Holocaust strana 3 z 5

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Na základních a středních školách ve Spojených arabských emirátech se začne učit o holocaustu. Podle agentury AP to bez dalších podrobností uvedlo velvyslanectví této země ve Spojených státech.

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. V tendru počítalo s cenou 73,5 milionu korun bez DPH.

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Agentura DPA píše, že podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám téměř  jedenácti tisíc vězňů. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je někdo souzen kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holocaustem.

Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze, za práci v oblasti lidských práv.

Za výrok o někdejším romském táboře v Letech v úterý odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako „neexistující pseudokoncentrák“. Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holocaust Romů, tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojícího u pietního místa v Letech.

Slovenská policie našla střelce, který ve středu večer v centru Bratislavy zabil dva mladé muže, je po smrti. Policisté o tom informovali na Facebooku. K útoku došlo před podnikem Tepláreň, ve kterém se schází místní LGBT+ komunita. Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana byl útok pravděpodobně delší dobu plánovaný. Pachatel údajně na Twitteru několik hodin před střelbou zveřejnil manifest namířený například proti Židům či LGBT+ komunitě. Příspěvky na sociální síti zveřejňoval dokonce i po samotném útoku.

Model stavby, která by mohla výrazně změnit tvář Brna, si můžou zájemci prohlédnout v Galerii architektury ve Starobrněnské ulici. Organizátoři soutěže na novou budovu Moravského židovského muzea Mehrin tam vystavili návrhy, včetně vítězné práce japonského studia Kengo Kuma & Associates.

Na Strahovském stadionu začíná třídenní Festival Paměti národa. Na návštěvníky čekají projekce, diskuse, hudba i divadlo, které se tématem vážou k nesvobodě. Nejen z období nacistické a komunistické totality, ale i třeba z aktuální války na Ukrajině. Festival pořádá organizace Post Bellum, která spravuje sbírku vzpomínek pamětníků Paměť národa.

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Nyní přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

Obrovské pobouření vyvolal nejen v Německu výrok předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Během tiskové konference po setkání s kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že Izrael spáchal na Palestincích od konce druhé světové války padesát holocaustů. Kancléř na Abbásova slova reagoval až po několika hodinách.

Mezinárodní osvětimský výbor prohlásil, že je „zděšen“ projevem maďarského premiéra Viktora Orbána o „nesmíšené maďarské rase“, a vyzval Evropskou unii, aby se distancovala „od takových rasistických náznaků“, uvedla agentura AFP. Již dříve Orbána kritizovala federace maďarských židovských obcí či maďarská opozice a kvůli výrokům ho dokonce opustila jeho dlouholetá poradkyně.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které dal na práce stát, uvedla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje. Stát vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

Krajský soud v Brně potvrdil peněžitý trest pro vydavatelství Bodyart Press a jeho jednatelku Hedviku Fiksovou za vydání a šíření knihy Davida L. Hoggana Mýtus šesti milionů, která popírá holocaust. Podle rozsudku soudu ve Žďáru nad Sázavou se tím vydavatelství i jeho jednatelka dopustily přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Krajský soud rozsudek potvrdil a odvolání zamítl. Fiksová má zaplatit patnáct tisíc, vydavatelství 45 tisíc korun.

Početná židovská komunita na Ukrajině podporuje tamní armádu. Nejvíce jich na frontu odchází z východoukrajinského Dnipra. Navzdory Putinovým tvrzením o denacifikaci Ukrajiny i nedávným výrokům Sergeje Lavrova, které vyvolaly kritiku Izraele, pořádají židovské obce po celé zemi finanční a potravinové sbírky. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.

Dvě ženy z Mariupolu mají za sebou různé prožitky, obě však našly nový domov v hlavním městě. Jedna nastálo, jedna jen dočasně. První z nich, Elvira Bortsová, přežila holocaust i nacistické obléhání Leningradu. Po válce jako sirotek začala nový život v Mariupolu. Ten srovnali Rusové se zemí, a tak teď v Kyjevě už potřetí začíná odznova. To uprchlice Olena doufá, že se z hlavního města bude moci vrátit domů do Mariupolu, kde stále bojuje její syn. Příběhy obou z nich sledoval v reportáži pro ČT Andreas Papadopulos.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

V Izraeli se ve čtvrtek ráno rozezněly sirény na památku šesti milionů Židů zavražděných nacisty během holocaustu. Lidé se zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Připomínkové akce se konají i v Česku.

Architekt Petr Haimann se v roce 1941 jako tříletý chlapec z brněnské židovské rodiny ocitl v terezínském ghettu. Jeho otec Karel Haimann byl projektantem a autorem vzduchotechniky v brněnské vile Tugendhat. V Terezíně pracoval jako instalatér. Němci ho potřebovali, a to ho i s manželkou a synem zřejmě zachránilo před transportem do Osvětimi.

Půlroční podmínku dostal nepravomocně u soudu bývalý poslanec Miloslav Rozner (SPD) za své výroky o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Mimo jiné prohlásil, že byl „neexistující“. Podle soudkyně tak veřejně zpochybnil nacistickou genocidu. Roznerův advokát se proti verdiktu odvolal.