Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
Brněnští zastupitelé vzali také na vědomí jednoznačné vyjádření Sudetoněmeckého krajanského sdružení o nedotknutelnosti Benešových dekretů, vyslovenou omluvu a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny nacionálního socialismu či připravenost sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření.
Zastupitelé považují za nezbytné, aby byla nadále naplňovaná Deklarace smíření a společné budoucnosti z roku 2015. Pro návrh, který předložila primátorka Markéta Vaňková (ODS), hlasovalo čtyřicet zastupitelů. Proti návrhu bylo pět zastupitelů SPD. Zdržel se jeden a čtyři nehlasovali.
Kromě hlavního návrhu přijali i doplněk usnesení, který navrhl opoziční zastupitel za Piráty Adam Zemek. Pro usnesení, které říká, že zastupitelé vítají snahy o usmíření, vzájemný dialog a důstojné připomínání společné historie, hlasovalo 34 zastupitelů, šest bylo proti, jeden se zdržel.
Nepodpořili naopak doplněk usnesení zastupitele Matouše Vencálka (Zelení), které deklarovalo, že město Brno podporuje sjezd sudetských Němců. Neschválili ani návrh opozičního zastupitele Jiřího Kmenta (SPD), který požadoval zrušení akce a odnětí dotace festivalu Meeting Brno, který sjezd do města pozval. Brno již dříve schválilo festivalu dotaci, která ale se sjezdem nesouvisí.
Proti pořádání sjezdu se vymezilo hnutí SPD už dříve. Začátkem letošního roku spustilo petici a v plánu má protestní mítink i pietní pochod za oběti druhé světové války. Podle SPD sjezd sudetských Němců nepatří do Brna ani nikam jinam do Česka.
Odpůrci i podporovatelé přišli na radnici
Odpůrci ráno na nádvoří radnice postávali s transparenty s nápisy jako „Ruce pryč od dekretů E. Beneše“ nebo „Sjezd sudeťáků v ČR nechceme“. Transparenty podporovatelů sudetoněmeckého sjezdu měly naproti tomu nápisy jako „Dialogem proti strachu“ nebo „Smíření má smysl“. Od odpůrců sjezdu se dočkali hlasitého nesouhlasu, skandování nebo nařčení, že souhlasí s vraždami. Někteří je označili za vlastizrádce.
Jeden z řečníků příchozím protestujícím poděkoval za to, že přišli. Do megafonu hlásil, že protestující jsou nadějí na zastavení sjezdu. Podle něj je zřejmé, že vliv sudetských Němců neoslabuje. Někteří protestující si přinesli také české vlajky nebo moravskou vlajku. Rozdávali rovněž své noviny.
Uhde: Zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné
V úvodu jednání zastupitelstva vystoupil dramatik Milan Uhde, který patří k podporovatelům akce, a zastupitelé ho na jednání pozvali.
Odpůrci Uhdeho označili za vlastizrádce nebo kolaboranta. Náměstek primátorky René Černý (Nezávislí, dříve ANO) několikrát přítomné v sále vyzval ke klidu, jinak by musel schůzi přerušit. Proslovy řečníků nebyly často kvůli křiku slyšet.
„Jako ročník 1936 jsem tuto minulost na vlastní kůži prožíval. Během německé okupace jsem přišel o osmnáct členů širší rodiny, kteří zahynuli v koncentračním táboře,“ začal svůj projev Uhde. Vyprávěl, že za dobu, co je na světě, poznal nové souvislosti. „Zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné,“ řekl. Dodal, že byl svědkem toho, jak se mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt omluvil českému národu za veškeré zlo. Jeho další slova přehlušil pískot a křik odpůrců v sále.
Macek: Je to příležitost k setkání
Vystoupil také spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek, který sjezd sudetských Němců považuje za příležitost k setkání. Macek uvedl, že festival rozvíjí příběh, který začal před jedenácti lety v sále brněnské radnice, kdy zastupitelé podle jeho slov jako první v republice měli odvahu vyjádřit lítost nad poválečným děním z roku 1945. Popsal, že celá akce je rámována pietními akcemi, jako tomu bývá každý rok. „Náš festival je tady proto, abyste měli příležitost se s nimi setkat osobně,“ dodal.
Po jejich vystoupení se k bodu začali vyjadřovat přítomní občané. Vyzvali například k podání trestního oznámení na Posselta. Další z řečníků uvedl, že čeští občané ze sjezdu nemají vůbec nic. Jiní připomněli osudy svých předků, kteří zažili události druhé světové války.
Vaňková: Skutečnost není černobílá
Vaňková po skončení vystoupení občanů uvedla, že sudetoněmecký sjezd má její plnou podporu. V osobním vyjádření vyzvala ke hledání společného porozumění. Není to podle ní o tom, jestli lidé mluví česky nebo německy, vždy je to o konkrétním jednotlivci, jak se zachová v každém historickém okamžiku.
Vnímá, že skutečnost není černobílá. „Když se v roce 2015 projednávala deklarace smíření, nebyla jsem zastupitelkou. Moje první myšlenka byla, že ‚my se budeme někomu omlouvat, my, kteří jsme trpěli?‘“ zamyslela se. K pochopení problematiky jí prý pomohla beletrie s tematikou druhé světové války, například kniha Vyhnání Gerty Schnirch spisovatelky Kateřiny Tučkové, která o odsunu Němců po druhé světové válce pojednává, nebo kniha Štěpána Javůrka Sudetský dům.
„Jedno zlo plodí druhé zlo a je velmi těžké nadefinovat, které zlo je horší. Máme to poměřit počtem obětí nebo čím?“ zeptala se primátorka. Události druhé světové války jsou podle ní neodpustitelné, stejně jako ty, co následovaly, tedy divoký odsun Němců.
Svoje vyjádření zakončila výzvou ke smíření. „Zejména v této rozjitřené době, kdy kousek od nás dochází k dalšímu konfliktu, bychom se měli snažit najít společnou řeč. Evropské národy by měly v tuto chvíli držet pohromadě,“ dodala. Je přesvědčená, že akce ke hledání porozumění a smíření povede.
Odsun Němců
Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční 76. ročník, poprvé bude v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná odsun německých obyvatel Brna po válce.
V Brně žili Češi a Němci po staletí vedle sebe, což skončilo poválečným odsunem německojazyčného obyvatelstva. Brno v roce 2015 přijalo Deklaraci smíření, v níž vyjádřilo politování nad událostmi z konce května 1945. Na deklaraci navazuje od roku 2016 právě festival Meeting Brno, který usiluje o otevřený, historicky poučený dialog a evropskou vzájemnost. Festival každoročně přináší desítky akcí, například Pouť smíření, která vede po trase odsunu Němců z Brna, ale v opačném směru.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci tento proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 až 30 tisíc lidí. Za předchozí nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
