V brněnské věznici na Cejlu bylo po únorovém převratu popraveno deset odbojářů, kteří chtěli žít ve svobodném světě a postavili se totalitnímu režimu. Jejich příběhy mapuje nová kniha Luďka Navary a Miroslava Kasáčka: Gottwaldovy oprátky – Poslední adresa Cejl.
Gottwaldovy oprátky připravily na Cejlu o život deset odbojářů, jejich osudy popisuje nová kniha
Gottwaldovy oprátky přibližují osudy deseti zavražděných odbojářů (zdroj: ČT24)
Bratři Daňkovi, Dvořák, Vrba, Pohl, Křižan, Boháč, Křivka, Sixta, Doležal – deset jmen, deset odbojářů, deset lidských životů, které skončily popravou. Všechny se konaly v brněnské věznici na Cejlu v letech 1950 až 1952.
Jedním z bojovníků proti totalitě byl také Leopold Doležal, příslušník Veřejné bezpečnosti a člen komunistické strany. „Postavil se ale režimu na odpor a režim to vyhodnotil jako dvojnásobnou nebo dokonce několikanásobnou zradu,“ poznamenal spisovatel a spoluautor knihy Luděk Navara.
„… ještě jednou se s vámi loučím, líbám a do posledního okamžiku na vás, drahá Liduško a maminko, vzpomínám…“ citovala poslední slova ze čtyřstránkového dopisu na rozloučenou neteř Leopolda Doležala Miroslava Ullmannová.
„To už věděl, že ráno v šest půjde na popravu. Třicet devět roků měl, když zemřel, když ho pověsili, ale to jsme nikdo nevěděli. Jeho matka věřila do smrti, že žije,“ dodala Ullmannová.
V této naději ji udržoval i fakt, že dopis si matka nikdy nepřečetla. Rodina ho dostala až po pětačtyřiceti letech.
Pamětníků a příbuzných už žije málo
Pamětníků a rodinných příslušníků deseti popravených žije po více než sedmdesáti letech už jen velmi málo. „Nejdřív jsme pátrali v archivu bezpečnostních složek, to je takové naše domácí středisko, pak v archivu městském, pak jsme hledali, kde jsou ti lidé pochovaní,“ popsala spisovatel a spoluautor knihy Miroslav Kasáček.
„Velmi zajímavé a zároveň velmi smutné jsou dopisy a zprávy, které byly získány z prezidentské kanceláře a žádaly prezidenta nebo jeho manželku o milost. Samozřejmě marně a zbytečně,“ řekl Navara.
Kniha Gottwaldovy oprátky vznikla podle autorů především proto, aby čtenáři poznali oběti totality, pochopili a lépe se tak s totalitní minulostí vyrovnali. I proto usilují spisovatelé o pamětní desku, kde by těchto deset jmen bylo navždy vyryto.