Český Krumlov zaplatí obyvatelům za normální život. Chce jít příkladem Benátkám

Centra turisticky oblíbených měst jsou také vyloučené lokality, upozorňuje umělkyně Kateřina Šedá projektem, jímž se bude Česko prezentovat v česko-slovenském výstavním pavilonu na mezinárodním bienále architektury v Benátkách. Městská centra začne oživovat prostřednictvím fiktivní společnosti UNES-CO. Ta skutečným lidem zaplatí tříměsíční „normální život“ v Českém Krumlově.

Domy, ve kterých nikdo nežije. Obchody, které nikdo nepotřebuje. Ulice, kde se lidé nepotkávají, ale vzájemně vyhýbají. Taková může být charakteristika sociálně vyloučených lokalit, ale i nejkrásnějších měst světa zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Podobnost na první pohled diametrálně odlišných míst mě inspirovala k projektu, který upozorňuje na růst turismu a s tím související problémy,“ vysvětlila svůj záměr Kateřina Šedá.

Normální život na plný úvazek

Založila proto fiktivní společnost UNES-CO, která by mohla tento trend zvrátit. Jako první město na seznamu světového dědictví se k projektu připojil Český Krumlov. Rozhodl se ho finančně podpořit i se na něm aktivně podílet. 

Do několika bytů a domů se tak v Krumlově vrátí „normální“ obyvatelé. Jejich jediným úkolem je v centru, jinak obsazeném turisty, tři měsíce žít a vykonávat činnosti, které jsou běžné mimo turistické lokality. Společnost UNES-CO jim za to nabídne nejen ubytování zdarma, ale za provozování „normálního života“ i mzdu.

Nahrávám video
Kateřina Šedá chce zabydlet centrum Českého Krumlova
Zdroj: ČT24

Dění v Českém Krumlově se bude v přímém přenosu vysílat v česko-slovenském pavilonu, který se na dobu 16. bienále v Benátkách promění v sídlo firmy UNES-CO. Na jeho recepci budou moci návštěvníci nahlédnout třeba do katalogu normálních činností. Benátky se totiž potýkají se stejným problémem vysídlování. Na bienále se budou moci z českého příkladu poučit od 26. května do 25. listopadu tohoto roku.

Propojování lidí a míst

Kateřina Šedá chce tímto projektem nejen upozornit na vylidňování center, ale přijít i na způsob, jak najít řešení. „Sociální architektuře“ se ve svých projektech věnuje dlouhodobě. Například před londýnskou galerií Tate Modern „vystavovala“ obyvatele Bedřichovic a naopak - londýnskou zastávku nebo autobus přenesla do této moravské obce.

V posledních dnech se do pozornosti dostal projekt, který Šedá připravila k výročí sta let od vzniku Československa. S negativní reakcí se setkala více než čtyřmilionová podpora, již na hromadné rande Čechů a Slováků dostala ze státní i městské pokladny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...