Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.
Svět si připomíná romské oběti holocaustu. V Česku vznikl nový web s příběhy přeživších
Emilie Machálková pocházela z významného romského rodu. Když jí bylo šestnáct, dostala příkaz k transportu. Koncentračnímu táboru unikla na poslední chvíli. Zachránila se tím, že ji takzvaně vyreklamoval starosta obce, v které bydleli. „Říkal: ,Já jsem vás vybojoval, já své občany nedám, i Němci se dají podplatit.‘ Tak jsme nejeli,“ vzpomínala Machálková. Velká část její rodiny podobné štěstí neměla. Třicet příbuzných zemřelo v koncentračních táborech.
Svědectví Romů, kteří prožili holocaust, přináší nová on-line databáze, celkem jich bude obsahovat 250.
„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes. I v těch nemnoha publikacích o holocaustu Romů a Sintů převažuje navíc často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami,“ řekla vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny Kateřina Čapková.
- V noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali nacisté romský tábor v Osvětimi-Březince a přes tři tisíce vězňů zavraždili v plynových komorách. Nacisté zabili další statisíce Romů a Sintů. K uctění jejich odkazu se stal druhý srpnový den památným dnem romského holocaustu.
Historička doufá, že web pomůže rozšířit povědomí o genocidě Romů a Sintů během holocaustu. I proto se zveřejňuje dřív, než bude databáze kompletní, aktuálně vědkyně zpracovaly zhruba polovinu svědectví. Vedle české databáze existuje i anglická verze webu.
Příběhy romského holocaustu
O prezentaci projektu projevily zájem také zahraniční instituce, například muzeum holocaustu ve Washingtonu. Pražské fórum navázalo spolupráci i se Středoevropskou univerzitou ve Vídni.
Vědkyně využívají jako zdroje publikované texty, kde se pamětník vyjadřuje pod svým jménem ke své osobní válečné zkušenosti. Svědectví reprodukují tak, jak je autor napsal. Pokud mají o nějaké informaci ze svědectví pochybnosti, napíší to do poznámky pod čarou.
Podle Čapkové je pro historii důležité i to, jak pamětník události vnímá s odstupem času, i když se jeho svědectví odlišuje od reality. „Navíc – zvlášť v kontextu holocaustu Romů – je výzkum často neúplný a u svědectví zdánlivě nepřesného se může časem ukázat, že odkrylo neznámý kus historické skutečnosti,“ řekla.
Zbylá svědectví by se podle Čapkové na weby měla doplnit během jednoho a půl roku. Práce bude náročná především proto, že doposud se zpracovávaly největší sbírky svědectví, nyní budou pracovat i s jednotlivými vzpomínkovými knihami, provedou i rešerše různých časopisů. Jedná se o romské a antifašistické časopisy z komunistické doby, kde by mohly nalézt ojedinělé vzpomínky.
„Do budoucna plánujeme poté spíš rozšíření webu v anglické verzi i na další území nacisty okupované Evropy. Plánujeme verzi v romštině a ve slovenštině (případně němčině). Záleží však na tom, zda bychom na to získaly finanční prostředky,“ doplnila Čapková.