Nesnášenlivost vůči Židům nezmizela, je naopak opět ve středu naší společnosti. Při vzpomínce na oběti holocaustu to ve čtvrtek prohlásila předsedkyně německého Spolkového sněmu Bärbel Basová. Proti projevům nenávisti se vyslovil i šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok. Společnost k nim musí být ostražitá, zdůraznil. Ve čtvrtek uplynulo 77 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, hlavní smuteční ceremonie se odehrávají v Německu, Izraeli a Polsku.
Ve světě si připomínají oběti holocaustu. „Buďte lidmi,“ apeluje přeživší
Události: Výročí osvobození Osvětimi (zdroj: ČT24)
Na oběti holocaustu vzpomněli představitelé v Evropském parlamentu. Jeho předsedkyně Roberta Metsolaová hovořila o odpovědnosti a nutnosti připomínat si události druhé světové války. „Nemůžeme připustit beztrestnost projevů násilí,“ řekla a slíbila, že parlament nikdy nezůstane němý a vždy bude upozorňovat na bezpráví. Připomněla také jen několik dní starý útok na 12letého chlapce poblíž italského Livorna, kterého napadli kvůli jeho židovskému původu.
Hostem mimořádného zasedání byla stoletá Margot Friedländerová, rodačka z Berlína, která si prošla koncentračním táborem v Terezíně. Vzpomínala na své ukrývání před nacisty v Berlíně a na 16 lidí, kteří jí pomáhali se skrývat po dlouhé měsíce. Většina lidí během války, nejen Němci, ale i další národy, nedělali nic pro to, aby zachránili své sousedy, řekla pamětnice. Výjimkou bylo podle Friedländerové Dánsko. Svou promluvu k poslancům zakončila prosbou „buďte lidmi.“
Margot Friedländerová v Evropském parlamentu
V německém parlamentu odsoudili antisemitismus
„Před 80 lety se sešli přední činitelé nacistického režimu na konferenci ve Wannsee, kde se dohodli na postupu likvidace evropských Židů,“ vzpomenula Basová na nacistické jednání v berlínské části Wannsee u stejnojmenného jezera. „Všichni účastníci tehdy moc dobře věděli, na čem se dohodli,“ zdůraznila.
Poznamenala, že vyhlazování se netýkalo jen milionů Židů, ale také Romů a Slovanů. „Antisemitismus a nesnášenlivost nemají v naší společnosti místo nyní a ani v budoucnu,“ řekla Basová, která zároveň varovala, že takovéto radikální postoje nejsou minulostí.
Mezi hosty byl mimo jiné předseda izraelského parlamentu Mickey Levy. Upozornil na nebezpečí antisemitismu a v emotivním projevu se neubránil slzám. Předseda izraelského parlamentu zároveň zdůraznil sblížení Německa a Izraele po druhé světové válce. „Němci a Židé urazili neuvěřitelnou cestu k přátelství,“ ocenil s tím, že oba národy mezi sebou vystavěly řadu mostů. „Spolupracujeme ve vědě, technice, ale i v obraně a v tajných službách,“ vyzdvihl.
Pamětnice z Terezína označila antisemitismus za rakovinu lidstva
Jako přeživší holocaustu před německé poslance předstoupila 87letá Inge Auerbacherová. Její příbuzní bojovali za Německo v první světové válce. „Můj otec byl těžce raněn, Německo ho ocenilo železným křížem,“ vzpomínala. Poté vyprávěla, jak se situace v nacistickém Německu rychle měnila. Nakonec ji nacisté jako sedmiletou transportovali do Terezína, kde se dočkala konce války a osvobození. Po válce odjela do Spojených států, kde žije.
Varovala, že lidstvo se stále nezbavilo antisemitismu. „Bohužel se tato rakovina opět probouzí a nenávist vůči Židům je opět v řadě zemí světa všudypřítomná, a to i v Německu. Tuto nemoc musíme co nejrychleji vyléčit,“ prohlásila.
V emotivním projevu, po kterém Auerbacherové poslanci a hosté několik minut tleskali vstoje, připomněla básníka Friedmana, který prošel Terezínem a zahynul v Osvětimi. „Dnes mám na sobě motýla, není to jen ozdoba. Český mladík Pavel Friedman napsal v Terezíně báseň o tom, že (už) nikdy neviděl motýla. A tento symbol, motýl, je symbolem jednoho a půl milionu zabitých židovských dětí. A my nosíme motýla k připomínce jejich památky,“ vysvětlila.
Friedman v básni nazvané Motýl vzpomíná, jak naposledy viděl motýla, protože v ghettu žádní motýli nežijí.
„Začalo to slovy,“ upozornil slovenský ministr Korčok
U příležitosti dne památky obětí holocaustu varoval proti projevům nenávisti také slovenský ministr zahraničí Korčok. Za války byla tehdejší Slovenská republika spjata s nacistickým Německem, jejím prezidentem byl katolický kněz Jozef Tiso. Tehdejší Slovensko odebralo Židům práva a následně jich asi 70 tisíc deportovalo do koncentračních táborů.
„Je třeba mít na paměti, že to, co začalo slovy, v minulosti vyústilo ve fyzické násilí a v případě Židů i v masové vraždění. Je naší povinností být ostražití vůči všem nenávistným projevům už při jejich zárodku,“ napsal v prohlášení Korčok. Dodal, že sociální sítě, dezinformace i epidemie nemoci covid-19 prohlubují ve společnosti nenávistné projevy.
Podle Korčoka je jednou z priorit slovenské diplomacie nadále stát proti všem formám rasismu, xenofobie a intolerance, jakož i podporovat svobodu náboženského vyznání.
Vzpomínka v Osvětimi patří letos zejména přeživším
V Polsku si veřejnost připomněla holocaust tryznou u památníku povstalcům ve varšavském ghettu. Povstání, které začalo na jaře v roce 1943, je považováno za nejmasovější akci odporu Židů proti nacistům. Vzpouru ale nacisté porazili a ghetto srovnali se zemí.
Největší připomínka se v Polsku uskutečnila odpoledne v nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi, kvůli pandemii se jí zúčastnili zejména přeživší. „Akce má letos důraz na první transporty, které do Osvětimi jezdily v roce 1942. Systematické vyvražďování Židů v továrně smrti, jak se osvětimskému táboru říká, pokračovalo do konce roku 1944 či do začátku roku 1945,“ připomněl zpravodaj České televize v Polsku Lukáš Mathé.
Historický odkaz má ale v Polsku také kontroverzní podobu. V sousedním státu platí zákon, který zakazuje některé veřejné výroky připisující právě Polsku odpovědnost za holocaust. Šéf polské diplomacie v polovině ledna odvolal kvůli kritice zákona zmocněnce pro navazování styků s Židy žijícími v zahraničí.
„Polská vláda je velmi citlivá na zdánlivě možná banální, ale z historického pohledu velmi důležitou záležitost – když se používá přívlastek polský před spojením koncentrační tábor v Osvětimi. Vždy, když se to, většinou chybou, objeví v západních médiích, polská diplomacie na to reaguje a chce okamžitou nápravu,“ popsal Mathé.
V Polsku také platí zákon zpřísňující restituce pro přeživší holocaustu, který podle odpůrců může vést k omezení restitučních nároků Židů. Kritika mířila zejména ze Spojených států a Izraele, vztahy mezi židovským státem a Polskem se kvůli zákonu na několik měsíců ochladily.
Studio ČT24: Zpravodaj Mathé o vzpomínce na holocaust ve Varšavě (zdroj: ČT24)
Památku obětí holocaustu ve čtvrtek uctili i italský premiér Mario Draghi a prezident Sergio Mattarella. Podle nich je důležité vzpomínat na miliony obětí a bolest přeživších, ještě podstatnější je však vyvodit z historie důsledky. „Musíme dnes i v budoucnu bojovat s bacilem rasismu, antisemitismu, diskriminace a intolerance… A začít musíme ve školních lavicích, protože znalosti, informace a vzdělání hrají zásadní roli při prosazování spravedlivé a solidární společnosti,“ zdůraznil Mattarella.
Význam odkazu holocaustu pro ochranu lidských práv podtrhl generální tajemník OSN António Guterres. „Nikdy nesmíme zapomenout, že holocaustu bylo možné zabránit. Příliš málo lidí mluvilo a naslouchalo a ještě méně lidí projevilo solidaritu. Musíme se zavázat, že budeme vždy bdělí a budeme prosazovat lidská práva a důstojnost pro všechny,“ napsal Guterres.
Antisemitismus ve Francii podle tamních Židů sílí
Z nedávného průzkumu agentury Ifop pro Americký židovský výbor (AJC) vyplývá, že ve Francii 68 procent tamních Židů čelilo posměškům nebo urážkám a pětina slovnímu nebo fyzickému napadení kvůli své víře. Důvodem k napadení byly podle dotazovaných často vnější symboly judaismu jako mužská pokrývka hlavy kipa nebo šperky s Davidovou hvězdou.
Francouzi podle sondáže věří některým klišé o Židech. Podle průzkumu se 30 procent obyvatel domnívá, že jsou zámožnější, než je průměr, a stejně tak třetina soudí, že „využívají svého postavení obětí genocidy za druhé světové války ve svůj prospěch“, cituje Le Figaro. Přibližně čtvrtina dotazovaných viní Židy z přílišného vlivu ve financích, ekonomice a médiích. Desetina respondentů jim připisuje vinu za hospodářské krize.
Názory na to, co způsobuje antisemitismus, se u dotazovaných liší podle jejich vlastní víry. Podle Francouzů židovského vyznání je nejčastějším důvodem antisemitismu nenávist k Izraeli, podle francouzských muslimů za to můžou pravicoví extremisté a podle francouzských katolíků za to mohou islamisté.
Jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů 27. leden v roce 2005. Tento den je výročím osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, kde bylo zavražděno přes milion Židů, Rudou armádou. Piety se konají řadě zemí po celém světě.