Den poté, co 30. ledna získal Cenu města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva, zemřel po krátké těžké nemoci v nedožitých 96 letech Karel Ellinger. Prošel několika koncentračními tábory, přežil Osvětim i Dachau. Je autorem více než dvou desítek patentů v oblasti technických věd.
Karel Ellinger se narodil do významné brněnské rodiny křesťanské matce a židovskému otci. Po dovršení patnácti let musel do transportu i se svým bratrem Janem. „Ještě než jsme odjeli, poslala nás matka k fotografovi,“ vzpomínal Karel Ellinger. 9. dubna 1943 v pořadu Paměťová stopa. Nejdříve museli do Terezína. „Já jsem v Terezíně ševcoval, tak jsem pro sebe a pro bráchu vydělal peníze na chleba, tak jsme Terezín přežili,“ dodal.
Pak je rozdělili, bratr zahynul. Karel Ellinger prošel dalšími sedmi koncentračními tábory. V Osvětimi stál před Mengelem, kterému zatajil svůj věk, což mu zachránilo život. „Stál jsem před komínem, nahý a on ukazoval – doleva, doprava,“ popsal.
Přežil jako jediný ze třídy
Osvobození se dočkal v Dachau. V té době při svých 178 centimetrech vážil 38 kilogramů. Hlavu měl oholenou. „Přišel jsem ke známým, ti mě nakrmili a uložili. A v jedenáct hodin v noci mi někdo sedl na postel. To byla matka,“ vzpomínal Karel Ellinger.
Válku přežil jako jediný ze spolužáků, se kterými v Brně chodil do židovského gymnázia, kde patřil mezi jeho učitele i spisovatel Karel Poláček nebo skladatel Pavel Haas.
Karel Ellinger byl také jedním z posledních pamětníků Tomáše Garrigua Masaryka. Jako dítě ho znal z rodinných návštěv. Ellingerovi a Masarykovi se přátelili, dědeček byl Masarykův spolužák z gymnázia v Brně, kam Masaryk až do svého vyloučení a odchodu do Vídně chodil. „Dědeček jezdil na ten gympl z Pohořelic a Masaryk z Hodonína. Velice dobře se znali a stýkali se. Já jsem je ještě zažil spolu. My jsme si ho velice vážili,“ vyprávěl.
Aktivní byl až do vysokého věku
Přes útrapy své i rodinné nikdy nezatrpkl a neopustil své rodné Brno –ačkoliv jako mezinárodně úspěšný akademik měl mnoho příležitostí k odchodu do zahraničí. Nikdy nevstoupil do komunistické strany a po roce 1989 poprvé promluvil o tragických válečných zkušenostech. Pravidelně se až do vysokého věku účastnil debat s žáky a studenty brněnských škol o totalitě, za což mimo jiné získal Cenu města Brna.
Karel Ellinger žil až do svých pětadevadesáti let aktivně, zemřel po krátké těžké nemoci. Poslední rozhovor s ním odvysílala Česká televize 27. ledna 2024.
