Kateřina Šedá

Miliony párů punčoch značky Elite vyvážela firma z Varnsdorfu v 80. letech do celého světa. Loni ale společnost zanikla. Teď by takzvaná Elitka oslavila sto let fungování. Umělkyně Kateřina Šedá s kolegy se během roční práce spojila se sedmi sty bývalými zaměstnanci firmy a uspořádala třídenní děkovnou a vzpomínkovou akci, při níž zorganizovala originální setkání zaměstnanců s „vedením“. „Myslím, že máme obrovský problém se loučit se zaměstnanci,“ popsala v Interview ČT24.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

V Česku vzniká národní sbírka zlozvyků. Její autorkou je výtvarnice Kateřina Šedá, nasbírat jich chce deset tisíc. Od dubna proto zasílá tištěné dotazníky například do škol nebo domovů seniorů. Lidé mohou dotazník vyplnit také na internetu. Projektem chce Šedá připomenout letošní 200. výročí od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela.

Autorka sociálně zaměřených happeningů a jedna z nejvýraznějších tváří současného českého umění Kateřina Šedá přivezla do ostravského Domu umění dvanáct replik londýnských telefonních budek. V nich prezentuje své projekty, které uspořádala v obci Bedřichovice na Brněnsku, aby její obyvatelé nežili jen vedle sebe, ale také spolu.

Mnoho historických měst, včetně Prahy nebo Českého Krumlova, trápí podobný problém: z jejich center se stávají skanzeny přetížené zájmem turistů. Otázkou, jestli lze skloubit zájmy obyvatel a návštěvníků, se zabývají hned dvě nové publikace. Vědecký pohled nabízí Antropologie turismu, závěry jednoho uměleckého projektu shrnuje kniha UNES-CO aneb divadýlko pro turisty.

V Českém Krumlově od začátku června vybrané rodiny pobíraly „plat“ za normální život v centru města. Díky projektu UNES-CO umělkyně Kateřiny Šedé se za tři měsíce ve čtyřech bytech v historickém jádru vystřídaly desítky rodin, celkem tři stovky brigádníků. Hlavním cílem intervence bylo vrátit do turisty přetíženého centra města běžný život.

Centra historických měst opouští autentický život, a stávají se tak skanzeny, tedy muzei pod širým nebem, obávají se tvůrci vystavující v pražském Clam-Gallasově paláci. Vytvořili zde Urban Skanzen, který je právě uměleckou reakcí na proměny metropolí pod návalem turistů. Podobné téma řeší v současnosti i projekt umělkyně Kateřiny Šedé v Českém Krumlově. Od kritiků zaznívá, že z města ale dělá skanzen zase jiným způsobem.

V Českém Krumlově od 1. června pobírají vybrané rodiny „plat“ za normální život v centru města. V přímém přenosu jejich každodennost mohou pozorovat návštěvníci česko-slovenského pavilonu na 16. bienále architektury v Benátkách. Projekt umělkyně Kateřiny Šedé přitahuje pozornost i zahraničních médií. Například britský deník The Guardian zařadil český příspěvek bienále mezi ty nejzajímavější na letošním ročníku. Do konce listopadu přestavuje své pojetí architektury v Benátkách více než šedesátka zemí.

Centra turisticky oblíbených měst jsou také vyloučené lokality, upozorňuje umělkyně Kateřina Šedá projektem, jímž se bude Česko prezentovat v česko-slovenském výstavním pavilonu na mezinárodním bienále architektury v Benátkách. Městská centra začne oživovat prostřednictvím fiktivní společnosti UNES-CO. Ta skutečným lidem zaplatí tříměsíční „normální život“ v Českém Krumlově.

Výtvarnice Kateřina Šedá chystá projekt, který bude součástí oslav 100. výročí od vzniku samostatného Československa. Vybere 1918 lidí z obou zemí, kteří dostanou možnost se seznámit. Kvůli podpoře přes čtyři miliony korun ze státní a městské pokladny se ale autorka dočkala negativních ohlasů od opozice i části veřejnosti. Dokonce zvažovala, že projekt realizovat nebude.