V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.
„Nositelé paměti je název, který se pokouší vystihnout to, čím se tato výstava snaží odlišovat od běžného vnímání a připomínání židovské historie na Moravě. Nositeli paměti jsou předměty i lidé, celá podstata této výstavy spočívá v tom, že se pokoušíme rozbít tu velkou historii na součet individuálně prožitých lidských příběhů,“ popsal autor výstavy Martin Šmok.
Výstava ukazuje historii Židů na Moravě od vzniku Československa až do současnosti. Ilustrována je dokumenty a předměty, ke kterým se vážou jednotlivé příběhy lidí. „Je tady i to, co se většinou v židovských muzeích ukazuje, tedy rituální předměty, ale je tady i spousta osobních předmětů, protižidovské propagandy, která formovala ten stereotyp, kterým je dnes židovská historie vnímána,“ dodal Šmok.
Podle autora jde o ukázku, že se dá k tématu přistupovat jinak, bez předsudečných stereotypů, s individualizací a bez hromadění sbírkových předmětů.
Příběhy Židů se do Česka dostávají hlavně ze zahraničí
Historička Taťána Klementová řekla, že když odborníci hledají příběhy moravských Židů, musí vždy vyrazit do zahraničí. „Je to dáno politickým vývojem v českých zemích ve 20. století. Pokud nám může někdo ještě něco nového o Moravě říct, kromě archivních pramenů, historických dokumentů a rozhovorů, tak jsou to právě potomci moravských rodin, kteří většinou žijí někde v zahraničí,“ uvedla.
Kolik Židů na Moravě žilo, však historička neví. „O to větší výzva to je. Víme, že ty rodiny žijí, že je jejich vlastní historie zajímá, často po ní i sami pátrají. Je to plocha, na které se dá udělat ještě hodně práce,“ dodala Klementová.
Nové muzeum, které později vznikne v centru města před hotelem Grand, by mělo být interaktivní. „Věříme, že to bude místo, kam se budou lidé vracet, že to bude takový živý organismus, a ne muzeum, kam přijdete jednou za pět let a máte 'odfajfknuto', že to bude trochu žít, čemuž odpovídá i poloha muzea,“ doufá historička.
Malý Mehrin je podle Klementové určitým testem, kde chtějí v menším měřítku vyzkoušet to, co by chtěli později v novém muzeu dělat ve větším. „Prostor (v Malém Mehrinu) je zatím omezený, ale zároveň velmi dostačující na to, abychom mohli budovat nějaké zainteresované publikum, které se sem bude vracet,“ doplnila.
