Kateřina Tučková

Projekce minisérie Gerta Schnirch podle románů Kateřiny Tučkové zahájí 23. září brněnský festival Serial Killer. V hlavní soutěži budou o přízeň mezinárodní poroty i festivalových diváků usilovat tři české novinky, včetně Ratolestí z produkce České televize.

Spisovatel Jaroslav Rudiš se vydal na místa spojená s českými knihami, navíc v doprovodu samotných autorů. Natáčí pořad Literární místopis. Do Valašského Meziříčí ho přivedl děj románu Hana Aleny Mornštajnové, s Kateřinu Tučkovou zase navštívil kraj Žítkovských bohyň a s Markem Torčíkem se vydal do industriálního Přerova.

Brněnská část Zábrdovice ožívá novou architekturou. V oblasti, které se přezdívá brněnský Bronx, v posledních letech developeři a investiční společnosti staví nové objekty, a čtvrť tak postupně proměňují. První lidé se stěhují například do nového rezidenčního areálu Pekárenský dvůr.

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.

Hned dvě tuzemské scény připravily adaptaci posledního románu Kateřiny Tučkové Bílá Voda. Knihu o historii ženských řeholních řádů a podzemní církvi v komunistické totalitě jako první převyprávělo letos v únoru Městské divadlo Brno. V jiné dramatizaci měl nyní příběh premiéru také v pražském Národním divadle.

Česká republika bude čestným hostem na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026, řekl v Praze jeho generální ředitel Juergen Boos. Česko se plánuje představit jako země na pobřeží literárního oceánu. Záměr, aby ČR byla hlavní hostující zemí na veletrhu, nedávno schválila česká vláda. Na přípravu a samotné hostování je potřeba podle schváleného záměru vyčlenit asi 198 milionů korun pro roky 2023 až 2027. Organizací české prezentace je pověřena Moravská zemská knihovna.

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Letos svou hlavní pozornost neupírá k autorům z jedné země, ale čestným hostem jsou „autoři bez hranic“. Na pražském Výstavišti se čtenáři mohou od 11. do 14. května potkat například se zástupcem britské fantasy Benem Aaronovitchem či americkým filozofem každodenního života Robertem Fulghumem, kteří mají nemalý počet příznivců i v Česku. Festival umožní rovněž setkání s ruským literárním provokatérem Vladimirem Sorokinem a ukrajinskou literární hvězdou Serhijem Žadanem, který navíc odehraje koncert se svou kapelou. Tradičně má svůj stánek na veletrhu i Česká televize.

Proč je důležité neztrácet víru a naději? A odkud je čerpat? O jejich hledání hovořili ve Fokusu Václava Moravce psychiatr Radkin Honzák, spisovatelka Kateřina Tučková, jaderná fyzička Dana Drábová, farářka Sandra Silná, historik Jaroslav Šebek a sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Za román Bílá Voda o snaze komunistického režimu zlikvidovat ženské řeholní řády obdržela letos spisovatelka Kateřina Tučková Státní cenu za literaturu. Porota přihlédla zároveň k tomu, že autorka i ve svých dalších dílech otevírá ne tolik známá témata z tuzemské historie a zpřístupňuje je veřejnosti. „Nechci chodit s dřívím do lesa,“ uvedla Kateřina Tučková v Interview ČT24 k výběru témat svých knih. Řeč byla hlavně o oceněné Bílé Vodě.

Podle námětu a původního zpracování spisovatelky Kateřiny Tučkové vznikl Kabaret Winton. Hra uváděná Švandovým divadlem se vrací k osudům židovských dětí, které v době nástupu nacismu zachránil z Československa Nicholas Winton. Staví na skutečností inspirovaném příběhu dvou sester – jedna vlakem vypraveným do bezpečí odjela, druhá ne. Kabaret Winton tak otevírá i téma, jak velkou cenu musely děti – i jejich blízcí – za svůj život zaplatit.

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Spisovatelka Kateřina Tučková ve svém novém románu opět vychází ze skutečných dramatických událostí. Beletristicky zpracovala jedno z nejbolestivějších období československé katolické církve. Bílá Voda popisuje desetiletí internace řeholních sester ve stejnojmenné odlehlé vesnici na Jesenicku. Tučková na textu pracovala deset let, které uplynuly od jejího posledního románu.

Žítkovské bohyně čarují nově i v Pardubicích. Východočeské divadlo totiž v týdnu odehrálo, zatím jen on-line, premiéru inscenace podle bestselleru Kateřiny Tučkové. Jde už o několikátou dramatizaci románu postaveného na skutečných osudech. Literární příběh se setkal s takovým úspěchem, že pro širokou veřejnost objevil obec Žítková v Moravských Kopanicích a ženy, jež tu vládly lidovou magií. Psalo se o nich ale už dávno předtím.

Skladatelka a dirigentka Vítězslava Kaprálová žila pouhé čtvrtstoletí, ale její život, i vlivem doby, zasáhly mnohé osudové zvraty i setkání. Před dvěma lety se stala hrdinkou divadelní hry Vitka, kterou o ní napsala Kateřina Tučková. Záznam z brněnského divadla Husa na provázku uvedla minulý týden Česká televize, vracet se k němu lze i v iVysílání.

Kniha Hrdinky představuje šedesát žen z různých období českých dějin. Byly panovnicemi, političkami, umělkyněmi, badatelkami či sportovkyněmi, společná jim ale je především odvaha. Jejich příběhy sepsaly Kateřina Tučková, Lenka Křížová a Renáta Fučíková a ilustracemi doprovodili studenti plzeňské fakulty Ladislava Sutnara.

V Lipsku skončil v neděli knižní veletrh, jehož hlavním hostem bylo po téměř čtvrtstoletí Česko. Současnou českou literaturu přiblížilo návštěvníkům veletrhu pětapadesát autorů a na sedm desítek překladů. Pozornost k tuzemské literární tvorbě přitáhl například Jaroslav Rudiš nebo Radka Denemarková.

Má možná větší nadání než Mozart, ale lidé si více všímají jeho handicapu. Švandovo divadlo představuje Bratra spánku. Oceňovaný rakouský román převedla do stejnojmenné divadelní podoby spisovatelka Kateřina Tučková. Inscenací o absolutním sluchu i lásce se s postem uměleckého šéfa této pražské scény po osmi letech loučí režisér Dodo Gombár.