V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
Protestující lidé zaplnili prostor na Moravském náměstí kolem sochy Jošta Lucemburského a na úvod zazpívali českou hymnu. Okamura ve svém projevu sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) označil za sjezd nacistických pohrobků. „Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu konal v České republice,“ uvedl a vyzval k placení válečných reparací.
Mezi protestujícími byli především starší lidé. K vidění byly české vlajky, také transparenty s nápisy jako: „Stop sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu!“, „Smíření, jo? Tak se smiřte s výsledkem 2. světové války“ nebo „Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast“.
Lidé podepisovali proti sjezdu také petici. Na akci vystoupili například poslanci Miroslav Ševčík (za SPD) či Lucie Šafránková (SPD). Řečníci hovořili o svornosti a obraně národa, o sjezdu jako o neslýchané věci a o tom, že sjezdu umetají cestu volení zástupci. Jde podle nich o urážku památky předků, zmínili přepisování dějin. Akce trvala přes hodinu.
Festival usiluje o dialog
Sjezd pořádá SdL, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se od 22. do 25. května uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno. Ten mimo jiné organizuje takzvaný Pochod smíření, připomínající poválečný odsun německých obyvatel Brna.
Spolek na podporu kulturní činnosti Meeting Brno podle svých slov usiluje o dialog, snaží se otevírat důležitá společenská témata a přispívat k porozumění mezi komunitami. „Nejvyšší hodnotou našeho festivalu je setkání,“ řekl spoluzakladatel festivalu David Macek. Jedním z cílů je zbavit veřejnost do budoucna strachu ze sudetských Němců, doplnil.
Letos festival propojí zástupce SdL s Wintonovými dětmi, tedy lidmi, jimž Nicholas Winton pomohl uniknout před nacistickou hrozbou. Společně se v první den festivalu zúčastní piety za oběti holocaustu na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud za války odjížděly transporty. Organizátoři podle výkonné ředitelky Veroniky Smyslové čelí před konáním akce nadávkám a výhrůžkám, některé předávají policii.
Spoluorganizátor Meetingu Brno Petr Kalousek uvedl, že bavorská vláda, která krajanské sdružení dlouhodobě podporuje, přispěla na konání letošních Sudetoněmeckých dnů částkou 850 tisíc eur (20,8 milionu korun). „Ve veřejném prostoru se objevily informace, že na ně bude přispívat i český daňový poplatník, což není pravda. Krajanské sdružení si platí konání samo a naopak tady svoje peníze utratí,“ řekl.
Obecnějším tématem letošního ročníku je hledání domova. Neomezuje se pouze na česko-německou otázku, upozornila Smyslová. Jednotlivé akce se dotknou také problematiky pěstounské péče, romské menšiny nebo situace na Ukrajině, která se od roku 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
Konání sjezdu řešilo městské i krajské zastupitelstvo
Sjezdem se v pondělí zabývalo i jihomoravské zastupitelstvo, opoziční zastupitelé za Stačilo! nebo SPD neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od sjezdu distancoval. Žádali, aby se tím krajské zastupitelstvo zabývalo, ale jejich návrh nebyl schválen. Na zasedání dorazili i odpůrci sjezdu.
V půlce dubna se téma sjezdu dostalo i na program brněnského zastupitelstva. I tehdy proti němu někteří protestovali v jednací síni. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) sjezd sudetských Němců podpořila. Brněnští zastupitelé sice neschválili usnesení o podpoře sjezdu, ale ani návrh na zrušení akce. Pouze vzali na vědomí informaci o jejím konání. Usnesli se však na tom, že vítají snahy o usmíření.
Konání sjezdu tehdy na jednání brněnského zastupitelstva podpořil brněnský rodák a dramatik Milan Uhde, který sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. „Zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné,“ řekl. Dodal, že byl svědkem toho, jak se mluvčí SdL Bernd Posselt omluvil českému národu za veškeré zlo. Jeho další slova přehlušil pískot a křik odpůrců v sále, kteří ho označili za vlastizrádce.
Oživení vzájemných vztahů
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.
Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Například minulý rok vyzval tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k dalšímu usmiřování. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
