paměť národa. Divadelní představení s názvem „Paměť jsme my“ je poskládáno ze vzpomínek a příběhů čtyř lidí, které ovlivnila druhá světová válka. Letos v Praze ožily příběhy heydrichiády.
Památku obětí holocaustu připomíná i divadelní představení (zdroj: ČT24)
Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.