Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.
Z úcty k obětem holocaustu musíme povstat proti těm, kteří se dopouštějí genocidy, řekl Morawiecki
Menachemu Habermanovi je 95 let. Do Osvětimi ho jako šestnáctiletého přivlekli v květnu 1944. Matku a šest sourozenců poslali nacisti rovnou do plynové komory. Nyní se prostřednictvím moderní technologie podíval na 3D model Osvětimi. „Po celou dobu jsem viděl všechny ty věci. Zase se mi oživily události, na které nemůžu zapomenout. Jak jsme přijeli do Osvětimi. Jak nás rozřadili při selekci,“ popisoval.
„Krajní pravice je kolébkou rasismu, fašismu, nacismu a antisemitismu, jehož jsem se stal obětí,“ uvedl přeživší Simon Gronowski.
Někdejší koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi, která byla za druhé světové války pod německou okupací, leží zhruba 300 kilometrů od napadené Ukrajiny. V myšlenkách se tomu nevyhnuli mnozí z účastníků páteční pietní akce. „Ruské jednotky, které nás tu osvobodily, nyní vedou válku na Ukrajině. Proč? Proč existuje taková politika?“ ptala se podle agentury DPA v osvětimském památníku 89letá Zdzislawa Wlodarczyková.
Michal Frankl hovořil o dni památky obětí holocaustu (zdroj: ČT24)
Válku na Ukrajině připomněl i ředitel památníku na místě někdejšího tábora Piotr Cywinski. „V Evropě jsou opět hromadně zabíjeni nevinní lidé. Protože Rusko není schopno Ukrajinu dobýt, rozhodlo se ji zničit,“ řekl. Podobně jako v době nacismu jsou podle něj i nyní příčinami chorobné velikášství a touha po moci, jenom tentokrát všechno „po rusku“.
„Z úcty k obětem holocaustu a s moudrostí, kterou jsme z této tragédie získali, musíme dnes rozhodně a společně povstat proti zločinným démonům, kteří se ve východní Evropě dopouštějí genocidy,“ napsal na Facebooku polský premiér Morawiecki. Podle něj je třeba připomínat, že ruský vůdce Vladimir Putin staví další tábory. „Solidarita a důsledná podpora Ukrajiny jsou účinnými prostředky, jak zabránit tomu, aby se kruh dějin uzavřel,“ dodal polský premiér.
Události: Svět si připomíná oběti holocaustu (zdroj: ČT24)
Putin se osvětimské pietní akce osobně zúčastnil v roce 2005, kdy si svět připomínal šedesát let od osvobození tábora. Letos kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině ale představitelé Moskvy pozváni nebyli. Cywiński se přiznal, že si neumí v souvislosti se současnou situací představit, že by podepsal dopis ruskému velvyslanci s pozváním. „Doufám, že se to v budoucnosti změní, ale čeká nás dlouhá cesta. Rusko bude potřebovat nesmírně mnoho času a hluboké sebezpytování po této válce, než se bude moci vrátit do civilizovaného světa,“ podotkl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti výročí připomněl situaci své země a vyzval k odmítnutí lhostejnosti a nenávisti, které zabíjejí. „Lhostejnost a nenávist jsou vždy schopny vytvářet zlo pouze společně. Proto je tak důležité, aby každý, kdo si váží života, ukázal odhodlání, když jde o záchranu těch, které chce nenávist zničit,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
K výročí se vyjádřila i řada dalších evropských státníků. „Je velmi důležité připomínat si historii. Protože pokud budeme slepí vůči historickým faktům, budeme odsouzeni k tomu, aby se tyto tragédie opakovaly,“ varovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
GALERIE
Připomínky obětí holocaustu v muzeu v Osvětimi
Německo si připomnělo oběti ve Spolkovém sněmu
Shromáždění v německém Spolkovém sněmu zahájila předsedkyně sněmovny Bärbel Basová projevem, v němž připomněla i pronásledování sexuálních menšin nacisty. „Kdo neodpovídal nacistickým normám, žil ve strachu a v nedůvěře,“ řekla sociálnědemokratická (SPD) politička. „Nejtvrději to dopadlo na mnoho tisícovek žen a mužů, kteří byli – částečně pod záminkami – deportováni do koncentračních táborů na základě své sexuality,“ dodala.
Připomněla také, že tito lidé byli zneužíváni k lékařským experimentům. Šéfka německých poslanců zároveň upozornila, že aktuálně přibývá trestných činů namířených proti sexuálním menšinám. Piety se zúčastnil i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier.
Německý kancléř Olaf Scholz příspěvkem na Twitteru připomněl historickou zodpovědnost Německa za zavraždění milionů Židů. „Není zapomenuto utrpení šesti milionů nevinných Židovek a Židů, stejně jako utrpení přeživších,“ napsal. Aby se to už nikdy neopakovalo, připomínají si lidé spolu s holocaustem historickou zodpovědnost Německa, zdůraznil Scholz.
Hrůzy nové války
Mezinárodní osvětimský výbor ve svém prohlášení poukázal na nynější útočnou válku Ruska proti Ukrajině. „Letos jsou přeživší z německých koncentračních a vyhlazovacích táborů v tento pro ně vždy znovu bolestivý vzpomínkový den konfrontováni s novými bolestmi a hrůzami: do vzpomínky na zavražděné rodinné příslušníky a spoluvězně se mísí zděšení z hrůzy nové války v Evropě,“ uvedla zastřešující organizace přeživších.
Přeživší holocaustu podle výboru vzpomínají s vděkem na vojáky Rudé armády. „Tím více si uvědomují, že v těchto dnech ruská armáda na Ukrajině vede brutální útočnou válku, kterou trpí i přeživší holocaustu na Ukrajině, do jejichž vzpomínek pronikají nové obrazy hrůzy a traumata,“ zdůraznil osvětimský výbor. Na tuto skutečnost v proslovu poukázala i Basová. „Jsem otřesena tím, že i přeživší holocaustu zabily nynější ruské útoky na Ukrajině,“ řekla.
Připomínky v sídle OSN
V sídle OSN v New Yorku připomínají Mezinárodní den památky obětí holocaustu i velké archy se seznamy jmen 4,8 milionu Židů, kteří byli zavražděni nacisty. Kniha jmen, jak je tato instalace nazvaná, je více než dva metry vysoká a přes osm metrů dlouhá. Jména obětí jsou řazena podle abecedy a je u nich základní informace, včetně roku a místa narození i úmrtí. Informoval o tom server The Times of Israel.
„Když jsem tu knihu uviděla, byla jsem ohromena, protože dokládá, že tito lidé žili, dýchali, měli své sny a byli zavražděni,“ řekla přeživší z nacistického tábora Osvětim Bronia Brandmanová z Polska. Na arších našla jména svých příbuzných. „Ta obrovská bolest nad jejich ztrátou nikdy nezmizí,“ dodala.
Za důležitou připomínku holocaustu označil instalaci generální tajemník OSN António Guterres. „Je nutné vzpomenout na každé dítě, ženu i muže, kteří se stali obětí holocaustu,“ uvedl. „Musíme být stále ostražití a nikdy nemlčet, když jsou lidská práva a lidská důstojnost v ohrožení,“ zdůraznil.
Dosud chybějící jména připomínají listy papíru
Experti z památníku Jad vašem začali jména obětí holocaustu shromažďovat v 50. letech minulého století a mají i on-line databázi obětí. Zatím jich dokázali najít 4,8 milionu, z toho asi 40 tisíc za poslední rok. Hledání se ale v posledních letech výrazně zpomalilo, řekl Alexander Avram z památníku Jad vašem. Obzvlášť těžké je podle něj najít záznamy o dětech, jelikož jejich jména se často neuváděla, když byly zavražděny se svou rodinou.
„Nikdy nebudeme mít všechna jména, protože nacisté neměli zájem dokumentovat své zločiny. Každé nové jméno, které najdeme, je pro nás malé vítězství nad nacisty,“ uvedl Avram.
Další více než milion obětí, jejichž jména se historikům z jeruzalémského památníku holocaustu Jad vašem dosud nepodařilo shromáždit, připomínají bílé strany papíru. Kniha jmen zůstane v sídle OSN do 17. února a poté bude přemístěna do Jeruzaléma do památníku Jad vašem.
Největší z nacistických vyvražďovacích center osvobodily jednotky 1. ukrajinského frontu Rudé armády 27. ledna 1945 ve tři odpoledne. V ohromném komplexu objevili už jen sedm tisíc živých. Smrt tam našel milion a sto tisíc lidských bytostí. V Osvětimi se naplnil děsivý plán, který Adolf Hitler oznámil už v roce 1925 v nacistickém manifestu Mein Kampf. Vedle šesti milionů Židů se terčem systematického vraždění stali Romové, handicapovaní lidé, Svědkové Jehovovi a homosexuálové.