Lidem v Česku jsou ze zdejších národnostních skupin nadále nejsympatičtější Slováci a Poláci. Největší nesympatie naopak vyvolávají Romové a Arabové. S výjimkou Arabů se postoje k jednotlivým národnostním skupinám v čase příliš nemění. Ukázal to březnový průzkum CVVM.
Čechům jsou nejsympatičtější Slováci a Poláci, nejméně Romové a Arabové
Slováci jsou sympatičtí čtyřem pětinám české veřejnosti, opačně smýšlí pouze tři procenta lidí. S odstupem následují Poláci, kterým projevuje sympatie 48 procent lidí, naopak to vidí 15 procent.
U dalších šesti národností převažují sympatie nad nesympatiemi – jsou to Řekové, Němci, Vietnamci, Židé, Maďaři a Bulhaři. U čtveřice národností pak převažují antipatie nad sympatiemi, ovšem největší podíl tvoří neutrální hodnocení „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“ – patři sem Rusové, Srbové, Ukrajinci a Číňané.
Vztah k národnostním skupinám v ČR
Neoblíbenost Arabů rostla tři roky
„V případě Rumunů, Albánců, Arabů a Romů již deklarované antipatie tvoří největší část odpovědí, v případě tří posledně zmíněných národnostních skupin dokonce výraznou absolutní většinu,“ uvedlo CVVM. Albánci vadí v Česku 54 procentům lidí, Arabové třem čtvrtinám a Romové 76 procentům.
Nárůst nesympatií k Arabům byl zaznamenán mezi lety 2014 a 2016, letos se zastavil. Velice nesympatičtí byli letos pro 41 procent české veřejnosti. „Oproti roku 2014 došlo k nárůstu krajních nesympatií ve vztahu k Arabům o 18 procentních bodů, přičemž více než desetibodový vzestup se odehrál mezi roky 2015 a 2016,“ podotkli autoři průzkumu.
Názory ovlivňuje migrace i míra začlenění
Podle CVVM jsou z výsledků patrné tři nezávislé faktory. Negativní názor spojený s migrací, pracovním zapojením, nelegálním pobytem a kriminalitou budí Romové, Ukrajinci, Arabové, Albánci, Rumuni, Rusové a Bulhaři.
Sympatie dané začleněním do většinové společnosti spojené s neoblíbeností kvůli jinakosti vyvolávají Židé, Řekové, Srbové, Vietnamci a Číňané. K sympatiím vůči Slovákům, Polákům, Němcům a Maďarům přispívá faktor středoevropského prostoru, tradice sousedství či společného státu.
CVVM se pro srovnání ptá také na sympatie vůči Čechům – pozitivně je vidí 82 procent lidí, nesympatičtí jsou třem procentům. Zbylých 15 procent představují odpovědi „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“. V průzkumu se CVVM dotazovalo mezi 6. a 19. březnem 1045 lidí ve věku od 15 let.