Ve věku 103 let zemřel americký právník a poslední žijící žalobce z norimberských procesů s čelnými nacisty Benjamin Ferencz, informuje zpravodajský list The New York Times (NYT). Americké Muzeum holocaustu uvedlo, že svět přišel o „vůdčí osobnost v hledání spravedlnosti pro oběti genocidy“. Ferenczova představa o zlu se formovala v době, kdy byl židovským vojákem v Evropě a vyšetřovatelem válečných zločinů v koncentračních táborech, píše NYT. Po většinu svého života se zasazoval o zřízení mezinárodního trestního soudu, který by stíhal pachatele válečných zločinů.
Zemřel poslední žalobce z norimberských procesů Benjamin Ferencz
Ferencz se narodil v roce 1920 v Transylvánii. Nebyl mu ani rok, když jeho rodina emigrovala do USA, aby unikla antisemitismu. Nakonec se usadila v New Yorku. Po absolvování práv na Harvardově univerzitě v roce 1943 narukoval do americké armády a zúčastnil se vylodění spojenců v Normandii a bitvy v Ardenách.
Dosáhl hodnosti seržanta a nakonec se stal členem týmu, který měl za úkol vyšetřovat a shromažďovat důkazy o nacistických válečných zločinech. Tým působil v Německu a vstupoval do osvobozených koncentračních táborů, kde mapoval podmínky a hovořil s přeživšími. Buchenwald, jeden z největších táborů v Německu, líčil Ferencz jako „pekelný dům nepopsatelných hrůz“.
V pozdějším vyprávění hovořil o tom, jak nacházel těla „navršená jako dříví“ a „bezmocné kostry s průjmem, úplavicí, tyfem, tuberkulózou, zápalem plic a dalšími neduhy, které se v zavšivených lůžkách nebo na zemi svíjely a jen ubohýma očima prosily o pomoc“.
„Nepochybně jsem byl nesmazatelně traumatizován svými zkušenostmi vyšetřovatele válečných zločinů z nacistických vyhlazovacích center,“ napsal. „Dodnes se snažím o těch podrobnostech nemluvit a nepřemýšlet,“ dodal.
Žalobce v norimberských procesech
Po válce se Ferencz vrátil do New Yorku, kde se věnoval právnické praxi, ale krátce nato byl rekrutován pro stíhání nacistů v norimberských procesech, přestože neměl žádné předchozí zkušenosti se soudními procesy.
Ještě mu nebylo ani třicet, když se stal hlavním žalobcem v procesu se členy nacistické operační skupiny Einsatzgruppen, která působila na území Německem okupované východní Evropy a podle odhadů zavraždila více než milion lidí. Z 22 obžalovaných byli všichni odsouzeni, třináct z nich dostalo trest smrti a čtyři byli nakonec popraveni.
Po skončení procesů Ferencz zůstal v západním Německu a pomáhal židovským skupinám získat od nové vlády odškodnění. Byl autorem devíti knih a desítek článků, hovořil plynně anglicky, francouzsky, španělsky, německy, maďarsky a jidiš a vystupoval na světových mírových konferencích.
V pozdějších letech se stal profesorem mezinárodního práva a zasazoval se o zřízení mezinárodního soudu, který by stíhal představitele vlád, jež se dopustily válečných zločinů. V roce 2002 byl v nizozemském Haagu zřízen Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikce je však omezena tím, že se na něm odmítlo podílet několik významných zemí včetně Spojených států.
Ferencz zemřel ve spánku v pátek večer v domě s pečovatelskou službou v Boynton Beach na Floridě.