Brněnská část Zábrdovice ožívá novou architekturou. V oblasti, které se přezdívá brněnský Bronx, v posledních letech developeři a investiční společnosti staví nové objekty, a čtvrť tak postupně proměňují. První lidé se stěhují například do nového rezidenčního areálu Pekárenský dvůr.
Do nového bytu se tam před třemi týdny nastěhoval i Jan Vlasák s rodinou. „Mně ta lokalita přišla poměrně zajímavá. Byt jsme kupovali asi před třemi či čtyřmi lety. Ta lokalita prochází velkou změnou,“ vysvětlil důvod, proč si vybrali byt právě v této části jihomoravské metropole.
Součástí rezidence, na jejímž místě v minulosti stály pekárny, jsou společné prostory, například vnitroblok se zahradou nebo kavárna s pekárnou. „Nejvíc se mi tu líbí komplexnost služeb – od recepce přes detašované kanceláře, které můžeme využívat. Jsou tu i odpočinkové místnosti a posilovny,“ popsal.
Byty i jako investice
Tyto služby jsou určeny lidem, kteří v areálu bydlí. Lekce jógy nebo masáže budou moci do budoucna navštěvovat i zájemci zvenčí. Podle developerů je o byty velký zájem. „Jak o investiční byty, tak i pro bydlení. Tento resort totiž nabízí jak malometrážní byty k investicím, tak i ty velké rodinné,“ uvedl technický ředitel společnosti Domoplan Pavel Zobač.
Jen několik metrů od rezidenčního dvora vznikají další byty. „V průběhu těchto let jsme v rámci Zábrdovic zprostředkovali čtyři developerské projekty a tři další máme v přípravě. Ty domy jsou především investiční,“ poznamenal obchodní zástupce společnosti Hanák & synové Antonín Řičánek.
Nové byty v Zábrdovicích vybuduje i město Brno. Sedm nových jednotek nahradí původní nebytové prostory v jednom z městských domů. „Nedávno jsme dokončili projektovou dokumentaci a zahájili zadávací řízení na zhotovitele stavby. Toho bychom mohli znát letos v září, poté by samotná stavba mohla začít,“ nastínil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Stavět se v posledních dnech začal například i projekt Brno Jedna v Plynárenské ulici, kde investor vybuduje byty i prostory pro volnočasové aktivity.
Duch místa zůstává
Navzdory nově vznikajícím moderním budovám si však tato lokalita stále drží svůj specifický charakter. „Proměňuje se sociálně-ekonomická struktura. Nicméně, když se projdete územím, vidíte, že tu stále fungují aktivity, které se snaží podržet určitý druh identity, například bývalá káznice na Cejlu,“ vysvětlil děkan Fakulty architektury VUT v Brně Radek Suchánek.
Podle Agentury pro sociální začleňování patří lokalita v brněnských Zábrdovicích mezi sociálně vyloučené oblasti. Taková místa se nacházejí i jinde, například v Kojetíně, Hodoníně, Znojmě nebo Vsetíně.
Ulice Cejl, která dala název celé oblasti, nevzbuzuje příliš pozitivní emoce. Před devíti lety skončila v pocitové mapě Brňanů spolu s hlavním nádražím jako nejméně oblíbené místo. I podle tamních obyvatel se ale lokalita jako místo pro život pomalu zlepšuje.
Hluk a nepořádek na ulicích
David Mikulášek, který je zároveň architektem, má s Cejlem za téměř dvacet let bydlení bohaté zkušenosti – ne vždy pozitivní. „To místo je výrazně zatížené hlukem a nepořádkem na ulicích,“ tvrdí.
„Z nějakého důvodu sem město nastěhovalo mnoho romských rodin. Je zde velké množství sociálních bytů, je to vyloučená lokalita. V této části je pět základních škol, které jsou segregované,“ poznamenala pro ČT Dana Kroková.
Jedním z klíčů ke zlepšení má být právě další výstavba a příchod nových obyvatel. „Stěhují se sem mladí lidé nebo noví lidé obecně. Tím pádem se prostředí zkvalitňuje. Ale je to pomalé,“ popsal Mikulášek.
Složitá a pohnutá historie místa
„Brněnský Bronx“ je lokalita kolem Bratislavské ulice a Cejlu. Její historie je složitá. Před druhou světovou válkou byla domovem židovské a především německé komunity. Němci tehdy tvořili třicet procent obyvatel města. Za druhé světové války se okolí Cejlu stalo cílem bombardování, koncem války byla čtvrť částečně zničená a vybydlená. Židé a Němci své domovy během války opustili. Němci, kteří neodešli, byli po osvobození z domů vystěhováni a odsunuti.
Brňané podle historika Muzea města Brna Petra Vachůta tehdy potřebovali vyřešit bytovou otázku. „Chtěli mít větší materiální zabezpečení a domnělé viníky živelně odsunuli z města,“ podotkl. „Uvolnilo se deset tisíc bytů. České rodiny, které se vrátily do Brna, zabíraly byty po Němcích,“ vysvětlil v rozhovoru u příležitosti 80. výročí osvobození Brna.
Po roce 1945 začaly do Brna přicházet první romské rodiny ze Slovenska – a to na základě výzev odborářů, kteří jim slibovali lepší život a práci v továrnách. Bydlení našli příchozí právě v domech v brněnských Zábrdovicích. Čtvrť byla dlouhodobě spojována s kriminalitou, hlukem a zanedbaným prostředím. V posledních letech však dochází k revitalizaci a proměně i díky různým aktivitám – jde například o Muzeum romské kultury a festival Ghettofest.
Spisovatelka Kateřina Tučková popsala události související s odsunem brněnských Němců v románu Vyhnání Gerty Schnirch a v současné době připravuje další knihu právě o „brněnském Bronxu“. Výtvarnice Kateřina Šedá vydala před devíti lety knihu Brnox – průvodce brněnským Bronxem, která obsahuje ilustrovanou mapu lokality s různými trasami.
