Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ a Arte, do níž se zapojila stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
Titulní hrdinka Gerta Schnirch je dívka z českoněmecké rodiny. Vyrůstá v Brně třicátých let. Její sny a plány utne válka. Přežije ji, stejně jako násilný poválečný odsun, jenže poznamenaná rodinným traumatem i kolektivní vinou. Navzdory vlastní nevině. „Vnímám ji jako velmi vnitřně silnou. Ta míra určitého sebezapření v jejím příběhu byla obrovská,“ říká o hlavní hrdince její herecká představitelka Barbora Váchová.
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Milena Steinmasslová hraje starší Gertu, která přežila i komunismus. Křivdy ale zůstávají a Gerta je uzavřenou ženou, jejíž vztah s dcerou je stále komplikovaný a chladný. „Nemůžete si odpustit a nemůže vám být odpuštěno, když si nepojmenujete proč a co. A na to ona neměla sílu,“ míní herečka.
Do filmového scénáře příběh převedli Alice Nellis, Ondřej Gabriel a Tomáš Mašín. Poslední jmenovaný se rovněž ujal režie. „Pro mě to byl vždycky příběh o jedinci, rodině a o tom, jak ideologie, totalitní režimy, ať už je to nacistický, nebo komunistický, dokážou člověka ohnout, ale nemusejí ho nutně ohnout zcela,“ říká.
Mašín před nedávnem zfilmoval působení odbojové skupiny bratrů Mašínů. Názory na činy jejích členů v počátcích studené války se dodnes různí. V dramatu Bratři se v jedné z titulních rolí objevil Oskar Hes, který hraje i v televizní novince.
Slzela jsem, přiznala Tučková
Román Vyhnání Gerty Schnirch vydala Tučková roce 2009 a následně za něj získala cenu Magnesia Litera. Při psaní vycházela ze skutečných historických reálií, příběh smyšlené Gerty zasadila do vysídlování německého obyvatelstva z Brna na konci května 1945.
Kniha se dočkala divadelní dramatizace a nyní i filmu. Autorka předlohy se byla na natáčení podívat, do scénáře ale nezasahovala. Vyznění snímku na rozdíl od původního vyprávění nabízí východisko i naději.
„Když jsem viděla první díl, tak v závěru jsem slzela, a to naprosto upřímně, ale ne kvůli tomu, že bych byla dojatá tím příběhem, se kterým jsem dlouhá léta žila, ale spíš úlevou, že Tomáš Mašín ten příběh uchopil, pochopil a přenesl k divákům tak, jak jsem ani nedoufala, že by se mohl podařit,“ podotkla Tučková k filmovému zpracování.
V ČT na podzim
Rozpočet projektu přesáhl 75 milionů korun. „Na televizní poměry je to vysoká částka,“ uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ.
Česká televize Gertu Schnirch představí na svých obrazovkách na podzim. „Příběh Gerty Schnirch vnímáme jako důležitý příspěvek k porozumění naší minulosti. A ač se snažíme o nasvícení tragických historických událostí i z jiného než léta přijímaného úhlu pohledu, náš příběh není o velkých dějinách, je o právu jedince na život, je o lidské důstojnosti, schopnosti empatie a také o uchování kolektivní paměti. A to jsou hodnoty, které jsou pro Českou televizi jako instituci veřejné služby zásadní,“ uvedla kreativní producentka ČT Tereza Polachová.
Uvedení filmu na HBO rozšířilo jeho dostupnost pro mezinárodní publikum.
