Politici i pamětníci si celý den připomínají oběti holocaustu

55 minut
Den památky obětí holocaustu
Zdroj: ČT24

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

Důvodem, proč si připomínat oběti holocaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí, řekl v projevu Vystrčil. Zdůraznil, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od České republiky Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Třiadevadesátiletá Dita Krausová, která byla jedním z nejmladších židovských dětí v Československu, které přežily válku, připomněla pohnuté osudy své i svých nejbližších, z nichž většina včetně rodičů holocaust nepřežila. Sedm desítek let žije v Izraeli, do Prahy ale jezdí ráda.

„Vychovávejte děti proti nenávisti“

„Ale proč jsou Židé tak nenáviděni? Nevidím zásadní rozdíl mezi námi a jinými národy. Židé jsou bohatí i chudí. Slušní i protivní. Nadaní i hloupí, a to vím, protože jsem byla učitelka,“ řekla přítomným Krausová. Ve svých třiadevadesáti letech stále přednáší na školách o své minulosti.

„Vypravuji studentům o ‚svém‘ holocaustu. Pozorně naslouchají a nakonec se mě často ptají: ‚Co byste si přála, abychom se od vás naučili? Jaké je vaše poselství?‘ A já je prosím: ‚Až budete mít děti, vychovávejte je proti nenávisti. Neříkejte jim, že si nesmějí hrát s chlapečkem, protože je černý, nebo s holčičkou, protože má šikmé oči. Nenávist je zlá, přináší jen neštěstí a války,‘“ uvedla Krausová.

„Setkáváme se dnes (v pátek) také proto, abychom společně s úctou vzdali hold všem, kteří i v nejtemnějších hodinách naší novodobé historie dokázali uchovat svou lidskost. Všem, kteří navzdory obtížně představitelným protivenstvím pomáhali druhým v nouzi a usilovali o jejich záchranu,“ prohlásila Pekarová Adamová.

Součástí vzpomínky je výstava fotografií Štěpána Bartoše Neviditelné synagogy, zobrazující místa České republiky, na kterých stávaly synagogy.

Na ministerstvu zahraničních věcí se vzpomínkové akce k uctění památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti zúčastní velvyslanci, diplomatický sbor a zástupci mezinárodních a židovských organizací působících v České republice. Setkání zahájí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a vystoupí mimo jiné přeživší holocaustu Michaela Vidláková.

Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 podle historiků v Osvětimi zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů.

K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zahynulo čtvrt milionu Židů. Symbolem perzekuce Židů v Protektorátu Čechy a Morava byl koncentrační tábor Terezín.

Lidé ochotní spolupracovat s režimem, který páchá takové zločiny, se najdou vždy

„Zlo zůstává ve všech národech, které se zúčastnily holocaustu a masového vraždění, i když to bylo pod nacistickou operací,“ řekl v pořadu 90' ČT24 historik Vojtěch Kyncl. Podle něj se aktuální historický výzkum odklání od vzpomínek pamětníků a zabývá se tím, jak se na holocaustu podíleli členové jednotlivých národů.

Díky tomu, že se v posledních patnácti letech otevřely archivy, se historici postupně dostávají hlouběji do temné historie holocaustu, která podle Kyncla nemá být pouze o jeho obětech, ale také o těch, kteří se na zločinech podíleli a kteří je způsobovali.

„Snaha využít režim k vlastnímu prospěchu a ukojení pocitu moci může přijít kdykoliv. Pokud by se stalo něco podobného v současné České republice, vždycky najdete lidi, kteří budou ochotní spolupracovat s režimem, který je schopný páchat takové zločiny,“ míní Kyncl.

Historici a vědečtí pracovníci se podle něj musí snažit, aby v rámci základního vzdělávání informovali všechny členy společnosti, že tento historický zlom může přijít kdykoliv, kdy se k tomu dá prostor. „Není to prázdná fráze. Bohužel vidíme poslední dobou případy, kdy se policie musí zabývat řadou případů, které … útočí na samotné principy základních lidských práv,“ prohlásil historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok.
před 1 hhodinou

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 5 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 6 hhodinami

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 8 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 16 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 17 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 18 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 19 hhodinami
Načítání...