Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Oběti nacistických zločinů si připomněli účastníci vzpomínkových akcí v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince, jehož osvobození Rudou armádou připadá právě na 27. ledna. Pietní akce se zúčastnilo i dvacet přeživších různých táborů zřízených nacistickým Německem po celé Evropě během druhé světové války, kteří sdíleli své vzpomínky, položili v Osvětimi věnce, květiny a zapálili svíčky u takzvané zdi smrti, známé také jako popravčí zeď.
V Polsku je výročí osvobození tábora v Osvětimi událostí, piety se konaly téměř po celé zemi. Podle informací zpravodaje České televize v Polsku Andrease Papadopulose se připomínkové akce konaly například ve Štětíně, Gdaňsku, v Gdyni nebo v Sobotech, výjimkou nebyla ani Varšava, kde vrcholní politici pokládali věnce k památníku Povstání ve varšavském ghettu, které bylo nacisty potlačeno v roce 1943 a je spojeno s památkou polského židovského obyvatelstva.
Věnec u památníku položil například starosta Varšavy Rafal Trzaskowski a maršálek Sejmu Šimon Holownia, který řekl, že zločinům, podobným těm, které byly ve dvacátém století napáchány na území Polska, je třeba se ve století jednadvacátém vyvarovat. Několikrát padla souvislost s útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael loni 7. října. Pietních akcí se zúčastnila dále například předsedkyně polského Senátu, ministr kultury a izraelský velvyslanec.
V Česku oběti nacistického pronásledování připomněl v Terezíně na Litoměřicku podvečerní průvod desítek lidí se svíčkami. Vyrazil od bývalé vlečky, po které odjížděly desetitisíce nedobrovolných obyvatel tehdejšího ghetta do vyhlazovacích táborů. Pietní akt pokračoval na terezínském Židovském hřbitově, kde přednesl vzpomínkový proslov ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na akci zdůraznila, že je třeba nejen připomínat oběti holocaustu, ale také chránit židovské spoluobčany před útoky, které se znásobily po říjnovém útoku Hamás na izraelské civilisty.
Němci s připomínkou holocaustu demonstrovali proti krajní pravici
V Německu v sobotu, kdy si svět připomíná oběti holocaustu, vyšly do ulic desítky tisíc lidí k demonstraci proti krajní pravici. Protesty ve svém vystoupení znovu podpořil i německý kancléř Olaf Scholz.
V Düsseldorfu se demonstrace proti krajní pravici zúčastnilo podle policie na sto tisíc lidí. V Kielu se shromáždilo 15 tisíc lidí a v Osnabrücku v Dolním Sasku pak 25 tisíc lidí. V tomto městě vystoupil na demonstraci ministr obrany Boris Pistorius ze sociální demokracie (SPD), který ostře kritizoval protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD). „Chtějí se vrátit do temných časů rasového šílenství, diskriminace, nerovnosti a nespravedlnosti,“ řekl ministr v narážce právě na nacistické pronásledování. „Pro mě je důležité si připomínat oběti nacismu, ale také demonstrovat proti vzestupu krajní pravice,“ řekl agentuře AFP jeden z účastníků demonstrace v Kielu.
Protesty proti AfD a krajní pravici se konají již několik týdnů. Nynější hněv veřejnosti vyvolalo zjištění investigativní skupiny Correctiv, že zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu.
Izraelské piety k holocaustu zastínila probíhající válka
Oběti nacistického vyvražďování si připomínali lidé po celém světě, samozřejmě včetně Izraele. Jeho obyvatelé jsou navíc uprostřed konfliktu s islamisty, kteří usilují o zničení židovského státu. Mezinárodní den památky obětí holocaustu tak letos probíhá v úplně jiných, válečných, podmínkách. Izrael na téma holocaustu nezapomíná, ale události posledních měsíců jsou ovšem akutnější.
Přeživší holocaustu i útoků ze 7. října se sešli na české ambasádě v Tel Avivu. „Pozvali jsme i zástupce fóra rukojmí, protože největší srovnání mezi holocaustem a nějakou současnou událostí, která postihla Židy, je ten 7. říjen,“ řekla velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Právě 27. leden je mementem utrpení více než šesti milionů Židů, Romů a dalších milionů obětí druhé světové války i jiných světových konfliktů. Má také připomínat nutnost předcházet zločinům proti lidskosti.
Den památky obětí holocaustu připomíná osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynul více než milion lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
