Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.
Dosud nezveřejněné fotografie ukazují povstání ve varšavském ghettu. Pořídil je tajně polský hasič
Grzywaczewski se do varšavského ghetta dostal spolu s dalšími polskými hasiči, které nacisté povolali, aby při potlačování povstání a vypalování ghetta zabránili rozšíření plamenů. Grzywaczewskému bylo tehdy třiadvacet let. Vzal si s sebou fotoaparát, kterým tajně pořizoval snímky, například odvádění Židů na takzvaný Umschlagplatz, tedy shromaždiště, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora.
Pohled, který nezapomenu
V deníku, který si během války vedl, si zapsal: „Pohled na lidi, které odtamtud (míněno z bunkru) vyváděli, mi asi zůstane v paměti do konce života. Tváře (…) s nepřítomným, bezduchým výrazem. (…) postavy zhroucené hladem a strachem, špinavé, vyčerpané. Hromadně zastřelení, někteří živí padají přes mrtvoly jiných, už popravených.“ O tom, že v ghettu fotografoval, se ale v deníku nezmiňuje.
„Zdá se, že Leszek Grzywaczewski se snažil tyto scény zaznamenat ze všech sil, jelikož si uvědomoval, jak je důležité zdokumentovat události nepřístupné očím lidí na druhé straně zdi ghetta,“ píše muzeum.
Záběry na fotografiích jsou často rozmazané, pořízené ve spěchu, ze skrytého místa, částečně zakryté rámem okna, stěnou budovy nebo postavami lidí stojících v popředí.
Muzeum na snímcích oceňuje, že nedokumentují dění ve varšavském ghettu ve službách nacistické propagandy. „Fotografie, byť tak nedokonalé, jsou nesmírně cenné. Jsou to jediné snímky, o nichž víme, že byly pořízeny uvnitř ghetta během povstání, a jejichž autory nejsou Němci,“ uvedlo muzeum.
Fotil opakovaně
Grzywaczewski zemřel v roce 1993. Nově objevené negativy vypátral fotografův syn, filmový producent Maciej Grzywaczewski, na žádost polského muzea. Rodinný foroarchiv procházel několik měsíců, negativy objevil prý v poslední krabici.
Obsahují téměř padesát záběrů, dvě třetiny z nich zachycují ghetto. Jsou mezi nimi i negativy ke dvanácti už dříve publikovaným fotografiím, které se dochovaly vytištěné a jsou uloženy mimo jiné v muzeu holocaustu ve Washingtonu.
Negativ fotografií, které Zbigniew Leszek Grzywaczewski pořídil během povstání ve varšavském ghettu
Mnohé záběry ale podle polského muzea nebyly nikdy vystaveny. „Jsou to pohledy na kouř nad ghettem, na tamní ulice a dvorky, na vyhořelé domy, hasiče zdolávající požár na střeše domu i při pauze na jídlo,“ doplnilo muzeum.
Film také pomohl určit, v jakém pořadí byly záběry pořízeny, je jasné, že Grzywaczewski pronesl fotoaparát do ghetta více než jednou. V ghettu se pohyboval pravděpodobně zhruba čtyři týdny na přelomu dubna a května 1943.
Povstání nemělo šanci na úspěch
Snímky představí muzeum veřejnosti na výstavě, která začne 18. dubna příštího roku. Tedy v předvečer osmdesátého výročí události, během níž se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě v zoufalém pokusu snažili odvrátit deportace do nacistických vyhlazovacích táborů. Bylo to největší ozbrojené povstání Židů za druhé světové války a také první významná městská vzpoura proti nacistům v okupované Evropě.
Povstání mělo malé šance na úspěch, nacisté ho potlačili za necelý měsíc, stalo se však symbolem vzdoru ve zdánlivě marné situaci.
Zahynulo při něm 13 tisíc Židů, dalších zhruba 50 tisíc nacisté deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mrtvých na německé straně bylo sto až dvě stě. Přibližně čtyřicítce židovských bojovníků se podařilo z ghetta uprchnout kanály a část z nich vytvořila partyzánské oddíly, další vstoupili do polských jednotek a někteří později bojovali ve Varšavském povstání v roce 1944. Do toho se zapojil i Zbigniew Leszek Grzywaczewski, během bojů utrpěl zranění nohy.