Cejl

Odpalování zábavní pyrotechniky v ulicích škodí zvířatům a některé lidi obtěžuje. V Brně dokonce platí plošný zákaz odpalování dělobuchů mimo poslední a první den roku. Přesto tam teď policisté řeší případ, kdy petardu někdo hodil oknem do bytu.

V brněnské věznici na Cejlu bylo po únorovém převratu popraveno deset odbojářů, kteří chtěli žít ve svobodném světě a postavili se totalitnímu režimu. Jejich příběhy mapuje nová kniha Luďka Navary a Miroslava Kasáčka: Gottwaldovy oprátky – Poslední adresa Cejl.

Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.

Běžnou nabídku prohlídek, které pořádá turistické a informační centrum Brno doplní v létě série s netradičními náměty: Dvě běžecké komentované trasy s názvem „Zaběhni si brněnské památky“ a pět vyhlídkových okruhů turistického mikrobusu.

Před třiasedmdesáti lety, 25. února 1948, převzala moc ve státě Komunistická strana Československa a nasměrovala zemi ke stalinistické totalitě. Bolševický puč, dobové studentské protesty i oběti nastoleného režimu si ve čtvrtek připomínají Češi na pietních akcích v Praze i v Brně.

Dagmar Chroustová zažila výslechy a ponižování Státní bezpečnosti. Kvůli množení a rozesílání letáků skončila mladá dívka ve vězení. Nejdřív v Brně na Cejlu a pak v ženských pracovních táborech asi na šestnácti různých místech v zemi. Pracovala na poli i v továrně na boty.

Věřící a církevní hodnostáře, krom jiných odpůrců režimu, komunisté systematicky likvidovali. Do jejich sítí padla i Vlasta Černá, která v roce 1950 před Státní bezpečností skrývala svého učitele a kněze Felixe Davídka a společně plánovali utéct přes hranice. Domluvený převaděč byl ale konfident a mladá dívka skončila v komunistickém vězení.

Jako šestnáctiletý chlapec zažil Zdenko Černík kruté vyslýchání na služebně Státní bezpečnosti v brněnské Příční ulici. Několik měsíců strávil v žaláři na Cejlu, než ho převezli na převýchovu do ústavu pro mladistvé v Zámrsku. S kamarády totiž roznášel protistátní letáky a údajně měli chystat ozbrojený útok.

Josef Klečka v mládí propadl muzice a skautingu. Oddíl s kamarády nerozpustili ani po zrušení skauta. Sabotovali komunistické schůze a psali letáky. Jeho skupinu Mstitelů odhalili a Klečka skončil v uranových dolech. Dlouho o tom, co jako mukl prožil, nebyl schopen mluvit. Zapomenout dodnes nedokáže.

Na konci 2. sv. války pomáhala Hilda Zmrzlíková přepravit několik Židů do bezpečí. Při jedné cestě vlakem ji ale zadrželo gestapo a skončila ve věznici v brněnském Cejlu. Ani ona stejně jako desítky jiných lidí svým dětem o nacistickém věznění moc nevyprávěla. Její paměť oživila až dcera Zuzana Prudilová. Ta se zapojila do projektu Spielbergovy nadace a zaznamenávala osudy lidí, kteří přežili holocaust. Nakonec k vyprávění přiměla i svou vlastní maminku.

Peter Demetz je jedním z posledních lidí, kteří zažili meziválečné Brno. Světově uznávaný odborník na náročná témata literární teorie a překladatelství, profesor z jedné z nejprestižnějších univerzit americké Yale Peter Demetz strávil v Brně nádherné dětství, ale také chvíle strachu a nejistoty. Gestapo ho zatklo kvůli podezření z odbojové činnosti a věznilo v Praze, Osvětimi a také na brněnském Cejlu.