Bývalá sekretářka koncentračního tábora dostala dvouletou podmínku

8 minut
Horizont ČT24: Odsouzena bývalá sekretářka v koncentračním táboře
Zdroj: ČT24

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Agentura DPA píše, že podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám téměř  jedenácti tisíc vězňů. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je někdo souzen kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holocaustem.

Furchnerová byla od června 1943 do dubna 1945, tedy ve věku svých 18 a 19 let, civilní zaměstnankyní velitelství nacistického koncentračního tábora poblíž Gdaňsku v okupovaném Polsku. Kvůli svému tehdejšímu věku byla nyní souzena jako mladistvá.

Obžaloba byla přesvědčena, že Furchnerová dobře věděla, co se v táboře děje, a svou prací napomáhala jeho dalšímu fungování. Ze své pracovny v prvním patře velitelství viděla do velké části tábora, včetně shromaždiště, na němž noví vězni procházeli selekcí.

Žena navíc musela podle vyšetřovatelů vidět, a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.

Nacistický koncentrační tábor Stutthof v roce 1941
Zdroj: ČTK/AP/Stutthof Museum Archive

Ve Stutthofu zahynulo 65 tisíc lidí

Obžaloba pro Furchnerovou žádala dvouletý podmíněný trest, obhajoba navrhovala, aby byla zproštěna viny.

Proces začal loni koncem září. Jako spolužalobci během něho figurovali přeživší z koncentračního tábora Stutthof, kteří u soudu vypovídali o utrpení i o obrovské úmrtnosti vězňů. Podle DPA ale bylo nejdůležitější svědectví soudního znalce.

Obžalovaná se zpočátku chtěla procesu vyhnout. Během prvního jednacího dne zmizela z domova pro seniory a policie ji objevila o několik hodin později v nedalekém Hamburku. Soud na ni vydal zatykač a žena strávila pět dnů ve vyšetřovací vazbě. Promluvila až na závěr procesu, kdy dala najevo, že ji mrzí, co se stalo. „Je mi líto, že jsem tehdy byla právě ve Stutthofu. Víc nemohu říci,“ uvedla.

Stutthof původně od roku 1940 sloužil jako takzvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm ale byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo svědkové Jehovovi. Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání.

Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 tisíc lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí zemřely hlady.

101letý dozorce dostal pět let za mřížemi

Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibór Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let.

Za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů byl nakonec Demjanjuk odsouzen k pěti letům vězení; k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení. DPA připomíná, že před Demjanjukovým případem byli po celá desetiletí stíháni jen lidé z vedení koncentračních táborů, ti, kdo sami vraždili nebo byli nechvalně známí svojí brutalitou.

Letos v červnu soud v Neuruppinu poslal 101letého muže na pět let do vězení za to, že jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal k vraždám více než tří a půl tisíc vězňů. Rozsudek budou ještě přezkoumávat justiční orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
15:57Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci jednat s Rusy

Kyjev vyšle do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem. Po jednání s tureckým vládcem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní. Zelenskyj dříve uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinci mají podle něj za úkol jednat o příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij sdělil, že cílem Moskvy je dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 4 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
14:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celém Pásmu Gazy od začátku dne stoupl na sto tři. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit.
10:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.
před 7 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 7 hhodinami
Načítání...